Masivní vlna tsunami, kterou o víkendu u ostrovního státu Tonga v Pacifiku „zvedla“ silná erupce podmořské sopky, napáchala obří škody především na malých ostrůvcích, které obklopují ten hlavní. Vlna tu podle úřadů byla vysoká až deset metrů a úplně vymazala z mapy celou vesnici, z další odnesla řadu budov. Pomoc izolovanému ostrovnímu státu výrazně komplikuje to, že tamní mezinárodní letiště po erupci pokryla silná vrstva popela.
Ostrůvky u Tongy po erupci sopky spláchla vlna, zničila i celou vesnici. Pomoc vázne
8 minut
Horizont ČT24: Svět navazuje spojení s ostrovy Tonga
Tonžský diplomat Curtis Tu'ihalangingie v úterý označil snímky, které pořídila při svých přeletech nad oblastí letadla novozélandské armády, za „znepokojivé“. Fotografie totiž podle něj ukazují, že tsunami po sopečné erupci kompletně zničila vesnici na ostrůvku Mango a na atolu Atata vlna odnesla celé budovy.
„Lidé panikaří, utíkají a zraní se. Nejspíš bude víc smrtí, i když se modlíme, aby se to nestalo,“ řekl Tu'ihalangingie agentuře Reuters.
Do úterního rána úřady oficiálně potvrdily dvě oběti vlny tsunami. Jednou z nich je provozovatelka psího útulku, která zahynula, když se pokoušela zachránit svoje čtyřnohé svěřence. Odpoledne tamní vláda zvýšila bilanci obětí na tři. Reuters ovšem upozorňuje, že na souostroví v jižním Pacifiku téměř nefunguje komunikace, takže skutečný počet obětí zůstává stále nejasný.
GALERIE
Tonga - před výbuchem sopky a poté, horní foto z 29. 12. 2021, dolní po výbuchu 18. 1. 2022
Místo domu natažená plachta
Ostrůvky Atata a Mango leží asi 50 a 70 kilometrů od podmořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai, jejíž sobotní erupce zvedla vlnu tsunami a byla slyšet až na Novém Zélandu, který leží asi 2300 kilometrů daleko. Na Atatě žije přibližně stovka lidí, na Mangu přibližně polovina tohoto počtu.
Podle Tu'ihalangingie je možné, že vysoká vlna spláchla Atatu z jednoho konce na druhý. Letecké snímky dle diplomata také odhalily, že přeživší na ostrově Mango využívají po katastrofě jako přístřešek natažené plachty.
Humanitární pomoc pro ostrovní stát významně komplikuje silná vrstva popela, která po výbuchu podmořského vulkánu pokryla celé souostroví. Erupce sice nepoškodila tamní mezinárodní letiště, ale popel zasypal ranvej. Odklízení probíhá ručně a dráha bude podle Reuters vyčištěná nejdříve ve středu. V ten samý den dle očekávání vláda Tongy oficiálně požádá o mezinárodní pomoc. Austrálie a Nový Zéland už mají připravená nákladní letadla plně naložená tím nejpotřebnějším.
„Prioritou teď bude dostat tyto zásoby na Tongu a největší překážkou je v tomto směru nyní právě letiště. Je tam stále velké množství popela,“ nechal se slyšet australský ministr pro Pacifik Zed Seselja. Za výrazné omezení komunikace na Tonze může fakt, že víkendová sopečná erupce přerušila podmořský kabel, který byl pro zajištění spojení tichomořského státu se zbytkem planety zásadní. Opravy ale mohou odstartovat až v momentě, kdy sopečná aktivita zcela ustane.
„Vždy záleží na tom, co země potřebuje a o co si řekne. Tonga je jedna z posledních zemí, kde ještě nezasáhl covid, takže jsou velmi opatrní ohledně toho, koho si tam pustí. Pomoc by ve výsledku mohla způsobit víc škod než užitku,“ uvedla Karolina Emanuelová z organizace ADRA.
Tonga je království zahrnující 176 ostrovů, z nichž 36 je obydlených. Žije tu přibližně 105 tisíc lidí. Podmořská sopka Hunga Tonga-Hunga Ha'apai vybuchla v sobotu brzy ráno našeho času. Podle satelitních snímků se poté zvedl obrovský oblak popela, páry a sopečných plynů do výšky zhruba dvaceti kilometrů. Erupce trvala osm minut.
Vlna tsunami způsobená výbuchem zasáhla pobřeží Tongy, Fidži nebo Americké Samoy, ale i Japonska, Chile nebo Spojených států. Na mnoha místech způsobila lokální záplavy. V Peru se při nich utopili dva lidé.
9 minut
Studio 6: Vulkanolog Filip Tomek o výbuchu sopky u Tongy
