AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.

Role AI ve vědě se rychle mění. Až doposud spočívala hlavně v pomoci při úzce specializovaných úkolech, jako je objevování chemických struktur, analýza dat nebo předpovídání tvarů proteinů.

Rok 2026 ale přinesl změnu, tou jsou autonomnější umělé inteligence, které umí samy postupovat krok za krokem různými procesy. Odborný časopis Nature teď informoval o projektu The AI Scientist, což je první systém umělé inteligence navržený k automatizaci většiny fází výzkumného cyklu, a to zcela bez lidského zásahu.

Vyvinula ho japonská společnost Sakana AI. A popisuje ho takto: „The AI Scientist (...) vytváří výzkumné nápady, píše kód, provádí experimenty, zakresluje a analyzuje data, píše celý vědecký rukopis a provádí vlastní recenzi.“ Zkrátka většinu toho, co dělá lidský vědec.

Podle výše uvedené studie napodobuje pracovní postup The AI Scientist postup skutečného lidského vědce. Nejprve si navrhne možný seznam směrů výzkumu a porovná je s databázemi literatury, přičemž vyřadí ty, které už jsou zpracované jinde nebo lépe – taková práce by byla samozřejmě zbytečná. Pak následuje experimentální fáze, během které si sama napíše kód potřebný k provedení experimentů, a to buď z šablony poskytnuté lidmi, nebo, stále častěji, úplně od základu.

Po dokončení experimentů AI vypracuje návrh formální vědecké práce v systému LaTeX, což je standardní systém pro přípravu dokumentů. Kromě popisu metodiky, výsledků, diskuse a všech dalších částí, které typická práce obsahuje, dokáže také vyhledávat relevantní studie, které se dají citovat. Nakonec systém využívá automatizovaného recenzenta, což je další AI vycvičená k hodnocení prací na základě přesnosti, kvality a originality. Ta jí dá zpětnou vazbu.

Lidští vědci hodnotí robotické vědce

Autoři tohoto AI vědce s ním nějakou dobu experimentovali a pak se rozhodli k definitivnímu testu – tři studie, které stroj vytvořil, nechali recenzovat lidské vědce na workshopu, který probíhal v rámci Mezinárodní konference o učení reprezentací (ICLR) v roce 2025. Recenzenti věděli, že některé články mohou být vygenerovány umělou inteligencí, ale nevěděli které.

Ze tří předložených příspěvků získal jeden článek dostatečné skóre k přijetí do odborného žurnálu. Získal skóre 6, 7 a 6 – s průměrem 6,33, což sice není vynikající výsledek, ale přesto se jedná významný milník pro umělé inteligence a jejich aplikace ve vědeckém prostředí. „Tento úspěch ukazuje rostoucí schopnost AI přispívat k vědeckému pokroku a znamená potenciální paradigmatickou změnu v tom, jak se výzkum provádí,“ dodali jeho autoři.

Ti později článek nechali stáhnout. Současně varují před celou řadou rizik, která u modelu pozorují, ale některá se mohou týkat také obecně vědecké obce. AI stále halucinuje, což znamená, že si vymýšlí neexistující studie nebo opakuje čísla, která si z nějakého důvodu „oblíbila“, i v nevhodných částech studie.

Druhá rovina obav je etická. Autoři upozorňují, že pokud by se tyto modely rozšířily, zcela by mohly zahltit prostor pro vzájemné hodnocení článků, které tvoří páteř moderní vědy. A to by pak mohlo buď narušit, nebo zneviditelnit práci opravdových lidských vědců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 15 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 18 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 20 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.