El Niño je tady, oznámil NOAA. Zemi asi čekají nejteplejší roky v dějinách

Klimatický jev El Niño, který bývá spojován se zvyšováním teplot, oficiálně začal, oznámil ve čtvrtek americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Nejspíš přinese extrémy počasí, které lidstvo zatím nezažilo.

Podle vědců z Centra pro klimatické předpovědi NOAA, které je součástí Národní meteorologické služby, se objevil již delší dobu očekávaný jev El Niño. V nově zveřejněném měsíčním výhledu vydali meteorologové doporučení pro toto období; upozorňují v něm, že jev bude postupně sílit až do zimy.

El Niño je přirozený klimatický jev, který se vyznačuje nadprůměrně vysokou teplotou povrchu moře ve střední a východní části Tichého oceánu v blízkosti rovníku a který se vyskytuje v průměru jednou za 2–7 let. Jeho vliv na klima ale sahá daleko za hranice Tichého oceánu.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

„V závislosti na své síle může El Niño způsobit celou řadu dopadů, například může zvýšit riziko silných dešťů a sucha v určitých lokalitách po celém světě,“ uvedla Michelle L’Heureuxová, klimatoložka z Centra pro klimatické předpovědi. „Změna klimatu může některé dopady spojené s El Niñem zhoršit nebo zmírnit. El Niño by například mohlo vést k novým teplotním rekordům, zejména v oblastech, které již v období El Niño zažívají nadprůměrné teploty.“ 

Již v květnu Světová meteorologická organizace (WMO) varovala, že období od tohoto roku do roku 2027 bude téměř jistě nejteplejší, jaké kdy bylo na Zemi zaznamenáno, a to právě kvůli kombinaci jevu El Niňo a oteplování klimatu způsobenému emisemi skleníkových plynů.

Vliv na USA je v létě slabý a výraznější je až od pozdního podzimu do jara. Do zimy je 84% šance na vznik většího než středně silného El Niña a 56% šance na vznik silného El Niña. Obvykle středně silné až silné El Niño během podzimu a zimy způsobuje nadprůměrně vlhké podmínky od jižní Kalifornie až po pobřeží Mexického zálivu a nadprůměrně suché podmínky na severozápadě Pacifiku a v údolí Ohia. Zimy typu El Niňo také přinášejí větší šance na vyšší než průměrné teploty v severní části země.

Dopady budou různorodé

Experti oslovení agenturou Reuters mezi možné dopady na svět uvádějí zvýšenou pravděpodobnost tropických cyklónů, které zasáhnou už tak zranitelné tichomořské ostrovy, přívalové deště v Jižní Americe nebo sucho v Austrálii.

Vliv na Evropu je mnohem slabší, může se projevit spíš tím, že se na Starý světadíl bude dostávat počasí z jím ovlivněných regionů. 

Očekávané přetrvávání El Niña přispělo také k tomu, že NOAA minulý měsíc vydal poměrně optimistický výhled hurikánů v Atlantiku a východním Pacifiku na rok 2023. Podmínky El Niña obvykle pomáhají tlumit hurikánovou aktivitu v Atlantiku, zatímco ve střední a východní části tichomořské pánve ji podporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 1 hhodinou

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 2 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 3 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.