Nebezpečnou sopku Tonga zkoumá loď bez posádky

Nahrávám video

Objevování nejvzdálenějších koutů světa, aniž by se sám člověk vydal kamkoli, už není jen pouhá vize. Tým britských vědců zkonstruoval robotické plavidlo, kterým zkoumá běžně nedostupné oblasti. Jejich speciální loď bez posádky má teď před sebou novou misi – míří k podmořské sopce Tonga v jižním Pacifiku, která vybuchla 15. ledna. Byla to nejsilnější erupce za posledních 140 let.

Když brázdí vlny Tichého oceánu, na první pohled se neliší od běžné lodi – na její palubě ale nikdo není. Její posádka totiž sedí v pohodlné řídicí místnosti asi 16 tisíc kilometrů daleko v britském Essexu.

Právě tam je velín, který připomíná tradiční lodní můstek. „Za mnou vidíte různé obrazovky od průmyslových kamer, radaru, termokamery až po automatický identifikační systém,“ popisuje ředitel společnosti Sea-Kit International Ben Simpson. Vědecký tým pod jeho vedením tak zůstává v bezpečí, loď se ale vydává do zatím neprozkoumaných a neklidných vod. Cílem mise je podmořská sopka Tonga. Podle vědců se síla její erupce z počátku roku vyrovnala výbuchu víc než stovky hirošimských bomb najednou. 

Tato síla přitom představuje nebezpečí pro celou planetu. V lednu výbuch vyvolal vlnu tsunami, která se hnala napříč Pacifikem, vulkán současně vyvrhl do atmosféry velké množství vody, které může zesílit oteplování planety. Výzkum robotického plavidla má vysvětlit, proč byla erupce tolik ničivá. Získaná data pomůžou předvídat i další výbuchy.

Vylepšená loď

„Mezi některé výzvy, které nás čekají, zvláště když mapujeme prakticky neznámé území, patří i to, že neznáme tamní hloubku. Proto jsme na loď přidali další senzory včetně sonaru vepředu, abychom viděli nebezpečí před námi,“ popisuje Simpson.

Loď je vybavená i podvodním robotem, který se dokáže ponořit do hloubky až šest tisíc metrů. Samotné plavidlo je dlouhé 12 metrů. Díky tomu, že nemá kajuty pro posádku, ušetřila se spousta místa, které se dá využít pro vědecké vybavení. Podobný výzkum by jinak běžně vyžadoval na místě asi padesátičlenný tým. 

Loď se dá řídit na dálku v podstatě odkudkoliv na planetě. „Je to skvělý způsob, jak se zbavit otravných nočních směn,“ dodává Simpson. „Můžeme předat kontrolu nad plavidlem do míst v jiných časových pásmech, takže tu nikdo nemusí sedět uprostřed noci.“

Robotická loď se vydává k vulkánu už potřetí. Nejdříve zkoumala jeho tvar a kráter, teď mapuje přilehlé okolí sopky. Data poslouží nejen k vědeckému výzkumu, ale i ryze praktickým účelům. „Ostrovy jsou stále bez internetu z datových kabelů, takže dno zmapujeme i pro souostroví Tonga, aby mohli kabely znovu položit,“ doplňuje Simpson.

Robotické plavidlo má podle vědců ale i další využití. Pomáhat může třeba při opravě už zmíněných podmořských kabelů, plynovodů nebo při vyhledávání min.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 14 mminutami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 3 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 6 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 8 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
včera v 16:47‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
včera v 16:12‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
včera v 12:53‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
včera v 11:16‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.