Spatří odvrácenou stranu Měsíce. Mise Artemis II už zná svou posádku

Nahrávám video
Události: Lidstvo se vrací na Měsíc
Zdroj: ČT24

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí představil posádku, která koncem roku 2024 obletí Měsíc. Půjde tak o nejvzdálenější cestu astronautů v historii. Misi, která potrvá deset dní, povede Američan Reid Wiseman. Lunární mise se rovněž vůbec poprvé zúčastní astronautka, a to Christina Kochová. Doplní je bývalý pilot Victor Glover a jediný Kanaďan posádky Jeremy Hansen. Posádku a techniku vybírala NASA záměrně tak, aby připravila další mise na dlouhodobý pobyt na Měsíci.

Loď Orion s nimi na palubě se po startu a obletu Země vydá se čtyřčlennou posádkou na cestu, po které naposledy letělo Apollo 17 před více než padesáti lety. A i když tato čtveřice na Měsíci nepřistane, při jeho obletu se dostane nejdále od domovské planety, co kdy lidé byli. Novou raketu a loď, SLS a Orion, už otestovala první mise. 

Podle plánu by měla posádka lunárního modulu odstartovat v listopadu příštího roku. Cesta bude zároveň zásadní zkouškou před třetí misí programu, která bude mít za cíl přímo na povrch Měsíce dopravit první ženu.  

Nejvýš v hierarchii posádky bude velitel Reid Wiseman, sedmačtyřicetiletý veterán z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). „Má za sebou jediný kosmický let. Je o něm známo, že to je chladná hlava a člověk, který je schopen podstoupit riziko a dotáhnout úkol do konce,“ míní redaktor webu Kosmonautix Lukáš Houška. 

Pilotovat kosmický modul bude první Afroameričan na podobné misi Victor Glover, který byl také pilotem prvního ostrého letu lodi Crew Dragon. NASA  vybrala kvůli předchozím zkušenostem z armády a vědecké expertize. 

Vůbec první ženou na lunární misi bude inženýrka Christina Kochová, která je držitelkou rekordu v délce nepřetržitého pobytu ženy ve vesmíru. Bude působit také jako vědecká specialistka posádky.  

Posádku doplní ještě první Kanaďan vybraný pro let k Měsíci – Jeremy Hansen. „V roce 2020 podepsala NASA s Kanadou smlouvu, ve které se domluvily na spolupráci s lety k Měsíci. Zatímco Američané poskytnou prostor pro astronauta, jejich sousední země dodá zásadní technické komponenty,“ připomíná Houška. 

Narozdíl od čistě amerického programu Apollo teď NASA oslovila kromě Kanady i Japonsko a Evropu. „Amerika učinila v průběhu dekád záměrnou volbu, že vytvoří globální tým. A to je z mého pohledu skutečné vůdcovství,“ hodnotil sedmačtyřicetiletý kanadský astronaut Hansen. 

Nejsilnější raketa současnosti

Po oznámení jmen čeká astronauty výcvik a další složky NASA řada dalších příprav. K Měsíci astronauty vynese nejsilnější raketa současnosti s názvem SLS. Ta používá motory z raketoplánů, které už se nyní jinak nepoužívají. 

Jeden ze čtyř hlavních motorů rakety už byl ve vesmíru patnáctkrát, druhý pětkrát. Na rozdíl od raketoplánů se ale už na Zemi nevrátí a shoří v atmosféře. Na vrcholu rakety bude loď Orion a v ní čtveřice astronautů. Uvnitř i venku bude cestu snímat celkem šestnáct kamer.

Evropané mají na starosti servisní modul

Americká mise by se technicky neobešla také bez práce evropských odborníků. Ti se podílí na technické přípravě servisního modulu, tedy klíčového místa pro astronauty. Na palubě má modul motory pro korekce dráhy, solární panely dodávající Orionu energii nebo zásoby vody a kyslíku pro posádku.

„Bez servisního modulu NASA nemůže dostat své astronauty k Měsíci a zpátky bezpečně,“ vysvětluje generální ředitel evropské vesmírné agentury ESA Josef Aschbacher. Bude to vůbec poprvé, kdy evropská společnost postaví součást kosmické lodi, která je určená pro lidi. 

Na modulu pracuje ESA posledních deset let. Za jeho vývoj NASA Evropě přislíbila nejméně tři místa v programu Artemis a první evropský astronaut nebo astronautka by se tak k Měsíci mohli podívat do konce tohoto desetiletí. 

Inženýři během nejnovější lunární mise také znovu využijí motor, který už několikrát letěl na raketoplánu Atlantis. 

Artemis III už na Měsíci přistane

Díky další plánované misi Artemis II chtějí astronauti v prosinci 2025 přistát v oblasti jižního pólu. Konkrétně se NASA rozhoduje mezi třinácti místy. Podle hlavního vědce této mise Noaha Petra je hlavním úkolem zajistit, aby vědci na Měsíci mohli dlouhodobě dělat svoji práci a co nejlépe využili vědecké poznání na povrchu i z oběžné dráhy. 

Výzkum Měsíce totiž pomůže odborníkům zjistit více i o Zemi. Právě proto NASA počítá s tím, že na povrchu Měsíce dlouhodobě zůstane.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 18 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 31 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 48 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 57 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 1 hhodinou
Načítání...