Zdá se, že rypouši podřimující na pláži si užívají dokonalého odpočinku. Průlomový výzkum, který vyšel v žurnálu Science, ale odhalil, že tito mořští savci po většinu svého života spí jen dvě hodiny denně, které nasbírají díky sérii krátkých zdřímnutí během hlubokých ponorů k mořskému dnu.
Rypouši spí ve spirálách. A patří k rekordmanům v krátkém spánku, ukázal výzkum
Během měsíců, které tráví na moři, konkuruje krátkost rypoušího spánku jen slonům africkým. Vědci zjistili, že spí v desetiminutových intervalech během hlubokých, třicetiminutových ponorů. Často se při snění spirálovitě stáčejí dolů a občas si lehnou na mořské dno, aby si zdřímli.
„Jednou z hlavních otázek týkajících se rypoušů bylo po léta to, kdy spí,“ řekl hlavní autor studie, mořský ekolog Daniel Costa z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. „Mysleli jsme si, že musí spát během takzvaných unášivých ponorů, kdy přestanou plavat a pomalu se potápějí, ale ve skutečnosti jsme to nevěděli,“ dodal.
GALERIE
Rypouš sloní
Costova laboratoř sleduje rypouše v kalifornské rezervaci Aňo Nuevo již více než 25 let a pomocí stále dokonalejších sledovacích zařízení sleduje jejich pohyb a chování při potápění během potravních migrací, kdy se vydávají do severní části Tichého oceánu až na osm měsíců.
„Nyní jsme konečně schopni říci, že během těchto ponorů určitě spí, a také jsme zjistili, že ve srovnání s jinými savci celkově nespí příliš dlouho,“ dodal Costa.
Ponořený je v bezpečí
Vědci se domnívají, že spánek při potápění umožňuje rypoušům vyhnout se predátorům. Nejzranitelnější vůči žralokům či kosatkám jsou na hladině oceánu, takže tam tráví jen několik minut, aby se mezi ponory nadechli.
V nejnovější studii vědci vybavili třináct mladých rypouších samic neoprenovou čepicí, která na jejich hlavě upevnila senzory, jež spolehlivě zaznamenávaly mozkové vlny. Ke sledování pohybu savců výzkumníci použili také časové záznamníky, akcelerometry a další přístroje.
Záznamy pořízené rypouši během více než stovky ponorů ukázaly, že tito mořští savci při klesání přešli do hlubokého spánku, přičemž se dál kontrolovaně potápěli hlouběji a hlouběji, a poté do spánkové fáze REM, v níž přicházejí sny, a rypouši se při ní otočí hlavou a snášejí se ve „spánkové spirále“.
V hloubkách, ve kterých k tomu dochází, mají rypouši obvykle negativní vztlak a pokračují v pasivním pádu v jakési vývrtce, podobně jako padající list. V mělčích vodách nad kontinentálním šelfem rypouši někdy spí a odpočívají na mořském dně.
Tým nyní plánuje použít podobné metody ke studiu mozkové aktivity u dalších druhů, jako jsou tuleni či lachtani, ale také u potápěčů, kteří se potápějí bez přístrojů.