Letošní září bylo nejteplejší v dějinách měření. Teploty vzrostly skokově, je to znepokojivé, říkají klimatologové

Průměrná globální teplota byla v září ještě výrazněji nad běžnými hodnotami z uplynulých dekád, než tomu bylo v předchozích měsících, upozorňují vědci s odvoláním na dlouhodobé záznamy. Podle prvotních analýz japonské meteorologické služby byl předchozí rekord pro daný měsíc překonán o 0,5 stupně Celsia a odchylka od průměru z let 1991 až 2020 činila skoro 0,9 stupně.

Reakce některých vědců na pozorovaný extrém jsou až nevěřícné. „Těžko se mi chápe, jak může jeden rok o tolik poskočit ve srovnání s předchozími roky,“ uvedl pracovník finského meteorologického ústavu Mika Rantanen, který pracoval s daty z evropské databáze ERA. Americký klimatolog Zeke Hausfather zase po vyhodnocení japonských dat označil uplynulý měsíc za „absolutně neuvěřitelně šílený“.

Podle amerických médií data svědčí o tom, že globální teploty byly v září o 1,7 stupně Celsia nad průměrem pro daný měsíc v časech před industriální revolucí. Zarážející je také odstup od předchozího měsíčního maxima, protože takovéto meteorologické rekordy se většinou přepisují jen o malý zlomek stupně.

Rekordní rok 2023

Zpravodajský web Axios napsal, že je nyní téměř jisté, že rok 2023 bude nejteplejším rokem v dějinách měření. Svět zažil léto plné teplotních rekordů, když mimo jiné vědci v červenci pozorovali nejteplejší měsíc od počátku vedení záznamů. Průměrná celosvětová teplota byla v červenci asi o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou, uvádí unijní agentura Copernicus. Horké bylo podle služby Copernicus i celé letošní léto.

Nárůst globálních teplot je podle vědců způsoben spalováním fosilních paliv a dalšími lidskými činnostmi, které posilují skleníkový efekt a oteplují planetu. Letos kromě toho teploty tlačí nahoru přírodní fenomén El Niňo, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě. Podle Hausfathera tento jev stále sílí a pravděpodobně přinese oteplení i v dalších měsících.

„To, co pozorujeme tento rok, je opravdu něco výjimečného. Otepluje se dlouhodobě, ale ten skokový nárůst letos je alarmující,“ uvedl zase na síti X český meteorolog Jáchym Brzezina.

Rekordně teplé září zažila i Česká republika, kde byly teploty o 3,5 stupně Celsia nad normálem z let 1981 až 2010. Podobně na tom byly i další evropské země a teplotní rekordy pokračovaly i na začátku tohoto měsíce: v úterý naměřili nejvyšší říjnové teploty v dějinách v Rakousku a v Polsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 17 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.