Americká agentura NASA ve své zprávě popsala, že v sopce Kavachi přezdívané Sharkano, která se nachází na Šalamounových ostrovech u pobřeží Papuy-Nové Guineje, se děje něco pozoruhodného. Tento podmořský vulkán podle nových dat z 19. května začal po půlroční aktivitě opět soptit.
Podmořská žraločí sopka je zase aktivní. Vědci se těší na neobvyklé zážitky
Podmořský vulkán je zajímavý tím, že v jeho zatopeném kráteru žijí nejméně dva druhy žraloků. Nastěhovaly se sem někdy po roce 2014, kdy došlo k poslední známé erupci. Jedná se o kladivouny a menší žraloky hedvábné.
Jedna z erupcí Kavachi
Když oceánologové jejich přítomnost zaznamenali, napsali o tom rozsáhlou studii – do té doby totiž nebylo známé, že by tito mořští predátoři projevovali o podmořské vulkány zájem. Vědci si stále lámou hlavu nad tím, proč se žraloci v kráteru usadili. Ve studii, která vyšla v časopise Oceanography, „vyvolává jejich přítomnost v sopce Kavachi nové otázky o ekologii aktivních podmořských sopek a extrémních prostředích, v nichž mohou velcí mořští živočichové existovat“.
Životodárná sopka
Kavachi je podle NASA jednou z nejaktivnějších sopek v Tichém oceánu. Její erupce vytvářejí v okolí řadu ostrovů, které zase po čase zmizí. Děje se to minimálně od roku 1939, kdy byla její aktivita poprvé pozorovaná.
- Řada médií označuje tuto sopku jako „Sharkano“, což je znamená „žraločí vulkán“. Je to ale velmi podobné výrazu Sharnado, tedy žraločí tornádo. Jde o narážku na sérii filmů, v nichž se dostanou žraloci různými způsoby (erupcemi, tornády, explozemi a podobně) na pevninu a zabíjí pak lidi. Poprvé jí tuto přezdívku dala expedice National Geographic roku 2015, která tam žraloky pozorovala.
- Sopka plná žraloků některé scény z tohoto úmyslně absurního díla hodně připomíná.
Vytváří ale zjevně nejen ostrovy, ale i podmínky, které jsou vhodné pro existenci života pod hladinou. Kromě žraloků se totiž v kráteru vyskytuje i řada jiných tvorů – například rejnok šestižábrovec Bickellův nebo ostnoploutvé ryby chňapalové. A navíc se zde dobře daří i mikrobiálním koloniím, které se živí sírou, jež se zde uvolňuje.
Jak v těchto extrémních podmínkách ale přežívají žraloci, zatím věda neví – jsou tam příliš vysoké teploty a voda je nadprůměrně kyselá. Vědci chtějí toto prostředí sledovat i v dalších letech, tamní podmínky totiž mohou připomínat ty, které panovaly na mladé Zemi. Jestli nějak šíření života, který zde mohl vznikat, mohly napomáhat erupce, může být pro pochopení vzniku života klíčové.