Letošní hurikánová sezona měla být nadprůměrná. Zatím ale nepřišla jediná silná bouře

Amerika se připravovala na silné hurikány, ale letos se zatím přes předpovědi neobjevily. Meteorologové řeší, jak je to možné a jaká je příčina této anomálie.

Přelom první a druhé zářijové dekády je obdobím, kdy zpravidla vrcholí hurikánová sezóna v Atlantiku. Například před pěti lety vznikl jeden z nejničivějších hurikánů, Maria, která zpustošila Dominiku, St. Croix a Portoriko. Letos je ale situace dramaticky odlišná – nad vodami tropického Atlantiku se žádný hurikán ani tropická bouře nenachází.

Dosavadní průběh hurikánové sezóny, která oficiálně začala 1. června, není nijak dechberoucí. Zatímco dlouhodobý průměr je do této doby přes osm pojmenovaných bouří, z toho tři a půl hurikánu a jeden a půl silného hurikánu (s intenzitou 3 a víc z pětidílné Saffirovy-Simpsonovy stupnice), letos máme za sebou pět pojmenovaných bouří, z toho dva hurikány, z nichž ani jeden nedosáhl stadia silného hurikánu. Od roku 2014 jde přitom o první sezónu, kdy se do její poloviny ještě nevyskytl žádný silný hurikán. A další zajímavost – v srpnu nevznikla ani jedna tropická bouře, nebylo tedy použito žádného jména ze seznamu připraveného pro tuto sezónu.

Osmý měsíc bez jediné pojmenované bouře je přitom velmi výjimečnou záležitostí – od roku 1950 se to stalo jen dvakrát, v roce 1961 a 1997. Srpnový klid přitom nemusí znamenat ani klidný zbytek sezóny, o čemž svědčí pět silných hurikánů v roce 1961, které se vyskytly od září do listopadu, dva dosáhly dokonce nejvyššího, pátého stupně. Dosavadní průběh sezóny je rovněž za očekáváním a předpověďmi – ještě začátkem srpna přitom NOAA, Britská povětrnostní služba i Coloradská státní univerzita počítaly s mírně nadprůměrnou sezónou. Začátkem září sice vznikly hurikány Danielle (jehož zbytky aktuálně zamíchaly s počasím v Evropě) a Earl, ale ty ještě v první dekádě měsíce zanikly a od té doby je klid.

Co se děje?

Nabízí se samozřejmě otázka, co je důvodem toho, že podmínky pro vznik hurikánů jsou letos tak nepříznivé? Teplota vody je v rozhodující části Atlantiku, ale i v Karibiku totiž převážně nadprůměrně vysoká, navíc přetrvávající jev La Niňa v Pacifiku bývá obecně spjat s nadprůměrně aktivními sezónami. Příčinu je nutné hledat ve vlastních atmosférických podmínkách. A jde o dva hlavní faktory – suchý vzduch a střih větru.

Suchý vzduch se do centrálního Atlantiku dostává větrem západních směrů ze Sahary. Nejde sice o nic neobvyklého, jenže letos je přísun tohoto vzduchu mimořádně urputný, což vede k dlouhodobě přetrvávající podprůměrné vlhkosti ve střední troposféře (4 až 6 km). Suchý vzduch brání vzniku mohutnějších bouřkových mraků, tedy základu tropických cyklón.

Střih větru vyjadřuje změnu směru a rychlosti větru v atmosféře s výškou. I ten je letos nadprůměrně velký, a to hlavně v Karibské oblasti, kam už suchý vzduch z Afriky proniká jen omezeně. Velký střih větru znamená, že energie uvolněná při tvorbě bouřkových oblaků (ve formě latentního tepla vzniklého během kondenzace vodní páry) se neudrží v omezené oblasti, ale je „rozfoukána“ do širšího regionu, a tudíž pak nevyužitelná pro rotační pohyb hurikánu.

Oba tyto faktory nabývaly během letošního srpna výrazně nadprůměrných hodnot. Začátkem září se sice hlavně nad Atlantikem podmínky zlepšily (proto vznikly zmíněné hurikány Danielle a Earl), ale ne na dlouho – v posledních dnech opět zesílil střih větru a klesla vlhkost.

Výsledkem je návrat ke klidu, přitom v září obvykle neuplyne týden, kdy by nevznikla tropická bouře. Do konce hurikánové sezóny ale zbývají ještě dva a půl měsíce a nejsou vyloučena žádná překvapení – ostatně například Florida mívá historicky nejvíc hurikánů až v říjnu.

Jak už to ale v tropických oblastech bývá, zatímco v jednom regionu je sezóna klidnější, v jiném živější. To letos platí o východním Pacifiku – v minulém týdnu Kay zasáhl dokonce i jižní Kalifornii, což je vzácná událost. A ve druhé polovině tohoto týdne nejspíš západně od Mexika vznikne další, už 11. bouře této sezóny, což je asi o týden dříve než obvykle. Jmenovat se bude Lester.

Na západě Pacifiku sezóna tajfunů v posledních týdnech ožila, i když srpen tam – právě díky jevu La Niňa – byl docela klidný. Připomeňme supertajfun (a dosud nejsilnější tropickou cyklónu letošního roku) Hinnamnor, který zasáhl Japonsko a Koreu na přelomu září a října. V tomto týdnu se pak přes jihojaponské ostrovy přehnal tajfun Mufia, který aktuálně směřuje k Číně v oblasti Šanghaje. A nad širými vodami Tichého oceánu už vznikl další tajfun Merbok, který ale nepředstavuje zásadní ohrožení pro obydlená území, směřovat bude k Aleutským ostrovům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 4 hhodinami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 6 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 7 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 23 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
včera v 14:33

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.