Blue Origin

Soukromá čínská vesmírná společnost jako první dokázala vypustit na oběžnou dráhu Země raketu poháněnou metanovým palivem. To je nejen ekologičtější, ale také ekonomicky vhodnější pro rakety schopné vícenásobných startů. O stejný pohon se již řadu let pokouší i SpaceX Elona Muska.

Společnost Blue Origin podnikatele Jeffa Bezose získala zakázku amerického Národního úřadu pro letectví (NASA) na konstrukci lunárního modulu za 3,4 miliardy dolarů  – v přepočtu 75 miliard korun. NASA v podobném tendru před dvěma lety vybrala firmu SpaceX, která již zkonstruovala dopravní systém Starship také k účelu přistání na Měsíci v rámci mise Artemis. NASA nyní tvrdí, že chce vytvořit větší konkurenci pro budoucí mise plánované na konec desetiletí.

Pokud by se komerční vesmírná doprava nadále rozšiřovala tak rychle jako v současnosti, mělo by to dopady nejen na globální oteplování, ale dokonce i stabilitu horních částí ozonové vrstvy, která chrání Zemi před ultrafialovým zářením.

Americká kosmická agentura NASA pozastavila práce na lunárním modulu se společností SpaceX Elona Muska. Učinila tak kvůli žalobě konkurenční firmy Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose, která se týká rozhodnutí vesmírné agentury uzavřít smlouvu v hodnotě 2,9 miliardy dolarů (62,6 miliardy korun) výhradně se SpaceX, informovala agentura Reuters.

Před dvaceti lety si první civilista zaplatil cestu do vesmíru. Amerického podnikatele Dennise Tita vynesla vstříc hvězdám ruská kosmická loď Sojuz. Předpoklady pro výlet na oběžnou dráhu měl, vystudoval letecké inženýrství a část profesní kariéry spojil s NASA. Už před ním se ale do vesmíru dostali i další neastronauti, kteří si ale „letenku“ nemuseli hradit ze svého. Vůbec první civilistkou měla být už v 80. letech americká učitelka Christa McAuliffeová, která měla z orbity v přímých přenosech vyučovat. Stejně jako zbytek posádky ale zahynula hned po startu při havárii raketoplánu Challenger.

Společnost Richarda Bransona Virgin Orbit v neděli poprvé úspěšně vypustila raketu do vesmíru z křídla letadla Boeing 747. Otevřela tím novou cestu pro vynášení malých družic na oběžnou dráhu, uvedla agentura AFP. Virgin Orbit uspěla napodruhé, po neúspěšném testu loni v květnu.

Ruská raketa Sojuz ve středu v noci odstartovala k oběžné dráze, kam vynesla prvních šest satelitů americké společnosti OneWeb, která plánuje vytvořit celosvětovou internetovou síť.  OneWeb chce na oběžnou dráhu umístit celkem téměř 900 satelitů, internetové připojení hodlá nabízet ještě do konce tohoto roku.