Dramatický přechod silného hurikánu Ian přes Floridu a o týden dřív ničivý úder hurikánu Fiona na Portoriku a následně ve východní Kanadě vyvolaly opět otázky, jak moc může změna klimatu, způsobená z výrazné většiny činností člověka, ovlivnit sílu a dopady hurikánů.
Změna klimatu dává hurikánům sílu. V kombinaci se stoupáním hladiny moří je to hrozba
Tropické cyklóny jsou velmi složitou záležitostí, které pro svůj život potřebují celou řadu faktorů – od teplého moře přes vlhký vzduch v atmosféře, nepříliš velký vertikální střih větru (tedy malou změnu rychlosti a směru větru s výškou) až po vhodný spouštěcí mechanismus, který „roztočí“ cirkulaci tropických bouří. Proto je poměrně složité odpovědět na otázku, co lze v měnícím se klimatu přesně čekat.
- Cyklona neboli tlaková níže je oblast se sníženým tlakem vzduchu oproti svému okolí.
- Pro tropické cyklony se užívá název hurikán, tajfun a cyklon. Slovo hurikán se používá v USA a Kanadě, tajfun v Asii. Pro středomořské cyklony podobné hurikánům se používá název medikán.
S rostoucí teplotou naší planety se ale každopádně zvyšuje množství vodní páry obsažené v atmosféře. Teplejší vzduch pojme více vlhkosti. Tato vlhkost ale zase někde vypadne a když jí je více, znamená to riziko intenzivnějších srážek, obzvláště těch s extrémní intenzitou. To platí i o srážkách v hurikánech.
V případě nárůstu globální teploty o 2 °C (v současnosti se pohybujeme kolem 1,1 – 1,2 °C) lze čekat zvýšení intenzity dešťů minimálně o 10 až 15 procent, a to podle modelových projekcí.
Jenže současná pozorování odhalují nepříjemnou skutečnost, že reálný nárůst srážek může být nakonec ještě citelně vyšší – družicová pozorování totiž indikují zesílení srážek už o 20 procent při oteplení o pouhé dvě desetiny stupně.
Už teď pozorujeme častější výskyt extrémních intenzit dešťů – to, co se dříve jevilo jako naprosto výjimečná událost s teoretickou dobou opakování jednou za 500 let, se v měnícím se klimatu stává mnohem pravděpodobnější a častější. Například obyvatelé Portorika zažili extrémní deště při přechodu hurikánu Maria v roce 2017, letos je ale deště z Fiony někde i překonaly.
Průměrná intenzita deště (v mm/h) v tropických cyklónách za období 1998–2016 v oblasti 500 km od centra cyklóny
Dalším důležitým faktorem je rostoucí teplota mořské vody – oproti minulému století přibývá oblastí s teplotou vody přes 26 °C, což je obecně udávaný práh potřebný pro vznik tropických cyklón.
Teplejší voda a víc vodní páry v atmosféře, tedy vlhčí vzduch, jsou kombinací napomáhající výraznějšímu zesilování tropických cyklón. Už několik dekád lze pozorovat trend nárůstu výskytu velmi silných (tedy u hurikánů kategorie 4 a 5 z pětidílné Saffirovy a Simpsonovy stupnice) cyklón, které mají největší ničivý potenciál.
Jak vypadá budoucnost
Velmi pravděpodobně se zásadně nebude měnit celkový počet tropických systémů, kterých je v průměru kolem devadesáti za rok na celé planetě. Poroste ale pravděpodobnost, že daná bouře dosáhne stádia silného hurikánu, případně supertajfunu nebo silného cyklónu.
Navíc se zřejmě zvýší i pravděpodobnost, že daný systém prodělá rychlé zesilování, kdy během několika málo desítek hodin může rychlost větru vzrůst o více než 100 km/h, což zásadně zvyšuje ničivý potenciál cyklóny. Navíc tyto epizody rychlého zesilování jsou poměrně obtížně předpověditelné a zvyšují tedy riziko nedostatečného varování pro obyvatele v zasažené oblasti.
GALERIE
Letecký pohled na škody po hurikánu Ian na Floridě
Hurikány postupují pomaleji
Poměrně negativní zprávou je rostoucí tendence ke zpomalování postupu tropických systémů, zejména v pobřežních oblastech. Typickou ukázkou jsou hurikán Harvey v Texasu v roce 2017 a Dorian na Bahamách o dva roky později.
Oba systémy dramaticky zpomalily svůj postup nad souší, což znamenalo jednak delší dobu, po kterou byly dané oblasti vystaveny ničivému větru, jednak delší období s intenzivními srážkami, což pak vedlo k naprosto bezprecedentním povodním. U této pozorované vlastnosti hurikánů není ale ještě úplně patrné, jak moc to souvisí se změnou klimatu, respektive s lidskou činností.
Důležitým faktorem rostoucích škod je konečně i zvyšující se hladina moře – například na Floridě stoupla asi o třicet centimetrů za sedmdesát let. Toto zvýšení je přitom jasně spojeno s oteplením moře a táním pevninských ledovců. A za obojím stojí lidská činnost.
Zvýšená hladina moře pak znamená podstatně vetší riziko zaplavení pobřežních oblastí vzdutým mořem při přechodu hurikánu, respektive tropické cyklóny. Výsledkem jsou pak masivní škody a někdy i nemalý počet obětí.
GALERIE
Bouře Harvey pustoší Texas
Závěrem je ale nutné zdůraznit ještě jednu věc – v posledních dekádách také značně přibylo obyvatel v oblastech, které bývají občas postihovány tropickými cyklónami. Například na Floridě v některých sídlech, která zasáhl hurikán Ian, přibylo obyvatel za posledních 60 let více než destinásobně.
Je zřejmé, že dopady hurikánů v hustě zastavěných oblastech budou dramaticky závažnější než dříve. Na druhé straně zlepšující se předpovědi a varování dávají šanci, že alespoň počet obětí bude minimalizován.