Erupce sopky Tonga vyvrhla do vzduchu tolik vody, že by to mohlo oteplit planetu

Lednová erupce podmořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai v jižním Pacifiku vynesla do vzduchu nebývalé množství vody. Tato pára odpovídá asi deseti procentům jejího celkového množství v atmosféře, zůstane v ní mnoho let a podle vědců z NASA pravděpodobně ovlivní klimatické poměry na Zemi.

K erupci došlo 15. ledna. Sopka je široká asi dvanáct kilometrů a její kaldera leží asi 500 metrů pod mořem. Už den předtím sice vulkán vysílal nad vodu přes pět kilometrů vysoký oblak páry a popela, to byla ale jen předehra k samotnému výbuchu. Sopka poslala do atmosféry popel, plyny a páru až do výšky 35 kilometrů, což je za dobu měření rekord.

„Nikdy jsme nic podobného neviděli,“ uvedl pro stanici NPR expert na atmosféru Luis Millán, který pracuje v Laboratoři tryskového pohonu NASA. Studii, ve které tento fenomén prokoumal, vydal odborný časopis Geophysical Research Letters.

Obrovské množství vody pravděpodobně zvýší teplotu

Velké sopečné výbuchy, jako byl ten na Kermadekových ostrovech, v minulosti ovlivnily klima, obvykle ale teploty snižovaly. Do stratosféry totiž vyvrhovaly aerosoly rozptylující světlo, a ty pak fungovaly jako jakási clona, která slunečním paprskům bránila v dosažení Země.

V případě sopky Tonga se ovšem do atmosféry nedostaly částečky popela, ale hlavně vody. A protože vodní pára teplo zachycuje, mohla by erupce dočasně o něco zvýšit teploty, uvedli vědci.

Obvykle trvá přibližně dva až tři roky, než se aerosoly ze sopek ze stratosféry uvolní. Vodě z 15. ledna by ale mohlo trvat pět až deset let, než se zcela rozptýlí. Vzhledem k tomu a také kvůli mimořádnému množství vody, které se do vzduchu dostalo, může být Hunga Tonga-Hunga Ha'apai „první pozorovanou sopečnou erupcí, která neovlivnila klima ochlazením povrchu způsobeným sulfátovými aerosoly, ale spíše oteplením povrchu,“ uvedli vědci ve svém článku.

NASA uvádí, že data pro studii pocházejí z přístroje Microwave Limb Sounder (MLS) na družici Aura, který měří vodní páru, ozón, aerosoly a plyny v zemské atmosféře.

Nahrávám video

Sopka narušila tok vody ve stratosféře

Lednový výbuch podle NASA navíc výrazně narušil pohyb vody ve stratosféře, v níž se také nachází většina ozonu v atmosféře.

Obvyklý mechanismus, kterým voda stoupá do stratosféry, je tak spolehlivý, že jej vědci označují za jakýsi magnetofon, který zaznamenává roční teplotní cykly prostřednictvím střídajících se pásem suchého a vlhkého vzduchu stoupajícího z tropů. 

Leden je v tomto sezónním cyklu obvykle uprostřed suchého období, ale „Hunga Tonga-Hunga Ha'apai narušila tento proces pravidelností jinak podobný tlukotu srdce,“ uvedli vědci.

NASA chce změny, které mohla tato sopečná erupce způsobit, dál sledovat. Teprve další roky jí ale dají více dat, z nichž by mohla vycházet. Má to podle ní smysl nejen pro předpověď dopadů v blízké budoucnosti, ale i pro lepší pochopení toho, jak mohou budoucí erupce ovlivnit klima planety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 2 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 11 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...