Za 92 procent plastů v Severní tichomořské odpadkové skvrně může pouhých šest států

Vědci z projektu Ocean Cleanup a nizozemské univerzity ve Wageningenu odebrali množství vzorků z obří Severní tichomořské odpadkové skvrny. Zjistili, že více než devadesát procent odpadu, který se jim povedlo identifikovat, pochází z pouhých šesti zemí – a všechny patří mezi hlavní průmyslové rybářské státy. Výzkum zveřejnil časopis Scientific Reports.

Před několika lety si oceánologové všimli, že v severní části Tichého oceánu shromáždily mořské proudy obrovské množství plastového odpadu. Této skvrně se pro její rozměry někdy říká i Sedmý kontinent. Vědci odhadli, že se v něm nacházejí desítky tisíc tun odpadu, většinou plastového, který pokrývá obrovskou plochu.

Podle posledních odborných odhadů má nyní rozměry 1,6 milionu kilometrů čtverečních a neustále roste. „Přísun plastových částic je vyšší než počet částic, které z něj odpadnou,“ popsal jeden z autorů výzkumu Laurent Lebreton.

Navíc jde zřejmě jen o pomyslný vrcholek ledovce – vědci totiž netuší, co se děje pod hladinou – tam skenery neproniknou. „Úroveň znečištění v hlubších vrstvách oceánu nebo u mořského dna zůstává neznámou,“ uvádí vědec.

Kde leží velká plastová skvrna
Zdroj: NOAAA

Až doposud ale nikdo nevěděl, z jakých odpadků se toto zřejmě největší lidské dílo skládá. V novém výzkumu vědci shromáždili, roztřídili a prozkoumali přes šest tisíc kusů odpadků z tohoto místa. Aby odhalili jejich zdroj, hledali na nich jakákoliv slova, loga nebo symboly, jenž jsou nějak spojené s konkrétními zeměmi.

Kdo za to může?

Zjistili, že přibližně třetina odpadků se nedá identifikovat; vědci nedokázali určit, k jakému účelu mohly umělohmotné kusy sloužit nebo odkud mohly pocházet. Největší část odpadu byla tvořená předměty spojenými s rybolovem – jde o 26 procent ze všech vzorků. Plastové bóje a plováky tvořily sice jen přibližně tři procenta nalezených předmětů, ale mají na Sedmém kontinentu neúměrně velkou hmotnost – asi 21 procent.

11 minut
Plasty v oceánech
Zdroj: ČT24

Výzkumníkům se podařilo určit zemi původu u 232 předmětů, přičemž největší procento pocházelo z Japonska, a to 33,6 procenta. Následovala Čína s 32,3 procenta a Jižní Korea s 9,9 procenta.

Další na seznamu byly Spojené státy s 6,5 procenta, Tchaj-wan s 5,6 procenta a Kanada s 4,7 procenta. Na těchto šest zemí připadá dohromady více než 92 procent identifikovatelného odpadu.

Autoři také vypočítali, že odpadky v Severní tichomořské odpadkové skvrně pocházejí desetkrát častěji z rybářských činností než z činností na souši. Došli k závěru, že všech šest hlavních zemí, které ve své práci identifikovali, se pravidelně věnuje masivnímu rybolovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...