Američtí meteorologové varují před silnou sezonou hurikánů

Prvního června v Severní Americe oficiálně začne sezona hurikánů. Meteorologové varují, že letos těch mimořádně silných bude až dvakrát víc, než je průměr za poslední tři dekády.

Pro obyvatele jihovýchodu Spojených států nejsou podobné projevy extrémního počasí nic neobvyklého – posledních šest hurikánových sezon ale bylo nadprůměrně intenzivních a oddech zřejmě nepřinese ani ta letošní.

„Existuje pětašedesátiprocentní šance nadprůměrné sezony hurikánů, pětadvacetiprocentní šance, že bude téměř normální, a jen desetiprocentní šance, že bude hurikánů méně, než je průměr,“ shrnul ředitel Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) Rick Spinrad.

NOAA uvádí 70procentní pravděpodobnost výskytu 14 až 21 pojmenovaných bouří s rychlostí větru nejméně 62 kilometrů v hodině. Z nich se šest až deset stane hurikánem s rychlostí větru nejméně 119 kilometrů – a z nich tři až šest přerostou ve velké hurikány zařazené do kategorie tři, čtyři nebo pět s nejsilnějším větrem o rychlosti nejméně 179 kilometrů v hodině.

Těchto nejsilnějších hurikánů přitom ale v minulých třiceti letech během běžné sezony byla jenom polovina.

Jména hurikánů pro rok 2022
Zdroj: NOAA

Čas na přípravu je nyní, apeluje úřad

V minulém roce pojišťovny ve Spojených státech vyplatily za škody způsobené tropickými bouřemi přes 80 miliard dolarů – z toho 36 miliard měl na svědomí jediný hurikán: Ida.

Deanne Criswellová z Federální agentury pro zvládání krize (FEMA) před novou hurikánovou sezonou varovala: „Moje otázka na veřejnost je, jste připraveni? Nesmíme zapomenout, že hurikán Ida za sebou zanechal ničivou stopu v devíti státech. Zasáhl pobřežní oblasti, města i jejich okolí. Ukazuje nám to, že nikdo není imunní vůči následkům těchto tropických bouří. Proto FEMA naléhavě vyzývá všechny: Čas připravit se je právě teď.“  

Hlavní podmínkou vzniku tropické bouře je vyšší teplota vody u mořské hladiny. Experti přitom varují, že se Atlantik a Karibské moře vlivem klimatických změn dál oteplují, což je přímý důsledek klimatických změn.

Projevy extrémního počasí jsou navíc čím dál častější i v oblastech, kde by je před pár lety nikdo nečekal. Například silné bouře v Německu v minulém týdnu provázela nejméně tři tornáda, vyvracela stromy a strhávala střechy, přičemž jeden člověk řádění živlů nepřežil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 9 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 10 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 14 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 15 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 18 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...