Severní polokoule má za sebou nejteplejší léto v historii, oznámili meteorologové

Letošní léto bylo na zemské severní polokouli nejteplejší v historii měření, uvádějí ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO) a program Evropské unie Copernicus. Letošní srpen byl nejen nejteplejším srpnem vůbec, ale také druhým nejteplejším měsícem v historii, a to po letošním červenci. Rekordní hodnoty zaznamenaly s průměrnou teplotou téměř 21 stupňů Celsia též oceány, jež pokrývají 71 procent zemského povrchu.

Na vině jsou podle vědců především změna klimatu způsobená lidskou činností, jako je pálení fosilních paliv, a letos časný přírodní fenomén El Niňo, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě.

„Jsme svědky nejen nových extrémů, ale také přetrvávání těchto rekordních podmínek a dopadů, které mají na lidi i planetu. Jde o jasný důsledek ohřívání klimatického systému,“ uvedl Carlo Buontempo, který v systému Copernicus vede oddělení pro klimatickou změnu. Copernicus spadá pod unijní vesmírný program a eviduje výkyvy počasí od roku 1940.

Británie a Spojené státy však mají záznamy až z poloviny 19. století a jejich meteorologické úřady podle očekávání brzy oznámí, že letošní léto pokořilo i jejich rekordy, píše AP.

Vědci ze studia letokruhů stromů nebo ledových jader odhadli, že Země je nyní teplejší, než byla za posledních 120 000 let. Předtím byla planeta teplejší, šlo nicméně o období před vznikem lidské civilizace, kdy byly hladiny moří mnohem vyšší a zemské póly nebyly zamrzlé.

Objem ledu v Antarktidě byl letos v srpnu 12 procent pod průměrnou hodnotou odpovídající tomuto období roku. V Arktidě byl deset procent pod průměrem, ale stále vysoko nad rekordním minimem ze srpna 2012. Data vycházejí ze satelitního pozorování, které začalo koncem 70. let minulého století, uvádí WMO.

„Naše planeta právě prošla obdobím mírného vření, nejteplejším zaznamenaným létem. Klimatický kolaps začal. Světoví vůdci musí šlápnout na plyn a hledat řešení. Tomu nejhoršímu klimatickému chaosu se ještě můžeme vyhnout, ale nemáme ani moment nazbyt,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 18 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...