El Niño je tady, oznámil NOAA. Zemi asi čekají nejteplejší roky v dějinách

Klimatický jev El Niño, který bývá spojován se zvyšováním teplot, oficiálně začal, oznámil ve čtvrtek americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Nejspíš přinese extrémy počasí, které lidstvo zatím nezažilo.

Podle vědců z Centra pro klimatické předpovědi NOAA, které je součástí Národní meteorologické služby, se objevil již delší dobu očekávaný jev El Niño. V nově zveřejněném měsíčním výhledu vydali meteorologové doporučení pro toto období; upozorňují v něm, že jev bude postupně sílit až do zimy.

El Niño je přirozený klimatický jev, který se vyznačuje nadprůměrně vysokou teplotou povrchu moře ve střední a východní části Tichého oceánu v blízkosti rovníku a který se vyskytuje v průměru jednou za 2–7 let. Jeho vliv na klima ale sahá daleko za hranice Tichého oceánu.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

„V závislosti na své síle může El Niño způsobit celou řadu dopadů, například může zvýšit riziko silných dešťů a sucha v určitých lokalitách po celém světě,“ uvedla Michelle L’Heureuxová, klimatoložka z Centra pro klimatické předpovědi. „Změna klimatu může některé dopady spojené s El Niñem zhoršit nebo zmírnit. El Niño by například mohlo vést k novým teplotním rekordům, zejména v oblastech, které již v období El Niño zažívají nadprůměrné teploty.“ 

Již v květnu Světová meteorologická organizace (WMO) varovala, že období od tohoto roku do roku 2027 bude téměř jistě nejteplejší, jaké kdy bylo na Zemi zaznamenáno, a to právě kvůli kombinaci jevu El Niňo a oteplování klimatu způsobenému emisemi skleníkových plynů.

Vliv na USA je v létě slabý a výraznější je až od pozdního podzimu do jara. Do zimy je 84% šance na vznik většího než středně silného El Niña a 56% šance na vznik silného El Niña. Obvykle středně silné až silné El Niño během podzimu a zimy způsobuje nadprůměrně vlhké podmínky od jižní Kalifornie až po pobřeží Mexického zálivu a nadprůměrně suché podmínky na severozápadě Pacifiku a v údolí Ohia. Zimy typu El Niňo také přinášejí větší šance na vyšší než průměrné teploty v severní části země.

Dopady budou různorodé

Experti oslovení agenturou Reuters mezi možné dopady na svět uvádějí zvýšenou pravděpodobnost tropických cyklónů, které zasáhnou už tak zranitelné tichomořské ostrovy, přívalové deště v Jižní Americe nebo sucho v Austrálii.

Vliv na Evropu je mnohem slabší, může se projevit spíš tím, že se na Starý světadíl bude dostávat počasí z jím ovlivněných regionů. 

Očekávané přetrvávání El Niña přispělo také k tomu, že NOAA minulý měsíc vydal poměrně optimistický výhled hurikánů v Atlantiku a východním Pacifiku na rok 2023. Podmínky El Niña obvykle pomáhají tlumit hurikánovou aktivitu v Atlantiku, zatímco ve střední a východní části tichomořské pánve ji podporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 9 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 11 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 13 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 15 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...