Do Švédska připlula velryba považovaná za ruského špiona

Roku 2019 se objevila u norských břehů běluha, která se chovala velmi podivně. Už tehdy se spekulovalo o tom, že by tento kytovec mohl být zvířecím špionem vycvičeným ruským námořnictvem. Teď se sněhobílý tvor objevil i u švédského pobřeží.

Běluhu poprvé pozorovali v oblasti Finnmark na severu Norska. Od té doby se tři roky pomalu pohybuje kolem tamního pobřeží. Během posledních měsíců ale zrychlila a zamířila do švédských vod. Na konci května do nich pronikla a byla pozorována v Hunnebostrandu u jihozápadního pobřeží Švédska.

„Nevíme, proč právě teď tak zrychlila,“ uvedl pro agenturu AFP Sebastian Strand, mořský biolog z organizace OneWhale. „Hlavně se velmi rychle vzdaluje svému přirozenému prostředí,“ upozornil. Vědci nemají zatím tušení, proč se běluha chová, jak se chová, mají ale řadu hypotéz.

„Mohly by to být hormony, které ho ženou za partnerkou. Nebo to může být osamělost, protože běluhy jsou velmi společenský druh. Je možné, že zkrátka hledá jiné běluhy,“ zvažuje mořský biolog. Podle Stranda je velrybě pravděpodobně 13 až 14 let, a je tedy ve věku, kdy má velkou touhu po kontaktu s jinými zástupci svého druhu, včetně kontaktu sexuálního.

Jenže nemá nejmenší šanci tyto své potřeby naplnit. Běluha je totiž zcela osamělá, nejbližší populace tohoto druhu se nachází až u Špicberků na vzdáleném severu Norska. 

Běluha s postrojem

V norských médiích dostala běluha jméno „Hvaldimir“. Jde o slovní hříčku kombinující slova „hval“ (norský výraz pro velrybu) a Vladimir, což je narážka na křestní jméno ruského prezidenta Putina. Že je nějak spojená s Ruskem, se totiž spekuluje od jejího prvního spatření. Tehdy si totiž mořští biologové všimli, že má na těle připevněný postroj.

Ten měl na sobě držák vhodný pro uchycení kamery a na plastových úchytech nápis „majetek Petrohradu“. Když experti Hvaldimira prozkoumali, dospěli k závěru, že zřejmě unikl ze zajetí, v němž ho zřejmě cvičilo pro špionážní činnost ruské námořnictvo. Kytovec je totiž velmi zvyklý na lidi.

Moskva na tyto informace nikdy oficiálně nereagovala. 

Hvaldimir u norské lodi
Zdroj: Ein Dahmer/Wikimedia Commons

Zdravotní stav běluhy se v posledních letech zdál být velmi dobrý. Hvaldimir se totiž naučil lovit ryby v okolí norských lososích farem. Ve Švédsku ale této kořisti není zdaleka tolik, takže se vědci obávají, že by běluha mohla strádat. A reálná data jim dávají za pravdu, protože kytovec už opravdu hubne.

Barentsovo moře, kde se kytovec pohybuje, je strategicky důležitou oblastí pro řadu států. Právě zde se pohybuje spousta ruských i západních ponorek a jde o pomyslnou bránu k Severní cestě, která zkracuje námořní dopravu mezi Atlantikem a Tichým oceánem. Velmoci proto využívají ke sledování konkurentů všechny dostupné prostředky, včetně cvičených zvířat.

Kanárek s mimikou

Běluhy jsou kytovci. Mohou dosahovat velikosti až šest metrů a dožívají se 40 až 60 let. Obvykle obývají chladné vody v okolí Grónska, severního Norska a Ruska. Protože žijí v kalné vodě, naučily se využívat pro orientaci echolokaci, podobně jako netopýři se navigují pomocí odražených ultrazvukových vln pro člověka neslyšitelných.

Vydávají velmi rozmanité spektrum zvuků, a protože jsou současně velmi společenské a komunikativní, někdy se jim říká mořští kanárci. Mezi kytovci vynikají ještě jednou vlastností: mají ze všech nejbohatší mimiku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 34 mminutami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 1 hhodinou

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 19 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 21 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025
Načítání...