Severní polokoule má za sebou nejteplejší léto v historii, oznámili meteorologové

Letošní léto bylo na zemské severní polokouli nejteplejší v historii měření, uvádějí ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO) a program Evropské unie Copernicus. Letošní srpen byl nejen nejteplejším srpnem vůbec, ale také druhým nejteplejším měsícem v historii, a to po letošním červenci. Rekordní hodnoty zaznamenaly s průměrnou teplotou téměř 21 stupňů Celsia též oceány, jež pokrývají 71 procent zemského povrchu.

Na vině jsou podle vědců především změna klimatu způsobená lidskou činností, jako je pálení fosilních paliv, a letos časný přírodní fenomén El Niňo, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě.

„Jsme svědky nejen nových extrémů, ale také přetrvávání těchto rekordních podmínek a dopadů, které mají na lidi i planetu. Jde o jasný důsledek ohřívání klimatického systému,“ uvedl Carlo Buontempo, který v systému Copernicus vede oddělení pro klimatickou změnu. Copernicus spadá pod unijní vesmírný program a eviduje výkyvy počasí od roku 1940.

Británie a Spojené státy však mají záznamy až z poloviny 19. století a jejich meteorologické úřady podle očekávání brzy oznámí, že letošní léto pokořilo i jejich rekordy, píše AP.

Vědci ze studia letokruhů stromů nebo ledových jader odhadli, že Země je nyní teplejší, než byla za posledních 120 000 let. Předtím byla planeta teplejší, šlo nicméně o období před vznikem lidské civilizace, kdy byly hladiny moří mnohem vyšší a zemské póly nebyly zamrzlé.

Objem ledu v Antarktidě byl letos v srpnu 12 procent pod průměrnou hodnotou odpovídající tomuto období roku. V Arktidě byl deset procent pod průměrem, ale stále vysoko nad rekordním minimem ze srpna 2012. Data vycházejí ze satelitního pozorování, které začalo koncem 70. let minulého století, uvádí WMO.

„Naše planeta právě prošla obdobím mírného vření, nejteplejším zaznamenaným létem. Klimatický kolaps začal. Světoví vůdci musí šlápnout na plyn a hledat řešení. Tomu nejhoršímu klimatickému chaosu se ještě můžeme vyhnout, ale nemáme ani moment nazbyt,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 16 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.