Pobřežní živočichové loví hluboko v Pacifiku. Usadili se na velké skvrně odpadu, zjistila studie

Na Velké tichomořské odpadkové skvrně, vrstvě plastového odpadu plující uprostřed Tichého oceánu, prospívá velká komunita pobřežních živočichů včetně malých krabů a sasanek. Od jejich původního domova je dělí tisíce kilometrů, přesto ve volných vodách zdárně konkurují místním druhům, zjistili podle serveru CNN odborníci.

Velká tichomořská odpadková skvrna je nezměrné množství odpadků o rozloze bezmála milion kilometrů čtverečních, tedy zhruba o velikosti Egypta, která se rozkládá mezi pobřežím Kalifornie a Havaje. Na rozdíl od organického materiálu, který se rozloží a potopí do vln v horizontu měsíců, nanejvýš let, může plastový odpad na hladině plout desetiletí. Poskytuje útočiště živočichům po celé generace.

Kde leží velká plastová skvrna
Zdroj: NOAAA

„Překvapilo nás, jak časté tam byly druhy žijící u pobřeží. Byly na 70 procentech odpadu, který jsme našli,“ uvedla vedoucí autorka studie zveřejněné v odborném časopise Nature Ecology & Evolution Linsey Haramová z amerického Národního ústavu pro potraviny a zemědělství (NIFA).

Rozmanitý ekosystém

Haramová spolu s kolegy zkoumala 105 kusů plastu vylovených z tichomořské odpadkové skvrny v období od listopadu 2018 do ledna 2019. Na odpadcích našli 484 mořských bezobratlovců patřících ke 46 různým druhům, z nichž 80 procent se běžně vyskytuje u pobřeží.

„Poměrné velké procento rozmanitosti, kterou jsme našli, tvořily pobřežní druhy, a nikoliv původní druhy žijící na otevřeném oceánu, které jsme převážně očekávali,“ dodala Haramová. Důsledky zavlečení těchto nepůvodních druhů nejsou podle ní dosud plně známy.

„Pravděpodobně se tu soupeří o místo (…) a o zdroje potravy. Druhy se ale také mohou požírat navzájem. Je těžké přesně určit, co se děje, ale viděli jsme důkazy toho, jak se některé pobřežní sasanky živí druhy z volného moře, takže víme, že k určitému lovení tu dochází,“ řekla Haramová.

Skvrnu odpadu v Tichém oceánu vytvořil systém mořských proudů rotující v jeho severní části. Nelze si ji představit jako ostrov, upozornil Matthias Egger z organizace The Ocean Cleanup. „Když tam jste, vidíte jen nedotčený modrý oceán,“ popsal Egger, který týmu Haramové pomáhal s výlovem vzorků.

„Představte si to jako noční oblohu. Když v noci obrátíte zrak vzhůru a vidíte všechny ty bílé tečky, tak zhruba tak vidíte odpadkovou skvrnu. (Odpad) není tak koncentrovaný, ale je ho tam hodně. (…) Když tam jste, tak čím déle se díváte, tím více plastů uvidíte,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 8 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 9 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...