Medúzy nejsou příliš aktivní tvorové – většinou se nechají jen unášet mořskými proudy a reagují na dostatek potravy tím, že se množí. Do jisté míry mají na ekosystémy velmi pozitivní vliv; živí se jimi spousta druhů zvířat, transportují organické částice do hlubin. Problém ale nastává, když se přemnoží.
Klimatická změna tomu značně nahrává. Jednak se medúzám v teplejších a kyselejších oceánech lépe daří, ale současně vymírají jejich přirození predátoři. Přemnožené medúzy představují značný problém nejen pro ekosystémy, ale zejména pro člověka a jeho civilizaci.
Tito žahavci totiž v létě neohrožují jenom turisty na jihu kontinentu, jejich hejna se přesouvají i na sever. Velké potíže působí také jaderným elektrárnám a rybářům v Severním moři, silně narušit mohou i podmořský život.
Jak škodí medúzy
Donedávna takové invaze hrozily jen ve vodách teplejších moří. Poslední dobou ale medúzy pořád častěji pronikají i na sever. Nucenou pauzu kvůli želatinovým živočichům si musela dát třeba skotská elektrárna. Energetické společnosti proto najímají vědce, kteří pravidelně kontrolují počty medúz u pobřeží.
Směr sever!
Na sever se žahavci šíří díky oteplování. Navíc ztrácejí přirozené nepřátele – tuňáky totiž vylovují rybáři. Potravy mají žahavci dost, řas i planktonu přibývá. Z vody tak vytlačují další druhy ryb. Z Černého moře kvůli nim na celá léta vymizely ančovičky. Roku 2007 zase v lososí farmě u pobřeží Severního Irska přemnožené medúzy způsobily úmrtí 100 000 ryb.
Všechna tato data se shromažďují v počítačovém modelu, který je s to rozpoznat ideální podmínky vhodné pro množení medúz. Údaje o oceánu pocházejí právě ze sítě satelitů, které oceán sledují. Výsledkem modelu je statistika, která ukazuje, kde jsou jaké pravděpodobnosti pro výskyt medúz.