Letošní září bylo nejteplejší v dějinách měření. Teploty vzrostly skokově, je to znepokojivé, říkají klimatologové

Průměrná globální teplota byla v září ještě výrazněji nad běžnými hodnotami z uplynulých dekád, než tomu bylo v předchozích měsících, upozorňují vědci s odvoláním na dlouhodobé záznamy. Podle prvotních analýz japonské meteorologické služby byl předchozí rekord pro daný měsíc překonán o 0,5 stupně Celsia a odchylka od průměru z let 1991 až 2020 činila skoro 0,9 stupně.

Reakce některých vědců na pozorovaný extrém jsou až nevěřícné. „Těžko se mi chápe, jak může jeden rok o tolik poskočit ve srovnání s předchozími roky,“ uvedl pracovník finského meteorologického ústavu Mika Rantanen, který pracoval s daty z evropské databáze ERA. Americký klimatolog Zeke Hausfather zase po vyhodnocení japonských dat označil uplynulý měsíc za „absolutně neuvěřitelně šílený“.

Podle amerických médií data svědčí o tom, že globální teploty byly v září o 1,7 stupně Celsia nad průměrem pro daný měsíc v časech před industriální revolucí. Zarážející je také odstup od předchozího měsíčního maxima, protože takovéto meteorologické rekordy se většinou přepisují jen o malý zlomek stupně.

Rekordní rok 2023

Zpravodajský web Axios napsal, že je nyní téměř jisté, že rok 2023 bude nejteplejším rokem v dějinách měření. Svět zažil léto plné teplotních rekordů, když mimo jiné vědci v červenci pozorovali nejteplejší měsíc od počátku vedení záznamů. Průměrná celosvětová teplota byla v červenci asi o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou, uvádí unijní agentura Copernicus. Horké bylo podle služby Copernicus i celé letošní léto.

Nárůst globálních teplot je podle vědců způsoben spalováním fosilních paliv a dalšími lidskými činnostmi, které posilují skleníkový efekt a oteplují planetu. Letos kromě toho teploty tlačí nahoru přírodní fenomén El Niňo, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě. Podle Hausfathera tento jev stále sílí a pravděpodobně přinese oteplení i v dalších měsících.

„To, co pozorujeme tento rok, je opravdu něco výjimečného. Otepluje se dlouhodobě, ale ten skokový nárůst letos je alarmující,“ uvedl zase na síti X český meteorolog Jáchym Brzezina.

Rekordně teplé září zažila i Česká republika, kde byly teploty o 3,5 stupně Celsia nad normálem z let 1981 až 2010. Podobně na tom byly i další evropské země a teplotní rekordy pokračovaly i na začátku tohoto měsíce: v úterý naměřili nejvyšší říjnové teploty v dějinách v Rakousku a v Polsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 1 hhodinou

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 2 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 3 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 5 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 5 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 23 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 23 hhodinami

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
včera v 15:12

Evropský pohled