Erupce sopky Tonga vyvrhla do vzduchu tolik vody, že by to mohlo oteplit planetu

Lednová erupce podmořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai v jižním Pacifiku vynesla do vzduchu nebývalé množství vody. Tato pára odpovídá asi deseti procentům jejího celkového množství v atmosféře, zůstane v ní mnoho let a podle vědců z NASA pravděpodobně ovlivní klimatické poměry na Zemi.

K erupci došlo 15. ledna. Sopka je široká asi dvanáct kilometrů a její kaldera leží asi 500 metrů pod mořem. Už den předtím sice vulkán vysílal nad vodu přes pět kilometrů vysoký oblak páry a popela, to byla ale jen předehra k samotnému výbuchu. Sopka poslala do atmosféry popel, plyny a páru až do výšky 35 kilometrů, což je za dobu měření rekord.

„Nikdy jsme nic podobného neviděli,“ uvedl pro stanici NPR expert na atmosféru Luis Millán, který pracuje v Laboratoři tryskového pohonu NASA. Studii, ve které tento fenomén prokoumal, vydal odborný časopis Geophysical Research Letters.

Obrovské množství vody pravděpodobně zvýší teplotu

Velké sopečné výbuchy, jako byl ten na Kermadekových ostrovech, v minulosti ovlivnily klima, obvykle ale teploty snižovaly. Do stratosféry totiž vyvrhovaly aerosoly rozptylující světlo, a ty pak fungovaly jako jakási clona, která slunečním paprskům bránila v dosažení Země.

V případě sopky Tonga se ovšem do atmosféry nedostaly částečky popela, ale hlavně vody. A protože vodní pára teplo zachycuje, mohla by erupce dočasně o něco zvýšit teploty, uvedli vědci.

Obvykle trvá přibližně dva až tři roky, než se aerosoly ze sopek ze stratosféry uvolní. Vodě z 15. ledna by ale mohlo trvat pět až deset let, než se zcela rozptýlí. Vzhledem k tomu a také kvůli mimořádnému množství vody, které se do vzduchu dostalo, může být Hunga Tonga-Hunga Ha'apai „první pozorovanou sopečnou erupcí, která neovlivnila klima ochlazením povrchu způsobeným sulfátovými aerosoly, ale spíše oteplením povrchu,“ uvedli vědci ve svém článku.

NASA uvádí, že data pro studii pocházejí z přístroje Microwave Limb Sounder (MLS) na družici Aura, který měří vodní páru, ozón, aerosoly a plyny v zemské atmosféře.

Nahrávám video
Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR o erupci sopky u souostroví Tonga
Zdroj: ČT24

Sopka narušila tok vody ve stratosféře

Lednový výbuch podle NASA navíc výrazně narušil pohyb vody ve stratosféře, v níž se také nachází většina ozonu v atmosféře.

Obvyklý mechanismus, kterým voda stoupá do stratosféry, je tak spolehlivý, že jej vědci označují za jakýsi magnetofon, který zaznamenává roční teplotní cykly prostřednictvím střídajících se pásem suchého a vlhkého vzduchu stoupajícího z tropů. 

Leden je v tomto sezónním cyklu obvykle uprostřed suchého období, ale „Hunga Tonga-Hunga Ha'apai narušila tento proces pravidelností jinak podobný tlukotu srdce,“ uvedli vědci.

NASA chce změny, které mohla tato sopečná erupce způsobit, dál sledovat. Teprve další roky jí ale dají více dat, z nichž by mohla vycházet. Má to podle ní smysl nejen pro předpověď dopadů v blízké budoucnosti, ale i pro lepší pochopení toho, jak mohou budoucí erupce ovlivnit klima planety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 12 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 14 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 15 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...