Erupce tichomořské sopky Tonga měla sílu stovky bomb, které zničily Hirošimu, spočítala NASA

Vědci z NASA uvedli, že výbuch tichomořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai uvolnil explozivní sílu, která mnohokrát předčila explozi jaderné pumy, jež v roce 1945 zasáhla Hirošimu. To podle nich vysvětluje, jak mohl vulkán vychrlit tak obrovské množství popela tak vysoko do atmosféry.

První analýza NASA tvrdí, že vulkán Hunga Tonga-Hunga Ha'apai během erupce 15. ledna, která vyvolala obrovské vlny tsunami, vychrlil do atmosféry oblak sopečného materiálu až do výšky čtyřiceti kilometrů.

„Domníváme se, že množství energie uvolněné při erupci odpovídalo přibližně pěti až třiceti megatunám (pět až třicet milionů tun) TNT,“ uvedl v tiskové zprávě vědec NASA Jim Garvin. Podle NASA byla tedy tato erupce asi stokrát silnější než americká atomová bomba svržená na japonské město Hirošima v srpnu 1945, jejíž síla se odhaduje na patnáct kilotun (patnáct tisíc tun TNT).

Následky zasáhly okolí i velkou část planety

Agentura uvedla, že erupce zcela „vymazala“ sopečný ostrov vzdálený asi pětašedesát kilometrů severně od hlavního města Tongy Nuku'alofa. Ostrovní království s přibližně sto tisíci obyvateli pokryla vrstvou jedovatého popela, otrávila pitnou vodu, zničila úrodu a  nejméně dvě vesnice.

Vyžádala si také nejméně tři oběti na životech v Tongu a způsobila utonutí dvou návštěvníků na pláži v Peru poté, co k jihoamerickému pobřeží dorazily extrémní vlny. Peruánské úřady také vyhlásily ekologickou katastrofu poté, co vlny zasáhly ropný tanker vykládající ropu nedaleko Limy a vytvořily na pobřeží obrovskou skvrnu.

Novinářka Mary Lyn Fonua z Nuku'alofy uvedla, že místní obyvatelé na Tonga se s rozsahem katastrofy stále vyrovnávají. „Je to něco, co tu nikdo nikdy nezažil,“ řekla agentuře AFP. Fonuaová uvedla, že povlak jemné šedé špíny, který vše pokrývá, se ukazuje jako problém, který brání běžnému životu a vyvolává obavy z dlouhodobých zdravotních problémů.

„Dostane se to všude,“ řekla. „Dráždí vám oči, v koutku úst máte boláky, všichni mají zčernalé nehty – vypadáme jako špinavci. Potřebujeme pořádný tropický déšť , aby se všechno smylo.“

Japonské, novozélandské a australské obranné síly začaly dodávat naléhavou pomoc, zejména vodu, a zároveň dodržují přísné zdravotní protokoly, aby Tonga zůstala bez koronaviru.

Následky erupce byly cítit také v České republice, několikrát ji zasáhly tlakové vlny z erupce, které zaznamenaly i méně citlivé přístroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 45 mminutami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 3 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 8 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...