Erupce sopky Tonga vyvrhla do vzduchu tolik vody, že by to mohlo oteplit planetu

Lednová erupce podmořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai v jižním Pacifiku vynesla do vzduchu nebývalé množství vody. Tato pára odpovídá asi deseti procentům jejího celkového množství v atmosféře, zůstane v ní mnoho let a podle vědců z NASA pravděpodobně ovlivní klimatické poměry na Zemi.

K erupci došlo 15. ledna. Sopka je široká asi dvanáct kilometrů a její kaldera leží asi 500 metrů pod mořem. Už den předtím sice vulkán vysílal nad vodu přes pět kilometrů vysoký oblak páry a popela, to byla ale jen předehra k samotnému výbuchu. Sopka poslala do atmosféry popel, plyny a páru až do výšky 35 kilometrů, což je za dobu měření rekord.

„Nikdy jsme nic podobného neviděli,“ uvedl pro stanici NPR expert na atmosféru Luis Millán, který pracuje v Laboratoři tryskového pohonu NASA. Studii, ve které tento fenomén prokoumal, vydal odborný časopis Geophysical Research Letters.

Obrovské množství vody pravděpodobně zvýší teplotu

Velké sopečné výbuchy, jako byl ten na Kermadekových ostrovech, v minulosti ovlivnily klima, obvykle ale teploty snižovaly. Do stratosféry totiž vyvrhovaly aerosoly rozptylující světlo, a ty pak fungovaly jako jakási clona, která slunečním paprskům bránila v dosažení Země.

V případě sopky Tonga se ovšem do atmosféry nedostaly částečky popela, ale hlavně vody. A protože vodní pára teplo zachycuje, mohla by erupce dočasně o něco zvýšit teploty, uvedli vědci.

Obvykle trvá přibližně dva až tři roky, než se aerosoly ze sopek ze stratosféry uvolní. Vodě z 15. ledna by ale mohlo trvat pět až deset let, než se zcela rozptýlí. Vzhledem k tomu a také kvůli mimořádnému množství vody, které se do vzduchu dostalo, může být Hunga Tonga-Hunga Ha'apai „první pozorovanou sopečnou erupcí, která neovlivnila klima ochlazením povrchu způsobeným sulfátovými aerosoly, ale spíše oteplením povrchu,“ uvedli vědci ve svém článku.

NASA uvádí, že data pro studii pocházejí z přístroje Microwave Limb Sounder (MLS) na družici Aura, který měří vodní páru, ozón, aerosoly a plyny v zemské atmosféře.

Nahrávám video

Sopka narušila tok vody ve stratosféře

Lednový výbuch podle NASA navíc výrazně narušil pohyb vody ve stratosféře, v níž se také nachází většina ozonu v atmosféře.

Obvyklý mechanismus, kterým voda stoupá do stratosféry, je tak spolehlivý, že jej vědci označují za jakýsi magnetofon, který zaznamenává roční teplotní cykly prostřednictvím střídajících se pásem suchého a vlhkého vzduchu stoupajícího z tropů. 

Leden je v tomto sezónním cyklu obvykle uprostřed suchého období, ale „Hunga Tonga-Hunga Ha'apai narušila tento proces pravidelností jinak podobný tlukotu srdce,“ uvedli vědci.

NASA chce změny, které mohla tato sopečná erupce způsobit, dál sledovat. Teprve další roky jí ale dají více dat, z nichž by mohla vycházet. Má to podle ní smysl nejen pro předpověď dopadů v blízké budoucnosti, ale i pro lepší pochopení toho, jak mohou budoucí erupce ovlivnit klima planety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.