Teplota oceánů překonala rekordy. Vědci varují před katastrofou

V roce 2022 byly světové oceány nejteplejší za celou dobu měření. Podle autorů výzkumu to dokazuje, že emise způsobené lidskou činností zapříčinily hluboké a rozsáhlé změny v klimatu planety.

Oceány jsou tou nejlepší ochranou před změnou klimatu. Pohlcují totiž více než 90 procent přebytečného tepla zachyceného emisemi skleníkových plynů. Ale i je tahle energie navíc zahřívá. Záznamy, které se vedou od roku 1958, ukazují neustálý nárůst teploty oceánů a po roce 1990 se oteplování významně zrychlilo.

Teplota mořské hladiny má zásadní vliv na počasí na světě. Teplejší oceány přispívají k extrémnímu počasí, což zase vede k intenzivnějším hurikánům a tajfunům – ty totiž čerpají energii právě z teplé vody v oceánu. Větší vlhkost ve vzduchu zase přináší intenzivnější deště a záplavy. Teplejší voda se také více rozpíná, čímž zvyšuje hladinu moří a ohrožuje pobřežní města.

A současně platí, že na teplotu oceánů má mnohem menší vliv přirozená proměnlivost počasí i klimatu, než je tomu u teploty atmosféry. To podle autorů nové studie znamená, že ohřívání oceánu je důkazem pro nepopiratelnost lidmi způsobeného globálního oteplování.

Mezinárodní tým vědců, který vypracoval tuto novou analýzu tepla oceánů, dospěl k závěru: „Koloběh energie a vody na Zemi se v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností rozsáhle změnil, což je příčinou rozsáhlých změn v klimatickém systému Země.“ Autoři zdůrazňují, že jejich výsledky jsou jedním z nejlepších důkazů o současné změně klimatu. „Pokud chcete měřit globální oteplování, musíte změřit, kam oteplování směřuje – více než 90  procent tepla míří do oceánů,“ konstatuje profesor John Abraham z University of St. Thomas v Minnesotě.

Dopady cítí všichni

Profesor Michael Mann z Pensylvánské univerzity, který je také členem týmu, vliv oceánů na počasí „u nás nahoře“ potvrzuje. „Vliv oceánů na oteplování se projevuje i v oceánech. Teplejší oceány znamenají větší potenciál pro větší srážky, jaké jsme v uplynulém roce zaznamenali v Evropě, Austrálii a v současné době i na západním pobřeží USA.“

Analýza podle něj ukázala stále hlubší vrstvu teplé vody na povrchu oceánu: „To vede k většímu a rychlejšímu zesílení hurikánů – což jsme pozorovali i v minulém roce – protože větry už neochlazuje studená podpovrchová voda, která dříve tlumila posilování bouří.“

Výzkum, který v pondělí zveřejnil americký Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukázal, že v roce 2022 se v důsledku klimatické krize zvýšila pravděpodobnost a intenzita mnoha extrémních povětrnostních jevů, jako byly například prudké deště, které způsobily ničivé záplavy v Čadu, Nigeru a Nigérii.

Spolehlivá měření teploty oceánů sahají pouze do poloviny dvacátého století. Podle vědců je ale pravděpodobné, že oceány jsou nyní nejteplejší za posledních tisíc let a ohřívají se rychleji než kdykoli za poslední dva tisíce let.

Jak na to přišli?

Analýza zveřejněná v časopise Advances in Atmospheric Sciences využila údaje o teplotě shromážděné řadou přístrojů napříč světovými oceány a spojila samostatné analýzy čínského a amerického týmu, aby vypočítala obsah tepla v horních dvou kilometrech vodního sloupce, kde dochází k největšímu ohřívání. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...