Tichý oceán strana 3 z 5

Průměrná globální teplota byla v září ještě výrazněji nad běžnými hodnotami z uplynulých dekád, než tomu bylo v předchozích měsících, upozorňují vědci s odvoláním na dlouhodobé záznamy. Podle prvotních analýz japonské meteorologické služby byl předchozí rekord pro daný měsíc překonán o 0,5 stupně Celsia a odchylka od průměru z let 1991 až 2020 činila skoro 0,9 stupně.

Japonsko ve čtvrtek zahájilo druhou fázi vypouštění rozředěné radioaktivní vody z jaderné elektrárny Fukušima. Informuje o tom agentura AP, podle níž má vypuštění 7800 tun upravené vody do Tichého oceánu trvat sedmnáct dnů. Zařízení v roce 2011 zničilo zemětřesení a vlna tsunami.

Letošní léto bylo na zemské severní polokouli nejteplejší v historii měření, uvádějí ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO) a program Evropské unie Copernicus. Letošní srpen byl nejen nejteplejším srpnem vůbec, ale také druhým nejteplejším měsícem v historii, a to po letošním červenci. Rekordní hodnoty zaznamenaly s průměrnou teplotou téměř 21 stupňů Celsia též oceány, jež pokrývají 71 procent zemského povrchu.

Úroveň radioaktivity ve vodě, kterou začalo Japonsko ve čtvrtek vypouštět do moře z poškozené jaderné elektrárny Fukušima, je hluboko pod povolenou normou. Podle agentury AFP to uvedla firma TEPCO, která elektrárnu provozuje, na základě rozboru vzorků odebraných z vypouštěné vody. Kritici procesu ale vyjadřují obavy z možných dopadů dlouhodobého vypouštění vody obsahující radioaktivní tritium do Tichého oceánu.

Provozovatel poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima začal vypouštět radioaktivní vodu do Tichého oceánu, uvedly zahraniční agentury. Krok už dříve vyvolal kritiku a nyní ho opět odsoudila Čína. Premiér Jižní Koreje Han Duk-so podle agentury Reuters Japonsko vyzval, aby o vypouštění vody transparentně informovalo a před japonskou ambasádou v Soulu proti aktivitám ve Fukušimě demonstrovali lidé. Policie tam zadržela deset protestujících, kteří se pokusili násilím dostat dovnitř budovy, informovala AFP.

Panamskému průplavu hrozí vážné problémy, pokud se nedokáže přizpůsobit změnám klimatu, píše agentura AFP. Infrastrukturu, která spojuje Tichý a Atlantický oceán, ohrožuje především pokles srážek, protože používá pro své plavební komory vodu ze sladkovodních nádrží. Kvůli suchu již musel provozovatel omezit pohyb lodí v kanálu, což se zřejmě promítne do jeho hospodaření. Omezení potrvá nejméně do září příštího roku.

Japonsko a Jižní Korea se vypořádávají s tajfunem Khanun. Země kvůli němu částečně zastavily leteckou i železniční dopravu a některé firmy přerušily výrobu. Korea vyhlásila nejvyšší stupeň pohotovosti, nejhorší počasí čeká během čtvrtka. Na Japonsko míří nová bouře.

Japonsko brzy začne vypouštět vyčištěnou vodu z jaderné elektrárny Fukušima do Tichého oceánu. Po splnění všech standardů to povolila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Proces, který potrvá třicet až čtyřicet let, kritizují sousední země v severovýchodní Asii, zejména Čína. Jejím nejdůraznějším mluvčím se stal Hongkong.

Západ hledá spojence mezi ostrovními státy v Tichomoří. Tento týden oblast kromě amerických ministrů navštívil i francouzský prezident. Postoj dlouho přehlížených a nerozvinutých zemí zásadně ovlivňuje bezpečnost v oblasti, kde získává převahu Čína.

Jižní Korea a Čína se obávají japonských plánů ohledně fukušimské elektrárny. Úřady chtějí vypustit do moře velký objem upravené radioaktivní vody po havárii, která se stala v roce 2011. Jihokorejští obyvatelé v návaznosti na to skupují v obchodech velké množství mořské soli a trvanlivé mořské plody. Tokio opakovaně ujišťuje, že zpracovaná voda jejich zdraví nijak neohrozí.

