Letošní hurikánová sezona měla být nadprůměrná. Zatím ale nepřišla jediná silná bouře

Amerika se připravovala na silné hurikány, ale letos se zatím přes předpovědi neobjevily. Meteorologové řeší, jak je to možné a jaká je příčina této anomálie.

Přelom první a druhé zářijové dekády je obdobím, kdy zpravidla vrcholí hurikánová sezóna v Atlantiku. Například před pěti lety vznikl jeden z nejničivějších hurikánů, Maria, která zpustošila Dominiku, St. Croix a Portoriko. Letos je ale situace dramaticky odlišná – nad vodami tropického Atlantiku se žádný hurikán ani tropická bouře nenachází.

Dosavadní průběh hurikánové sezóny, která oficiálně začala 1. června, není nijak dechberoucí. Zatímco dlouhodobý průměr je do této doby přes osm pojmenovaných bouří, z toho tři a půl hurikánu a jeden a půl silného hurikánu (s intenzitou 3 a víc z pětidílné Saffirovy-Simpsonovy stupnice), letos máme za sebou pět pojmenovaných bouří, z toho dva hurikány, z nichž ani jeden nedosáhl stadia silného hurikánu. Od roku 2014 jde přitom o první sezónu, kdy se do její poloviny ještě nevyskytl žádný silný hurikán. A další zajímavost – v srpnu nevznikla ani jedna tropická bouře, nebylo tedy použito žádného jména ze seznamu připraveného pro tuto sezónu.

Osmý měsíc bez jediné pojmenované bouře je přitom velmi výjimečnou záležitostí – od roku 1950 se to stalo jen dvakrát, v roce 1961 a 1997. Srpnový klid přitom nemusí znamenat ani klidný zbytek sezóny, o čemž svědčí pět silných hurikánů v roce 1961, které se vyskytly od září do listopadu, dva dosáhly dokonce nejvyššího, pátého stupně. Dosavadní průběh sezóny je rovněž za očekáváním a předpověďmi – ještě začátkem srpna přitom NOAA, Britská povětrnostní služba i Coloradská státní univerzita počítaly s mírně nadprůměrnou sezónou. Začátkem září sice vznikly hurikány Danielle (jehož zbytky aktuálně zamíchaly s počasím v Evropě) a Earl, ale ty ještě v první dekádě měsíce zanikly a od té doby je klid.

Co se děje?

Nabízí se samozřejmě otázka, co je důvodem toho, že podmínky pro vznik hurikánů jsou letos tak nepříznivé? Teplota vody je v rozhodující části Atlantiku, ale i v Karibiku totiž převážně nadprůměrně vysoká, navíc přetrvávající jev La Niňa v Pacifiku bývá obecně spjat s nadprůměrně aktivními sezónami. Příčinu je nutné hledat ve vlastních atmosférických podmínkách. A jde o dva hlavní faktory – suchý vzduch a střih větru.

Suchý vzduch se do centrálního Atlantiku dostává větrem západních směrů ze Sahary. Nejde sice o nic neobvyklého, jenže letos je přísun tohoto vzduchu mimořádně urputný, což vede k dlouhodobě přetrvávající podprůměrné vlhkosti ve střední troposféře (4 až 6 km). Suchý vzduch brání vzniku mohutnějších bouřkových mraků, tedy základu tropických cyklón.

Střih větru vyjadřuje změnu směru a rychlosti větru v atmosféře s výškou. I ten je letos nadprůměrně velký, a to hlavně v Karibské oblasti, kam už suchý vzduch z Afriky proniká jen omezeně. Velký střih větru znamená, že energie uvolněná při tvorbě bouřkových oblaků (ve formě latentního tepla vzniklého během kondenzace vodní páry) se neudrží v omezené oblasti, ale je „rozfoukána“ do širšího regionu, a tudíž pak nevyužitelná pro rotační pohyb hurikánu.

Oba tyto faktory nabývaly během letošního srpna výrazně nadprůměrných hodnot. Začátkem září se sice hlavně nad Atlantikem podmínky zlepšily (proto vznikly zmíněné hurikány Danielle a Earl), ale ne na dlouho – v posledních dnech opět zesílil střih větru a klesla vlhkost.

Výsledkem je návrat ke klidu, přitom v září obvykle neuplyne týden, kdy by nevznikla tropická bouře. Do konce hurikánové sezóny ale zbývají ještě dva a půl měsíce a nejsou vyloučena žádná překvapení – ostatně například Florida mívá historicky nejvíc hurikánů až v říjnu.

Jak už to ale v tropických oblastech bývá, zatímco v jednom regionu je sezóna klidnější, v jiném živější. To letos platí o východním Pacifiku – v minulém týdnu Kay zasáhl dokonce i jižní Kalifornii, což je vzácná událost. A ve druhé polovině tohoto týdne nejspíš západně od Mexika vznikne další, už 11. bouře této sezóny, což je asi o týden dříve než obvykle. Jmenovat se bude Lester.

Na západě Pacifiku sezóna tajfunů v posledních týdnech ožila, i když srpen tam – právě díky jevu La Niňa – byl docela klidný. Připomeňme supertajfun (a dosud nejsilnější tropickou cyklónu letošního roku) Hinnamnor, který zasáhl Japonsko a Koreu na přelomu září a října. V tomto týdnu se pak přes jihojaponské ostrovy přehnal tajfun Mufia, který aktuálně směřuje k Číně v oblasti Šanghaje. A nad širými vodami Tichého oceánu už vznikl další tajfun Merbok, který ale nepředstavuje zásadní ohrožení pro obydlená území, směřovat bude k Aleutským ostrovům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 12 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 13 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 19 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 19 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 20 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 22 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...