Internet i v nejodlehlejších místech. Raketa Sojuz odstartovala s prvními satelity pro plánovanou síť

Nahrávám video

Ruská raketa Sojuz ve středu v noci odstartovala k oběžné dráze, kam vynesla prvních šest satelitů americké společnosti OneWeb, která plánuje vytvořit celosvětovou internetovou síť.  OneWeb chce na oběžnou dráhu umístit celkem téměř 900 satelitů, internetové připojení hodlá nabízet ještě do konce tohoto roku.

Satelity se budou pohybovat ve výšce kolem tisíce kilometrů nad povrchem Země a od okamžiku vypuštění potrvá nejméně 24 hodin, než provozovatel s jistotou potvrdí, že jsou plně funkční. 

Od září pak mají starty raket se satelity pokračovat každý měsíc, při jednom startu rakety vynesou najednou až třicet satelitů. Čtvrtina plánovaného systému by tak měla být dokončena do konce roku, napsala agentura Reuters.

OneWeb chce skrze internet šířený ze satelitů nabídnout připojení v celosvětovém měřítku, signál by měl být přístupný i v těch nejodlehlejších místech na zemi. Své družice vyrábí na montážní lince ve francouzském Toulouse.

Projekt OneWeb

OneWeb Satellites je společný podnik globální komunikační společnosti OneWeb a firmy Airbus Defence and Space. Ta je divizí výrobce letecké techniky Airbus a zabývá se výzkumem a vývojem obranných a vesmírných technologií. První objednávkou je právě 900 komunikačních satelitů pro družicovou flotilu OneWeb. 

„Nebude to jen flotila, ale digitální most, který zpřístupní širokopásmový internet pro miliardy lidí na celém světě,“ popsal zakladatel a předseda správní rady společnosti OneWeb Greg Wyler.

Vedle vybudování sítě satelitů bude OneWeb Satellites nabízet i jejich upravené verze a navazující technologie společnosti Airbus. 

Satelitní internetovou síť hodlají vytvořit i konkurenti společnosti OneWeb. Tyto plány oznámila firma Blue Origin, za kterou stojí zakladatel amerického internetového obchodu Amazon Jeff Bezos, nebo firma SpaceX miliardáře Elona Muska s projektem Starlink.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 15 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled