Na Velké tichomořské odpadkové skvrně, vrstvě plastového odpadu plující uprostřed Tichého oceánu, prospívá velká komunita pobřežních živočichů včetně malých krabů a sasanek. Od jejich původního domova je dělí tisíce kilometrů, přesto ve volných vodách zdárně konkurují místním druhům, zjistili podle serveru CNN odborníci.
Velká tichomořská odpadková skvrna je nezměrné množství odpadků o rozloze bezmála milion kilometrů čtverečních, tedy zhruba o velikosti Egypta, která se rozkládá mezi pobřežím Kalifornie a Havaje. Na rozdíl od organického materiálu, který se rozloží a potopí do vln v horizontu měsíců, nanejvýš let, může plastový odpad na hladině plout desetiletí. Poskytuje útočiště živočichům po celé generace.
„Překvapilo nás, jak časté tam byly druhy žijící u pobřeží. Byly na 70 procentech odpadu, který jsme našli,“ uvedla vedoucí autorka studie zveřejněné v odborném časopise Nature Ecology & Evolution Linsey Haramová z amerického Národního ústavu pro potraviny a zemědělství (NIFA).
Rozmanitý ekosystém
Haramová spolu s kolegy zkoumala 105 kusů plastu vylovených z tichomořské odpadkové skvrny v období od listopadu 2018 do ledna 2019. Na odpadcích našli 484 mořských bezobratlovců patřících ke 46 různým druhům, z nichž 80 procent se běžně vyskytuje u pobřeží.
„Poměrné velké procento rozmanitosti, kterou jsme našli, tvořily pobřežní druhy, a nikoliv původní druhy žijící na otevřeném oceánu, které jsme převážně očekávali,“ dodala Haramová. Důsledky zavlečení těchto nepůvodních druhů nejsou podle ní dosud plně známy.
„Pravděpodobně se tu soupeří o místo (…) a o zdroje potravy. Druhy se ale také mohou požírat navzájem. Je těžké přesně určit, co se děje, ale viděli jsme důkazy toho, jak se některé pobřežní sasanky živí druhy z volného moře, takže víme, že k určitému lovení tu dochází,“ řekla Haramová.
Skvrnu odpadu v Tichém oceánu vytvořil systém mořských proudů rotující v jeho severní části. Nelze si ji představit jako ostrov, upozornil Matthias Egger z organizace The Ocean Cleanup. „Když tam jste, vidíte jen nedotčený modrý oceán,“ popsal Egger, který týmu Haramové pomáhal s výlovem vzorků.
„Představte si to jako noční oblohu. Když v noci obrátíte zrak vzhůru a vidíte všechny ty bílé tečky, tak zhruba tak vidíte odpadkovou skvrnu. (Odpad) není tak koncentrovaný, ale je ho tam hodně. (…) Když tam jste, tak čím déle se díváte, tím více plastů uvidíte,“ dodal.
