Tichý oceán strana 4 z 5

Existuje virus, který se šíří blízkým kontaktem, kýcháním a kašláním. U některých nakažených způsobuje mnohem horší onemocnění než u jiných, mutuje a rozšířil se už na více druhů. Zní to jako popis viru SARS-CoV-2, ale jedná se o něco úplně jiného. Virus PDV neboli Phocine distemper virus je respirační onemocnění, které postihuje tuleně. Jedná se takzvaný morbillivirus, tedy virus, který má u řady savců speciální podobu a odlišné názvy – u lidí spalničky, u skotu zarděnky a virus psinky u psů, vlků a kojotů.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude pokračovat ve svém provozu až do roku 2030. Potom se řízeně zřítí na Zemi, do pečlivě vybraného místa v Tichém oceánu, které je v maximální možné vzdálenosti od míst obývaných lidmi. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.

Spojené státy a jejich partneři v NATO uskuteční ve Středozemním moři dvanáctidenní cvičení. Začne v pondělí a potrvá do 4. února. Zúčastní se ho i letadlová loď Harry S. Truman. Rusko v lednu a únoru uspořádá manévry ve Středozemním moři, severním Atlantiku, Ochotském moři a dalších částech Tichého oceánu.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

Masivní vlna tsunami, kterou o víkendu u ostrovního státu Tonga v Pacifiku „zvedla“ silná erupce podmořské sopky, napáchala obří škody především na malých ostrůvcích, které obklopují ten hlavní. Vlna tu podle úřadů byla vysoká až deset metrů a úplně vymazala z mapy celou vesnici, z další odnesla řadu budov. Pomoc izolovanému ostrovnímu státu výrazně komplikuje to, že tamní mezinárodní letiště po erupci pokryla silná vrstva popela.

O víkendu otřásla souostrovím Tonga masivní erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai. Šlo o opravdu mohutnou explozi, jejíž dopady bylo možné zaznamenat v podstatě na celém světě. Jednak způsobila vlnu tsunami, která zasáhla většinu pobřežních oblastí Tichého oceánu, velmi zajímavé dopady měl výbuch na dění v atmosféře.

Nad severním Atlantikem se v minulém týdnu rychle prohloubila tlaková níže. Po větrné bouři Barra, která zasáhla západní Evropu na začátku prosince minulého roku, se jednalo o další velmi silnou bouři letošní zimní sezóny. V médiích se objevují v souvislosti s těmito jevy pojmy jako cyklonální nebo meteorologická bomba.

Vlny veder mohou mít dramatický dopad na kolonie tučňáků, kteří nejsou na tak vysoké teploty zvyklí. Podle nové studie nejhůř postihují dospělá zvířata. Pro životaschopnost kolonií tak dlouhověkých tvorů to znamená velké probémy.

O potraviny, vodu a přístřeší žádají obyvatelé Filipín v oblastech, které minulý týden zasáhl ničivý tajfun Rai. Přístup k humanitární pomoci však ztěžují poškozené silnice, záplavy a přerušené elektrické vedení a komunikační sítě, informovala agentura Reuters. Úřady se obávají rabování.

Je to obrovský pomník lidské bezohlednosti; v oceánu plave vrstva plastového odpadu o rozloze více než trojnásobku Francie. Pro stále větší počet organismů je však velká tichomořská odpadková skvrna něčím jiným –⁠ jejich domovem, napsal britský deník The Times.

I třetí a poslední referendum o nezávislosti Nové Kaledonie na Francii vyznělo ve prospěch zachování současného stavu. Tentokrát byl výsledek zcela jednoznačný poté, co stoupenci osamostatnění vyzvali k bojkotu hlasování v důsledku neúspěšné snahy o jeho odklad. Z účastníků se nakonec přibližně 96,5 procenta vyslovilo proti transformaci zámořského území Francie v samostatný stát, informuje agentura AFP.

Nikaragua oficiálně přerušila diplomatické styky s Tchaj-wanem a uznala jednotnou Čínu. Tchaj-wan v posledních letech ztrácí podporu čím dál většího počtu zemí a rozhodnutí Nikaraguy přijal s „hlubokým politováním“. Naopak Peking nový diplomatický směr středoamerické země uvítal a oznámil, že vysocí představitelé obou zemí se již setkali.

Nejméně 27 lidí se stále pohřešuje po sobotní erupci sopky Semeru na indonéském ostrově Jáva. Bilance obětí výbuchu vzrostla v pondělí odpoledne na 22. Desítky lidí byly také hospitalizovány, převážně utrpěly popáleniny. Bezmála dva tisíce lidí uprchly ze svých domovů. Seismologové varují, že hrozba dalších explozí trvá.

