Teplota oceánů překonala rekordy. Vědci varují před katastrofou

V roce 2022 byly světové oceány nejteplejší za celou dobu měření. Podle autorů výzkumu to dokazuje, že emise způsobené lidskou činností zapříčinily hluboké a rozsáhlé změny v klimatu planety.

Oceány jsou tou nejlepší ochranou před změnou klimatu. Pohlcují totiž více než 90 procent přebytečného tepla zachyceného emisemi skleníkových plynů. Ale i je tahle energie navíc zahřívá. Záznamy, které se vedou od roku 1958, ukazují neustálý nárůst teploty oceánů a po roce 1990 se oteplování významně zrychlilo.

Teplota mořské hladiny má zásadní vliv na počasí na světě. Teplejší oceány přispívají k extrémnímu počasí, což zase vede k intenzivnějším hurikánům a tajfunům – ty totiž čerpají energii právě z teplé vody v oceánu. Větší vlhkost ve vzduchu zase přináší intenzivnější deště a záplavy. Teplejší voda se také více rozpíná, čímž zvyšuje hladinu moří a ohrožuje pobřežní města.

A současně platí, že na teplotu oceánů má mnohem menší vliv přirozená proměnlivost počasí i klimatu, než je tomu u teploty atmosféry. To podle autorů nové studie znamená, že ohřívání oceánu je důkazem pro nepopiratelnost lidmi způsobeného globálního oteplování.

Mezinárodní tým vědců, který vypracoval tuto novou analýzu tepla oceánů, dospěl k závěru: „Koloběh energie a vody na Zemi se v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností rozsáhle změnil, což je příčinou rozsáhlých změn v klimatickém systému Země.“ Autoři zdůrazňují, že jejich výsledky jsou jedním z nejlepších důkazů o současné změně klimatu. „Pokud chcete měřit globální oteplování, musíte změřit, kam oteplování směřuje – více než 90  procent tepla míří do oceánů,“ konstatuje profesor John Abraham z University of St. Thomas v Minnesotě.

Dopady cítí všichni

Profesor Michael Mann z Pensylvánské univerzity, který je také členem týmu, vliv oceánů na počasí „u nás nahoře“ potvrzuje. „Vliv oceánů na oteplování se projevuje i v oceánech. Teplejší oceány znamenají větší potenciál pro větší srážky, jaké jsme v uplynulém roce zaznamenali v Evropě, Austrálii a v současné době i na západním pobřeží USA.“

Analýza podle něj ukázala stále hlubší vrstvu teplé vody na povrchu oceánu: „To vede k většímu a rychlejšímu zesílení hurikánů – což jsme pozorovali i v minulém roce – protože větry už neochlazuje studená podpovrchová voda, která dříve tlumila posilování bouří.“

Výzkum, který v pondělí zveřejnil americký Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukázal, že v roce 2022 se v důsledku klimatické krize zvýšila pravděpodobnost a intenzita mnoha extrémních povětrnostních jevů, jako byly například prudké deště, které způsobily ničivé záplavy v Čadu, Nigeru a Nigérii.

Spolehlivá měření teploty oceánů sahají pouze do poloviny dvacátého století. Podle vědců je ale pravděpodobné, že oceány jsou nyní nejteplejší za posledních tisíc let a ohřívají se rychleji než kdykoli za poslední dva tisíce let.

Jak na to přišli?

Analýza zveřejněná v časopise Advances in Atmospheric Sciences využila údaje o teplotě shromážděné řadou přístrojů napříč světovými oceány a spojila samostatné analýzy čínského a amerického týmu, aby vypočítala obsah tepla v horních dvou kilometrech vodního sloupce, kde dochází k největšímu ohřívání. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...