Když hurikán zasáhne pevninu, mohou být dopady vidět po celá desetiletí. Mnohem méně viditelný, ale ještě dramatičtější je ale podle nové studie vliv hurikánů na oceány – teplou vodní masu z hladiny totiž dokáže přiblížit spodním proudům, které pak ohřátou vodní masu transportují daleko od bouře.

Klimatický jev El Niño, který bývá spojován se zvyšováním teplot, oficiálně začal, oznámil ve čtvrtek americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Nejspíš přinese extrémy počasí, které lidstvo zatím nezažilo.

Námořníci během několik měsíců trvající cesty napříč světovými oceány našli mikroplasty ve všech vzorcích vody, které testovali. V některých oblastech byla koncentrace až osmnáctkrát vyšší než při jejich poslední plavbě v rámci závodu Ocean race v roce 2018. Vědci z britského Národního oceánografického centra (NOC) ve vzorcích naměřili až 1884 částic na metr krychlový vody.

Čínské vojenské plavidlo v Tchajwanském průlivu zkřížilo trasu americkému torpédoborci a nebezpečně se mu přiblížilo. Zatímco Spojené státy musí už rok a čtvrt věnovat značnou pozornost a zdroje východní Evropě, Čínská lidová republika dává častěji najevo sebevědomí i svaly v jihovýchodní Asii.

Letošní teplota oceánů překvapuje meteorology i klimatology. Vyšší totiž ještě od začátku měření nebyla – a to se očekává, že hlavní vlna oceánských veder teprve přijde.

Roku 2019 se objevila u norských břehů běluha, která se chovala velmi podivně. Už tehdy se spekulovalo o tom, že by tento kytovec mohl být zvířecím špionem vycvičeným ruským námořnictvem. Teď se sněhobílý tvor objevil i u švédského pobřeží.

Severní Korea se pokusila vyslat do vesmíru špionážní vojenskou družici, uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. První pokus za posledních sedm let ale podle nich skončil neúspěchem, když se porouchal druhý stupeň rakety nesoucí satelit a systém se zřítil do Žlutého moře. Severokorejský pokus spustil krátký poplach v Jižní Koreji a Japonsku, úřady a média obou zemí rovněž hovořily o selhání rakety. Její pád si podle nich nevyžádal na jejich území žádné škody.

Meteorologové vydávají první předpovědi letošního léta. Vyplývá z nich, že by mělo být i v České republice nadprůměrně teplo, zejména v červnu a srpnu.

V letech 2019 až 2020 zasáhly Austrálii výjimečně silné požáry. Sežehly 24 milionů hektarů, spálily přes tři tisíce domů a připravily o život tři desítky lidí. Podle nové studie byly tak extrémní, že zřejmě pomohly tomu, aby po tři roky vydržel klimatický jev La Niña, což je zcela výjimečné.

Změny klimatu a větší migrace lidí i zboží výrazně zvyšují riziko invazivních druhů. Jedním z těch nejhorších jsou perutýni. Zatím se je nepodařilo vytlačit z jediného místa, kam pronikli. Podle ekologů teď boj s nimi čeká další zemi.

Pravděpodobnost výskytu klimatického jevu El Niňo je letos vysoká a v průběhu roku roste. Šance na výskyt do července je 60 procent, do konce září dokonce 80 procent. El Niňo pravděpodobně povede k novému rekordu v průměrné teplotě. Ve své středeční zprávě to uvedla Světová meteorologická organizace (WMO).

Zdá se, že rypouši podřimující na pláži si užívají dokonalého odpočinku. Průlomový výzkum, který vyšel v žurnálu Science, ale odhalil, že tito mořští savci po většinu svého života spí jen dvě hodiny denně, které nasbírají díky sérii krátkých zdřímnutí během hlubokých ponorů k mořskému dnu.

Na Velké tichomořské odpadkové skvrně, vrstvě plastového odpadu plující uprostřed Tichého oceánu, prospívá velká komunita pobřežních živočichů včetně malých krabů a sasanek. Od jejich původního domova je dělí tisíce kilometrů, přesto ve volných vodách zdárně konkurují místním druhům, zjistili podle serveru CNN odborníci.

Podle údajů americké vlády dosáhla teplota povrchu světového oceánu historického maxima od počátku satelitních záznamů. Důsledkem jsou vlny veder v mořích po celém světě.