Letošní září bylo nejteplejší v dějinách měření. Teploty vzrostly skokově, je to znepokojivé, říkají klimatologové

Průměrná globální teplota byla v září ještě výrazněji nad běžnými hodnotami z uplynulých dekád, než tomu bylo v předchozích měsících, upozorňují vědci s odvoláním na dlouhodobé záznamy. Podle prvotních analýz japonské meteorologické služby byl předchozí rekord pro daný měsíc překonán o 0,5 stupně Celsia a odchylka od průměru z let 1991 až 2020 činila skoro 0,9 stupně.

Reakce některých vědců na pozorovaný extrém jsou až nevěřícné. „Těžko se mi chápe, jak může jeden rok o tolik poskočit ve srovnání s předchozími roky,“ uvedl pracovník finského meteorologického ústavu Mika Rantanen, který pracoval s daty z evropské databáze ERA. Americký klimatolog Zeke Hausfather zase po vyhodnocení japonských dat označil uplynulý měsíc za „absolutně neuvěřitelně šílený“.

Podle amerických médií data svědčí o tom, že globální teploty byly v září o 1,7 stupně Celsia nad průměrem pro daný měsíc v časech před industriální revolucí. Zarážející je také odstup od předchozího měsíčního maxima, protože takovéto meteorologické rekordy se většinou přepisují jen o malý zlomek stupně.

Rekordní rok 2023

Zpravodajský web Axios napsal, že je nyní téměř jisté, že rok 2023 bude nejteplejším rokem v dějinách měření. Svět zažil léto plné teplotních rekordů, když mimo jiné vědci v červenci pozorovali nejteplejší měsíc od počátku vedení záznamů. Průměrná celosvětová teplota byla v červenci asi o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou, uvádí unijní agentura Copernicus. Horké bylo podle služby Copernicus i celé letošní léto.

Nárůst globálních teplot je podle vědců způsoben spalováním fosilních paliv a dalšími lidskými činnostmi, které posilují skleníkový efekt a oteplují planetu. Letos kromě toho teploty tlačí nahoru přírodní fenomén El Niňo, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě. Podle Hausfathera tento jev stále sílí a pravděpodobně přinese oteplení i v dalších měsících.

„To, co pozorujeme tento rok, je opravdu něco výjimečného. Otepluje se dlouhodobě, ale ten skokový nárůst letos je alarmující,“ uvedl zase na síti X český meteorolog Jáchym Brzezina.

Rekordně teplé září zažila i Česká republika, kde byly teploty o 3,5 stupně Celsia nad normálem z let 1981 až 2010. Podobně na tom byly i další evropské země a teplotní rekordy pokračovaly i na začátku tohoto měsíce: v úterý naměřili nejvyšší říjnové teploty v dějinách v Rakousku a v Polsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 3 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...