Erupce tichomořské sopky Tonga měla sílu stovky bomb, které zničily Hirošimu, spočítala NASA

Vědci z NASA uvedli, že výbuch tichomořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai uvolnil explozivní sílu, která mnohokrát předčila explozi jaderné pumy, jež v roce 1945 zasáhla Hirošimu. To podle nich vysvětluje, jak mohl vulkán vychrlit tak obrovské množství popela tak vysoko do atmosféry.

První analýza NASA tvrdí, že vulkán Hunga Tonga-Hunga Ha'apai během erupce 15. ledna, která vyvolala obrovské vlny tsunami, vychrlil do atmosféry oblak sopečného materiálu až do výšky čtyřiceti kilometrů.

„Domníváme se, že množství energie uvolněné při erupci odpovídalo přibližně pěti až třiceti megatunám (pět až třicet milionů tun) TNT,“ uvedl v tiskové zprávě vědec NASA Jim Garvin. Podle NASA byla tedy tato erupce asi stokrát silnější než americká atomová bomba svržená na japonské město Hirošima v srpnu 1945, jejíž síla se odhaduje na patnáct kilotun (patnáct tisíc tun TNT).

Následky zasáhly okolí i velkou část planety

Agentura uvedla, že erupce zcela „vymazala“ sopečný ostrov vzdálený asi pětašedesát kilometrů severně od hlavního města Tongy Nuku'alofa. Ostrovní království s přibližně sto tisíci obyvateli pokryla vrstvou jedovatého popela, otrávila pitnou vodu, zničila úrodu a  nejméně dvě vesnice.

Vyžádala si také nejméně tři oběti na životech v Tongu a způsobila utonutí dvou návštěvníků na pláži v Peru poté, co k jihoamerickému pobřeží dorazily extrémní vlny. Peruánské úřady také vyhlásily ekologickou katastrofu poté, co vlny zasáhly ropný tanker vykládající ropu nedaleko Limy a vytvořily na pobřeží obrovskou skvrnu.

Novinářka Mary Lyn Fonua z Nuku'alofy uvedla, že místní obyvatelé na Tonga se s rozsahem katastrofy stále vyrovnávají. „Je to něco, co tu nikdo nikdy nezažil,“ řekla agentuře AFP. Fonuaová uvedla, že povlak jemné šedé špíny, který vše pokrývá, se ukazuje jako problém, který brání běžnému životu a vyvolává obavy z dlouhodobých zdravotních problémů.

„Dostane se to všude,“ řekla. „Dráždí vám oči, v koutku úst máte boláky, všichni mají zčernalé nehty – vypadáme jako špinavci. Potřebujeme pořádný tropický déšť , aby se všechno smylo.“

Japonské, novozélandské a australské obranné síly začaly dodávat naléhavou pomoc, zejména vodu, a zároveň dodržují přísné zdravotní protokoly, aby Tonga zůstala bez koronaviru.

Následky erupce byly cítit také v České republice, několikrát ji zasáhly tlakové vlny z erupce, které zaznamenaly i méně citlivé přístroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 1 hhodinou

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 3 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 20 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 21 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...