Hurikán Ian zasáhne Floridu, experti varují před obrovskými škodami

Letošní sezona hurikánů v Atlantiku byla sice do začátku září značně podprůměrná, v posledních týdnech ale vývoj nabral na obrátkách. V minulém týdnu se o to postarala Fiona, která se stala prvním silným hurikánem letošní sezony a následně jako už mimořádně silná mimotropická cyklóna zasáhla východní Kanadu, kde způsobila značné škody. Aktuálně pak v Karibiku sílí hurikán Ian, který je na třetí kategorii z pěti.

Během úterý zasáhl Ian západní Kubu, a to svou pravou částí, na které je rychlost větru silnější než na straně levé – sčítá se totiž vlastní rychlost větru plus postup hurikánu. Hlavní město Havana bude sice přímého úderu ušetřeno, přesto tam rychlosti větru můžou dosáhnout až kolem 100 km/h. Plný zásah pak pocítí západ země, kde hrozí vydatné deště s úhrny až kolem 250 litrů vody na metr čtvereční. Ty budou následované rychlými povodněmi a v kopcovitém terénu i sesuvy půdy. Vzdutí moře způsobené Ianem pak na jihozápadě Kuby může dosáhnout až čtyř metrů, což už představuje značné riziko pro pobřežní oblasti.

Poměrně rychlý postup hurikánu se zpomalí po přechodu Kuby nad jihovýchodní částí Mexického zálivu. Nad jeho nadprůměrně teplými vodami (30–30,5 °C) bude moci načerpat sílu, a očekává se potom dokonce rychlé zesílení Iana. Současné modely počítají s dosažením čtvrtého, tedy druhého nejsilnějšího stupně Saffirovy-Simpsonovy stupnice, což představuje průměrné rychlosti větru v blízkosti oka hurikánu kolem 220 km/h, nárazy ale budou až o 40 km/h silnější.

Zřejmě ještě jako silný hurikán, tedy s rychlostmi větru přesahujícími 180 km/h (a v nárazech 220 km/h) zasáhne během čtvrtečního dne západní Floridu, s největší pravděpodobností v oblasti Tampy a okolí – jde přitom o oblast, která je z celé Floridy vůči dopadům hurikánu nejzranitelnější – víc než 800 tisíc lidí žije v oblasti, ze které se v případě úderu hurikánu kategorie 1 musejí evakuovat, v případě hurikánů silnějších je počet samozřejmě vyšší. Některé modely sice počítají s rychlejším slábnutím těsně před úderem pevniny, přesto hrozí až extrémní dopady v této části státu. Jde o oblast, která není příliš zvyklá na přímé údery hurikánů – ty totiž zpravidla přicházejí na Floridu od jihovýchodu, ve směru pasátů.

Předpověď postupu hurikánu Ian
Zdroj: Nhc.noaa.gov

Zatím je ještě brzy na přesnou předpověď oblasti, kde Ian vstoupí na pevninu. Právě na tom ale závisí velikost škod a dopady jeho řádění. V nejpříznivějším případě by jeho dráha směřovala víc k severu a zasáhl by hlavně severozápad západního pobřeží Floridy. Delší doba postupu by pak znamenala zřejmě větší zeslabení, přesto by byl Ian schopen způsobit rozsáhlé škody. Naopak v tom nejhorším možném scénáři by Ian na pevninu vstoupil severně od Tampy. V takovém případě se oblast Tampy ocitne na jeho pravém okraji, v oblasti s nejsilnějšími větry.

Vítr ale nepředstavuje to hlavní nebezpečí, tím bude vzduté moře, a to v kombinaci s vhodným tvarem Tampského zálivu, který umocní vzestup hladiny – a to až o pět metrů! V takovém případě by se z města St. Petersburg na západě oblasti stal ostrov. Škody by byly katastrofální a mohly by dosáhnout až kolem 100 miliard dolarů. Výpadky dodávek elektřiny, proudu a dalších služeb by trvaly řádově týdny. Velký problém můžou představovat také extrémní deště, které zřejmě zasáhnou vekou část střední Floridy – při přechodu Iana spadne místy 200 až 400 mm vody, výjimečně i víc. Hrozí rozsáhlé a zčásti i rychlé povodně.

Tajfun na Filipínách

Kromě hurikánu Ian se v tropech pohybuje ještě jedna velmi silná tropická cyklóna, a to tajfun Noru. Ten zasáhl o víkendu Filipíny, přičemž krátce před tím prošel nečekaně intenzivním zesílením – rychlost větru se za pouhých 24 hodin zvýšila o 170 km/h na výsledných 250 km/h. Šlo o pátou nejrychleji sílící tropickou cyklónu v dějinách pozorování. Napomohlo tomu nadprůměrně teplé moře – teplota oceánů se přitom celkově zvyšuje díky lidské činnosti spojené se spalováním fosilních paliv. Naštěstí šlo o poměrně malý tajfun, a tak škody na Filipínách nebyly extrémní. Přesto si ale vyžádal nejméně pět obětí.

Přechod Filipín sice tajfun Noru oslabil, ale nad teplými vodami Jihočínského moře opět nabral na síle. Rychlosti větru se aktuálně pohybují kolem 220 km/h. V noci na středu naplno zasáhne střední Vietnam v oblasti mezi turisty známého města Danang. Nad pevninou bude Noru rychle slábnout, ve středu už půjde o tropickou bouři. Nad vnitrozemím východního Thajska pak ve čtvrtek zanikne úplně. Hlavní nebezpečí představují vydatné deště – napršet může až kolem 400 milimetrů vody, což povede k ničivým povodním a v kopcovitých oblastech i sesuvům půdy. Pobřeží pak budou bičovat mohutné vlny.

A to nejsou jediné tropické systémy, které aktuálně na Zemi registrujeme. Nad severozápadním Pacifikem vzniká tajfun Kulap – ten by ale naštěstí měl obydlená území včetně tajfuny letos zkoušeného Japonska minout. Koncem týdne ale zřejmě vznikne hurikán u západních břehů střední Ameriky, který by na přelomu týdne mohl zasáhnout severozápadní Mexiko. Do konce hurikánové sezony zbývají ještě dva měsíce, a ty můžou přinést nejedno překvapení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 17 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 19 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 20 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...