Spatří odvrácenou stranu Měsíce. Mise Artemis II už zná svou posádku

Nahrávám video

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí představil posádku, která koncem roku 2024 obletí Měsíc. Půjde tak o nejvzdálenější cestu astronautů v historii. Misi, která potrvá deset dní, povede Američan Reid Wiseman. Lunární mise se rovněž vůbec poprvé zúčastní astronautka, a to Christina Kochová. Doplní je bývalý pilot Victor Glover a jediný Kanaďan posádky Jeremy Hansen. Posádku a techniku vybírala NASA záměrně tak, aby připravila další mise na dlouhodobý pobyt na Měsíci.

Loď Orion s nimi na palubě se po startu a obletu Země vydá se čtyřčlennou posádkou na cestu, po které naposledy letělo Apollo 17 před více než padesáti lety. A i když tato čtveřice na Měsíci nepřistane, při jeho obletu se dostane nejdále od domovské planety, co kdy lidé byli. Novou raketu a loď, SLS a Orion, už otestovala první mise. 

Podle plánu by měla posádka lunárního modulu odstartovat v listopadu příštího roku. Cesta bude zároveň zásadní zkouškou před třetí misí programu, která bude mít za cíl přímo na povrch Měsíce dopravit první ženu.  

Nejvýš v hierarchii posádky bude velitel Reid Wiseman, sedmačtyřicetiletý veterán z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). „Má za sebou jediný kosmický let. Je o něm známo, že to je chladná hlava a člověk, který je schopen podstoupit riziko a dotáhnout úkol do konce,“ míní redaktor webu Kosmonautix Lukáš Houška. 

Pilotovat kosmický modul bude první Afroameričan na podobné misi Victor Glover, který byl také pilotem prvního ostrého letu lodi Crew Dragon. NASA  vybrala kvůli předchozím zkušenostem z armády a vědecké expertize. 

Vůbec první ženou na lunární misi bude inženýrka Christina Kochová, která je držitelkou rekordu v délce nepřetržitého pobytu ženy ve vesmíru. Bude působit také jako vědecká specialistka posádky.  

Posádku doplní ještě první Kanaďan vybraný pro let k Měsíci – Jeremy Hansen. „V roce 2020 podepsala NASA s Kanadou smlouvu, ve které se domluvily na spolupráci s lety k Měsíci. Zatímco Američané poskytnou prostor pro astronauta, jejich sousední země dodá zásadní technické komponenty,“ připomíná Houška. 

Narozdíl od čistě amerického programu Apollo teď NASA oslovila kromě Kanady i Japonsko a Evropu. „Amerika učinila v průběhu dekád záměrnou volbu, že vytvoří globální tým. A to je z mého pohledu skutečné vůdcovství,“ hodnotil sedmačtyřicetiletý kanadský astronaut Hansen. 

Nejsilnější raketa současnosti

Po oznámení jmen čeká astronauty výcvik a další složky NASA řada dalších příprav. K Měsíci astronauty vynese nejsilnější raketa současnosti s názvem SLS. Ta používá motory z raketoplánů, které už se nyní jinak nepoužívají. 

Jeden ze čtyř hlavních motorů rakety už byl ve vesmíru patnáctkrát, druhý pětkrát. Na rozdíl od raketoplánů se ale už na Zemi nevrátí a shoří v atmosféře. Na vrcholu rakety bude loď Orion a v ní čtveřice astronautů. Uvnitř i venku bude cestu snímat celkem šestnáct kamer.

Evropané mají na starosti servisní modul

Americká mise by se technicky neobešla také bez práce evropských odborníků. Ti se podílí na technické přípravě servisního modulu, tedy klíčového místa pro astronauty. Na palubě má modul motory pro korekce dráhy, solární panely dodávající Orionu energii nebo zásoby vody a kyslíku pro posádku.

„Bez servisního modulu NASA nemůže dostat své astronauty k Měsíci a zpátky bezpečně,“ vysvětluje generální ředitel evropské vesmírné agentury ESA Josef Aschbacher. Bude to vůbec poprvé, kdy evropská společnost postaví součást kosmické lodi, která je určená pro lidi. 

Na modulu pracuje ESA posledních deset let. Za jeho vývoj NASA Evropě přislíbila nejméně tři místa v programu Artemis a první evropský astronaut nebo astronautka by se tak k Měsíci mohli podívat do konce tohoto desetiletí. 

Inženýři během nejnovější lunární mise také znovu využijí motor, který už několikrát letěl na raketoplánu Atlantis. 

Artemis III už na Měsíci přistane

Díky další plánované misi Artemis II chtějí astronauti v prosinci 2025 přistát v oblasti jižního pólu. Konkrétně se NASA rozhoduje mezi třinácti místy. Podle hlavního vědce této mise Noaha Petra je hlavním úkolem zajistit, aby vědci na Měsíci mohli dlouhodobě dělat svoji práci a co nejlépe využili vědecké poznání na povrchu i z oběžné dráhy. 

Výzkum Měsíce totiž pomůže odborníkům zjistit více i o Zemi. Právě proto NASA počítá s tím, že na povrchu Měsíce dlouhodobě zůstane.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 7 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 5 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 6 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 15 hhodinami

Evropský pohled