Internet i v nejodlehlejších místech. Raketa Sojuz odstartovala s prvními satelity pro plánovanou síť

Nahrávám video

Ruská raketa Sojuz ve středu v noci odstartovala k oběžné dráze, kam vynesla prvních šest satelitů americké společnosti OneWeb, která plánuje vytvořit celosvětovou internetovou síť.  OneWeb chce na oběžnou dráhu umístit celkem téměř 900 satelitů, internetové připojení hodlá nabízet ještě do konce tohoto roku.

Satelity se budou pohybovat ve výšce kolem tisíce kilometrů nad povrchem Země a od okamžiku vypuštění potrvá nejméně 24 hodin, než provozovatel s jistotou potvrdí, že jsou plně funkční. 

Od září pak mají starty raket se satelity pokračovat každý měsíc, při jednom startu rakety vynesou najednou až třicet satelitů. Čtvrtina plánovaného systému by tak měla být dokončena do konce roku, napsala agentura Reuters.

OneWeb chce skrze internet šířený ze satelitů nabídnout připojení v celosvětovém měřítku, signál by měl být přístupný i v těch nejodlehlejších místech na zemi. Své družice vyrábí na montážní lince ve francouzském Toulouse.

Projekt OneWeb

OneWeb Satellites je společný podnik globální komunikační společnosti OneWeb a firmy Airbus Defence and Space. Ta je divizí výrobce letecké techniky Airbus a zabývá se výzkumem a vývojem obranných a vesmírných technologií. První objednávkou je právě 900 komunikačních satelitů pro družicovou flotilu OneWeb. 

„Nebude to jen flotila, ale digitální most, který zpřístupní širokopásmový internet pro miliardy lidí na celém světě,“ popsal zakladatel a předseda správní rady společnosti OneWeb Greg Wyler.

Vedle vybudování sítě satelitů bude OneWeb Satellites nabízet i jejich upravené verze a navazující technologie společnosti Airbus. 

Satelitní internetovou síť hodlají vytvořit i konkurenti společnosti OneWeb. Tyto plány oznámila firma Blue Origin, za kterou stojí zakladatel amerického internetového obchodu Amazon Jeff Bezos, nebo firma SpaceX miliardáře Elona Muska s projektem Starlink.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 15 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.