Modul Orion obletěl Měsíc a dopadl do Tichého oceánu

3 minuty
Události: Modul Orion obletěl Měsíc a dopadl do Tichého oceánu
Zdroj: ČT24

Modul Orion dopadem do Tichého oceánu završil svou cestu okolo Měsíce. Předtím při průletu zemskou atmosférou zvládl nejkritičtější část testovací mise Artemis I amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), při níž se dostal dál od Země než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Do vod u mexického ostrova Guadalupe dopadl v 18:40 SEČ, nyní ho z oceánu vyzvedne loď amerického námořnictva.

V neděli ukončená mise bez posádky byla prvním krokem programu Artemis, který má ambice vyslat člověka na Měsíc a následně založit dlouhodobou lunární kolonii jako odrazový můstek pro ještě ambicióznější projekt budoucích letů na Mars.

Poslední fázi návratu na Zemi NASA zahájila v neděli krátce po 18:00 SEČ, kdy se od posádkového modulu oddělil Evropský servisní modul (ESM) Evropské kosmické agentury (ESA). Orionu zajišťoval vzduch, elektřinu a pohon.

Do pozemské atmosféry pak modul vstoupil krátce před 18:30 SEČ rychlostí bezmála 40 tisíc kilometrů za hodinu, tedy 32násobkem rychlosti zvuku. Ochranný štít při tom musel vydržet teplotu až tři tisíce stupňů Celsia, zhruba poloviční teplotu, než má povrch Slunce.

„Dopad do Tichého oceánu byl ukázkový,“ uvedl komentátor NASA poté, co se Orion snesl do vod u Kalifornského poloostrova, pět námořních mil (9,2 kilometru) od americké lodi USS Portland. Modul vznášející se nad hladinou a jeho posádku – tři figuríny vybavené senzory – rychle obkroužily helikoptéry a menší plavidla.

Příště už s astronauty

Úspěšný návrat na Zemi je pro NASA významným milníkem programu Artemis. Příští mise plánovaná na rok 2024 totiž vyšle na cestu kolem Měsíce čtyři astronauty, o rok později má následovat přistání přímo na této přirozené družici.

Astronauti naposledy přistáli na Měsíci přesně před půl stoletím, 11. prosince 1972. Astronauti NASA Eugene Cernan a Harrison Schmitt z Apolla 17 následně strávili tři dny průzkumem měsíčního povrchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 43 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 50 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 53 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...