Australské korály zasáhlo masivní bělení. Zasaženo je devadesát procent zkoumaných míst

Australští vládní vědci uvedli, že více než devadesát procent korálů Velkého bariérového útesu, které letos zkoumali, bylo zasaženo takzvaným bělením. Za posledních sedm let tato katastrofa zasáhla největší korálový ekosystém na planetě už počtvrté.

Vyblednutí korálů znamená, že symbiotické mikroskopické řasy žijící uvnitř nich umírají vlivem změn v oceánu – zejména kvůli teplejší vodě. Řasy poskytují korálům energii, takže když zmizí, koráli mnohdy přijdou nejen o barvu, ale také o život.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Kvůli tepelnému stresu umírají řasy spojené s korály po celém světě. Tento případ je ale něčím výjimečný: je to první bělení útesu během období La Niña, které je spojeno s nižšími teplotami Tichého oceánu, uvedl úřad Great Barrier Reef Marine Authority ve své výroční zprávě zveřejněné v polovině května. Podle ní bylo bělením postiženo 91 % zkoumaných oblastí.

Austrálii tato pohroma zasáhla v jednadvacátém století opakovaně – ta v letech 2016, 2017 a 2020 poškodila dvě třetiny korálů na útesu u východního pobřeží Austrálie.

Vědci doufají, že se většina zasažených korálů ze současné události zotaví, uvedl David Wachenfeld, hlavní vědec výše uvedeného úřadu. „Podle prvních náznaků úmrtnost nebude příliš vysoká,“ poznamenal ve středu Wachenfeld. „Doufáme, že se většina vybělených korálů vzpamatuje a skončíme s výsledky podobnými roku 2020, kdy sice došlo k masovému bělení, ale úmrtnost byla nízká,“ dodal. Problém by podle něj nastal, kdyby se opakoval scénář z let 2016 a 2017, kdy naopak koráli umírali masivně.

Jediná cesta k ochraně: zastavit oteplování

Simon Bradshaw z australské skupiny Climate Council, která sleduje změny klimatu, uvedl, že zpráva dokazuje, že přežití útesu závisí na výrazném snížení globálních emisí během desetiletí. „Je to prostě srdcervoucí. A opravdu děsivé,“ řekl Bradshaw. „Ukazuje to, že náš bariérový útes má velmi vážné problémy.“

Loňský prosinec, první měsíc léta na jižní polokouli, byl nejteplejším prosincem, který útes zažil od roku 1900. Zpráva uvádí, že koncem února zase nastala vlna veder v oceánské vodě. To všechno korálům škodí.

Role Velkého bariérového útesu je nenahraditelná nejen pro Austrálii, ale celosvětově – představuje totiž přibližně deset procent světových ekosystémů korálových útesů – tvoří ho síť více než 2500 útesů, která pokrývá přes 348 tisíc kilometrů čtverečních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 43 mminutami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 10 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 17 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 20 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 23 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026
Načítání...