Měsíční modul postaví firma podnikatele Bezose. NASA chce v kosmu víc konkurence

Společnost Blue Origin podnikatele Jeffa Bezose získala zakázku amerického Národního úřadu pro letectví (NASA) na konstrukci lunárního modulu za 3,4 miliardy dolarů  – v přepočtu 75 miliard korun. NASA v podobném tendru před dvěma lety vybrala firmu SpaceX, která již zkonstruovala dopravní systém Starship také k účelu přistání na Měsíci v rámci mise Artemis. NASA nyní tvrdí, že chce vytvořit větší konkurenci pro budoucí mise plánované na konec desetiletí.

Blue Origin plánuje na konstrukci 16metrového nosného systému i lunárního modulu spolupracovat s firmami Lockheed Martin, Draper, Boeing, Astrobotic a Honeybee Robotics. Bezos na svém Twitteru napsal, že je „poctěn, že může společně s NASA nastoupit na cestu k přistání astronautů na Měsíci“.

Pět kroků k dobytí Měsíce

Mise Artemis má zatím pět naplánovaných fází, uvádí agentura AFP, přičemž NASA a SpaceX zatím naplnily první z nich – oblet Měsíce kosmickou lodí bez posádky. Mise Artemis 2 počítá s obletem Měsíce s posádkou v roce 2024 a mise Artemis 3 by pak na konci roku 2025 měla být prvním přistáním člověka na Měsíci od roku 1972.

Nahrávám video

Další přistání jsou pak naplánovaná na roky 2028 a 2029. Ta cestou k Měsíci počítají i s mezizastávkou na zatím neexistující vesmírné stanici Gateway. Právě na poslední fázi, Artemis 5, by už jako mimozemský dopravní prostředek měl fungovat systém od Blue Origin.

„Chceme větší konkurenci, chceme mít dva přistávací moduly, to je lepší varianta,“ řekl šéf NASA Bill Nelson při vyhlašování výsledku tendru. „Více konkurence znamená, že máte větší spolehlivost, máte zálohu,“ dodal Nelson.

Proč Blue Origin

NASA podle Reuters uvedla, že si Blue Origin vybrala na základě návrhu nižší ceny, více schopností, kterými bude jeho modul disponovat, a příslibu, že provede dvě testovací přistání na Měsíci v letech 2024 a 2025 na své vlastní náklady.

Šéf projektu lunárního modulu v Blue Origin John Couluris novinářům při vyhlašování řekl, že firma do vývoje stroje investuje „výrazně víc“ než uvedených 3,4 miliardy dolarů, ale že výdaje nad rámec rozpočtu uhradí Blue Origin, nikoliv NASA.

Americká vesmírná agentura už v dubnu představila jména čtyř astronautů, kteří Měsíc koncem roku 2024 obletí, jsou jimi tři Američané, z nich jedna žena, a jeden Kanaďan.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska mezitím pokračuje ve vývoji lodi Starship, ta koncem dubna odstartovala ke svému prvnímu testovacímu letu. Ačkoliv dopravní systém po několika minutách explodoval, SpaceX zkoušku označovala za úspěch díky sebraným datům potřebným k dalším startům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 7 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 7 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 8 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.