Nejsilnější kategorií hurikánů je pětka na Saffir-Simpsonově stupnici hurikánů, která se v současnosti standardně používá. Tato stupnice rozděluje hurikány do kategorií založených na síle větru, atmosférickém tlaku a prudkosti bouře.
Kategorii pět měl hurikán Irma, který decimuje ostrovy Karibiku. V pátek sice zeslábl na kategorii čtyři, ale dokázal předtím způsobit spoustu škod. Bouře této síly může být extrémně ničivá – horní hranice její síly není nijak omezena.
Historické příklady hurikánů kategorie 5 zahrnují Labor Day Hurricane z roku 1935, Mexico Hurricane z roku 1959, Hurricane Camille v roce 1969, Hurricane Gilbert v roce 1988, Hurricane Andrew v roce 1992, Hurricane Dean a Hurricane Felix v roce 2007.
Stupnice začíná na jedničce – tedy na větrech o rychlosti kolem 119–153 kilometrů za hodinu; hurikán pátého stupně je definován jako bouře s větry o rychlosti nad 251 kilometrů za hodinu. Zatím největších rychlostí dosahovaly bouře Wilma (roku 2005) a zmíněný hurikán Irma – vítr měl rychlost kolem 280 kilometrů v hodině.
Mohou být hurikány ještě silnější?
Hurikány získávají sílu tím, že používají teplou mořskou vodu jako „palivo“. Tím, že se otepluje planeta, ohřívají se i oceány – což vede řadu vědců k závěru, že hurikány v budoucnosti ještě zesílí, respektive přibude těch silnějších a nejsilnějších. Vědci z Geophysical Fluid Dynamics Laboratory tvrdí, že zesílí intenzita hurikánů o dvě procenta až jedenáct procent.
Už roku 1998 spočítal klimatolog Kerry Emanuel z Massachusetts Institute of Technology, že nejsilnější možný hurikán na Zemi může dosáhnout rychlosti asi 305 kilometrů za hodinu. Vyplývá to z atmosférických a hydrologických vlastností naší planety.
V nárazech samozřejmě může být rychlost větru ještě o něco vyšší; také pokud se ještě více oteplí oceány, mohla by podle řady klimatologů rychlost hurikánů ještě vzrůst.
- Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
- Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
- Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
- Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.
Například Emanuel odhaduje, že za každý stupeň teplejší Země by měly maximální rychlosti větrů v tropických oblastech vzrůst asi o pět procent. To by u hurikánů, jako je Irma, představovalo rychlost asi o 15 kilometrů v hodině vyšší.
Existují i výjimky, které potvrzují pravidlo. Nejrychlejší bouří podobnou tornádu v dějinách byl tajfun Nancy roku 1961. Měření sice tehdy nebyla úplně spolehlivá, ale uvádí se, že dosahoval rychlosti 346 kilometrů v hodině. (Tajfun je totéž co hurikán, jen v jiné části světa).
Nejrychlejší vítr mimo bouři byl naměřen roku 1934 na Mount Washington (New Hampshire) – měl rychlost 372 kilometrů za hodinu. A vůbec nejrychlejším větrem naměřeným na Zemi pak byl poryv větru během tornáda roku 1999 v Oklahomě – tehdy se pohyboval rychlostí 512 kilometrů v hodině.
Bouře na jiných planetách? Nepředstavitelná síla
Protože na jiných planetách Sluneční soustavy panují jiné meteorologické podmínky a tyto planety mají i odlišné fyzikální vlastnosti než Země, mohou tam větry dosahovat mnohem vyšších rychlostí – a bouře také vydrží stabilní mnohem déle než na naší rodné planetě.
Větry vanou na všech planetách, které jsou obklopené nějakou vrstvou plynu, jíž se říká atmosféra. V naší Sluneční soustavě je takových těles nejméně 12, jde většinou o planety, existence atmosféry je však jistá i u tří měsíců. A u některých těles dosahují větry ve srovnání se Zemí zcela extrémních rychlostí:
- Jupiter: 320 km/h
- Saturn: 1800 km/h
- Neptun: 1400 km/h
Roku 2015 oznámili astrofyzici z University of Warwick, že u exoplanety HD 189733b odhadují rychlost větru na 8600 kilometrů za hodinu.
