Jak silný může být hurikán? Změna klimatu posouvá hranici vzhůru

Nejsilnější kategorií hurikánů je pětka na Saffir-Simpsonově stupnici hurikánů, která se v současnosti standardně používá. Tato stupnice rozděluje hurikány do kategorií založených na síle větru, atmosférickém tlaku a prudkosti bouře.

Kategorii pět měl  hurikán Irma, který decimuje ostrovy Karibiku. V pátek sice zeslábl na kategorii čtyři, ale dokázal předtím způsobit spoustu škod. Bouře této síly může být extrémně ničivá – horní hranice její síly není nijak omezena.

Srovnání uvolněné energie
Zdroj: ČT24

Historické příklady hurikánů kategorie 5 zahrnují Labor Day Hurricane z roku 1935, Mexico Hurricane z roku 1959, Hurricane Camille v roce 1969, Hurricane Gilbert v roce 1988, Hurricane Andrew v roce 1992, Hurricane Dean a Hurricane Felix v roce 2007.

Stupnice začíná na jedničce – tedy na větrech o rychlosti kolem 119–153 kilometrů za hodinu; hurikán pátého stupně je definován jako bouře s větry o rychlosti nad 251 kilometrů za hodinu. Zatím největších rychlostí dosahovaly bouře Wilma (roku 2005) a zmíněný hurikán Irma – vítr měl rychlost kolem 280 kilometrů v hodině.

Mohou být hurikány ještě silnější?

Hurikány získávají sílu tím, že používají teplou mořskou vodu jako „palivo“. Tím, že se otepluje planeta, ohřívají se i oceány – což vede řadu vědců k závěru, že hurikány v budoucnosti ještě zesílí, respektive přibude těch silnějších a nejsilnějších. Vědci z Geophysical Fluid Dynamics Laboratory tvrdí, že zesílí intenzita hurikánů o dvě procenta až jedenáct procent.

2 minuty
Hurikán Irma zasáhl jako první Závětrné ostrovy
Zdroj: ČT24



Už roku 1998 spočítal klimatolog Kerry Emanuel z Massachusetts Institute of Technology, že nejsilnější možný hurikán na Zemi může dosáhnout rychlosti asi 305 kilometrů za hodinu. Vyplývá to z atmosférických a hydrologických vlastností naší planety.

V nárazech samozřejmě může být rychlost větru ještě o něco vyšší; také pokud se ještě více oteplí oceány, mohla by podle řady klimatologů rychlost hurikánů ještě vzrůst.

  • Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
  • Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
  • Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
  • Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.

Například Emanuel odhaduje, že za každý stupeň teplejší Země by měly maximální rychlosti větrů v tropických oblastech vzrůst asi o pět procent. To by u hurikánů, jako je Irma, představovalo rychlost asi o 15 kilometrů v hodině vyšší.

Existují i výjimky, které potvrzují pravidlo. Nejrychlejší bouří podobnou tornádu v dějinách byl tajfun Nancy roku 1961. Měření sice tehdy nebyla úplně spolehlivá, ale uvádí se, že dosahoval rychlosti 346 kilometrů v hodině. (Tajfun je totéž co hurikán, jen v jiné části světa).

Nejrychlejší vítr mimo bouři byl naměřen roku 1934 na Mount Washington (New Hampshire) – měl rychlost 372 kilometrů za hodinu. A vůbec nejrychlejším větrem naměřeným na Zemi pak byl poryv větru během tornáda roku 1999 v Oklahomě – tehdy se pohyboval rychlostí 512 kilometrů v hodině.

Bouře na jiných planetách? Nepředstavitelná síla

Protože na jiných planetách Sluneční soustavy panují jiné meteorologické podmínky a tyto planety mají i odlišné fyzikální vlastnosti než Země, mohou tam větry dosahovat mnohem vyšších rychlostí – a bouře také vydrží stabilní mnohem déle než na naší rodné planetě.

Hurikán na Neptunu
Zdroj: NASA

Větry vanou na všech planetách, které jsou obklopené nějakou vrstvou plynu, jíž se říká atmosféra. V naší Sluneční soustavě je takových těles nejméně 12, jde většinou o planety, existence atmosféry je však jistá i u tří měsíců. A u některých těles dosahují větry ve srovnání se Zemí zcela extrémních rychlostí:

  • Jupiter: 320 km/h
  • Saturn: 1800 km/h
  • Neptun: 1400 km/h

Roku 2015 oznámili astrofyzici z University of Warwick, že u exoplanety HD 189733b odhadují rychlost větru na 8600 kilometrů za hodinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 10 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...