Meteorologové přichází s prvními předpověďmi počasí pro letošní zimu. Evropské centrum pro střednědobou předpověď počítá s teplejší zimou na severu Evropy a častějšími bouřemi v jižní Evropě, u nás by podle něj mohla být normální a podobná té loňské. To ale znamená, že bude teplejší, než si starší lidé pamatují.

Havajské ostrovy zasáhlo zemětřesení o síle 6,1 stupně, informovala v noci na pondělí americká geologická služba USGS. Nebyli nahlášeni žádní ranění, napsala agentura AP.

Když se řekne řeka, většině lidí se asi vybaví klasický vodní tok typu Labe, Dunaje nebo Amazonky, v meteorologii má ale řeka ještě jeden význam. Jde totiž o označení dlouhého a poměrně úzkého pásu, ve kterém dochází k intenzivnímu přenosu vodní páry. Na délku takové pásy mohou mít až dva tisíce kolometrů, na šířku ale jen čtyři sta až sedm set kilometrů. Nejznámější je Ananasový expres, který vzniká v oblasti Havaje.

Sopka Kilauea, místními obyvateli označovaná sídlo bohyně ohně Pele, je jedna z nejaktivnějších sopek havajského soustroví. Od loňského roku vulkán nevykazoval výraznější aktivitu, na konci minulého týdne ale došlo k masivnější erupci a vědci upozornili, že nemusí jít o ojedinělou událost. Vychrlená láva sice obyvatele v obydlených oblastech přímo neohrozila, ale úřady je varovaly před možným vystavením oxidu siřičitému a dalším vulkanickým plynům, které mohou dráždit dýchací systém. Během poslední erupce láva natekla do vodou naplněného jezera, které se horkem vypařilo a na stejném místě vzniklo nové lávové jezero.

Tchaj-wan hlásí dosud největší narušení své vzdušné obranné zóny ze strany čínského letectva. Ve dvou vlnách do ní v pátek, na výročí založení komunistické Čínské lidové republiky, proniklo dohromady 38 letounů. V sobotu pak Peking podle Tchaj-peje k ostrovu vyslal dalších 20 vojenských letadel. Tchaj-wan se proti incidentům ohradil, Čína zprávy zatím nekomentovala, uvedla agentura Reuters.

Letošní sezona hurikánů a tajfunů sice není tak dramatická jako ta loňská, přesto přináší nejedno překvapení a není nouze ani o neobvyklé události. Aktuálně se na naší planetě nacházejí dvě poměrně výrazné tropické cyklóny – tajfun Mindulle na severozápadě tropického Pacifiku a hurikán Sam, který postupuje přes teplé vody středního Atlantiku.

Spojené státy, Velká Británie a Austrálie oznámily nový bezpečnostní pakt, který jim umožní sdílet pokročilé technologie, včetně těch potřebných k výrobě ponorek na jaderný pohon. Cílem aliance je posílit bezpečnost v Indo-Pacifiku. Austrálie kvůli tomu zrušila mnohamiliardovou dohodu o nákupu francouzských ponorek, což ostře kritizuje Paříž. Podle Číny by se zase země měly „zbavit mentality z dob studené války a ideologických předsudků“.

Hurikány se stávají stále nebezpečnějšími a působí více škod. Výrazný vliv na to má probíhající změna klimatu a ukazuje se, že v budoucnu by se mohl jejich dopad stát ještě ničivějším.

Bouře Ida zasáhla jako hurikán čtvrté kategorie - z pěti - pobřeží amerického státu Louisiana. Doprovází ji vítr o rychlosti až 240 kilometrů za hodinu. Meteorologové upozornili, že půjde o nejsilnější hurikán, který tento stát zasáhl za více než sto let. Ida dorazila přesně šestnáct let po hurikánu Katrina, který v roce 2005 nepřežilo téměř dva tisíce lidí. Jiná bouře, hurikán Nora způsobil na tichomořském pobřeží Mexika povodně a sesuvy půdy. Poté se stočil zpět nad oceán, kde zeslábl na tropickou bouři. Má zatím jednu oběť.

Letošní červenec byl nejteplejším měsícem, který planeta zažila za posledních 142 let. Se zjištěním přišli meteorologové a badatelé z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). Mimořádně vysoké teploty v červenci zaznamenaly především Asie a Evropa.

Nová studie biologů z Kiribati odhalila zajímavý paradox: poškozenější korálové útesy žijící ve více znečištěné vodě totiž zřejmě nejlépe odolávají extrémním vlnám tepla. Mohly by tedy lépe čelit klimatickým změnám.