Za 92 procent plastů v Severní tichomořské odpadkové skvrně může pouhých šest států

Vědci z projektu Ocean Cleanup a nizozemské univerzity ve Wageningenu odebrali množství vzorků z obří Severní tichomořské odpadkové skvrny. Zjistili, že více než devadesát procent odpadu, který se jim povedlo identifikovat, pochází z pouhých šesti zemí – a všechny patří mezi hlavní průmyslové rybářské státy. Výzkum zveřejnil časopis Scientific Reports.

Před několika lety si oceánologové všimli, že v severní části Tichého oceánu shromáždily mořské proudy obrovské množství plastového odpadu. Této skvrně se pro její rozměry někdy říká i Sedmý kontinent. Vědci odhadli, že se v něm nacházejí desítky tisíc tun odpadu, většinou plastového, který pokrývá obrovskou plochu.

Podle posledních odborných odhadů má nyní rozměry 1,6 milionu kilometrů čtverečních a neustále roste. „Přísun plastových částic je vyšší než počet částic, které z něj odpadnou,“ popsal jeden z autorů výzkumu Laurent Lebreton.

Navíc jde zřejmě jen o pomyslný vrcholek ledovce – vědci totiž netuší, co se děje pod hladinou – tam skenery neproniknou. „Úroveň znečištění v hlubších vrstvách oceánu nebo u mořského dna zůstává neznámou,“ uvádí vědec.

Kde leží velká plastová skvrna
Zdroj: NOAAA

Až doposud ale nikdo nevěděl, z jakých odpadků se toto zřejmě největší lidské dílo skládá. V novém výzkumu vědci shromáždili, roztřídili a prozkoumali přes šest tisíc kusů odpadků z tohoto místa. Aby odhalili jejich zdroj, hledali na nich jakákoliv slova, loga nebo symboly, jenž jsou nějak spojené s konkrétními zeměmi.

Kdo za to může?

Zjistili, že přibližně třetina odpadků se nedá identifikovat; vědci nedokázali určit, k jakému účelu mohly umělohmotné kusy sloužit nebo odkud mohly pocházet. Největší část odpadu byla tvořená předměty spojenými s rybolovem – jde o 26 procent ze všech vzorků. Plastové bóje a plováky tvořily sice jen přibližně tři procenta nalezených předmětů, ale mají na Sedmém kontinentu neúměrně velkou hmotnost – asi 21 procent.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výzkumníkům se podařilo určit zemi původu u 232 předmětů, přičemž největší procento pocházelo z Japonska, a to 33,6 procenta. Následovala Čína s 32,3 procenta a Jižní Korea s 9,9 procenta.

Další na seznamu byly Spojené státy s 6,5 procenta, Tchaj-wan s 5,6 procenta a Kanada s 4,7 procenta. Na těchto šest zemí připadá dohromady více než 92 procent identifikovatelného odpadu.

Autoři také vypočítali, že odpadky v Severní tichomořské odpadkové skvrně pocházejí desetkrát častěji z rybářských činností než z činností na souši. Došli k závěru, že všech šest hlavních zemí, které ve své práci identifikovali, se pravidelně věnuje masivnímu rybolovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...