Tichomořská odpadková skvrna se stala novým ekosystémem. Kolonizují ji zvířata i rostliny

Je to obrovský pomník lidské bezohlednosti; v oceánu plave vrstva plastového odpadu o rozloze více než trojnásobku Francie. Pro stále větší počet organismů je však velká tichomořská odpadková skvrna něčím jiným –⁠ jejich domovem, napsal britský deník The Times.

Nová studie popisuje, jak odpadky, které pokrývají přibližně 1,5 milionu kilometrů čtverečných, osídlili živočichové a rostliny, kteří se normálně vyskytují na pobřeží. Mezi tyto vetřelce patří krabi, asijské sasanky, mořští červi, hvězdice a houby. Skutečnost, že se jim daří tisíce kilometrů od jejich obvyklých stanovišť, vyvrátila dlouhotrvající předpoklad, že otevřený oceán je v podstatě neprůchodná mořská poušť.

„Otevřený oceán byl dlouho považován za fyzickou a biologickou bariéru pro šíření většiny pobřežních mořských druhů. Zdá se, že tomu tak již není, protože v současnosti existují vhodná stanoviště v otevřeném oceánu. Pobřežní organismy mohou přežívat na moři po mnoho let a rozmnožovat se, což vede k vytvoření soběstačných pobřežních společenství na volném oceánu,“ uvedli vědci v časopise Nature Communications.

Pět plastových ostrovů

Tato společenstva se vyskytují v takzvaných gyrech odpadu, které vznikají, když povrchové proudy unášejí plastové znečištění od pobřeží do oceánu, kde ho zachycují rotující proudy.

Existuje nejméně pět míst, kde se nahromadilo velké množství plastového odpadu, ale největším z nich je subtropický gyr v severním Pacifiku. Leží mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy a jeho hmotnost se odhaduje na 79 tisíc tun. Velkou část tvoří mikroplastové úlomky o šířce menší než pět milimetrů. Zahrnuje však i větší kusy plovoucího odpadu, jako jsou sítě, bóje a lahve.

Cesta odpadu i života přes oceán

Schopnost pobřežních druhů přežít dlouhou dobu v otevřeném oceánu na plastech se ukázala v roce 2011, když Japonsko zasáhla tsunami. Přes Tichý oceán se k pobřeží Severní Ameriky dostalo téměř tři sta druhů. Mnoho z nich přežilo na provizorních plavidlech i několik let. V roce 2013 se na pláži ve státě Washington vylodila dřevěná japonská loď pojmenovaná Sai-Šou Maru, ve které bylo pět živých ryb.

Na nejnovějším výzkumu se podíleli oceánografové, kteří vytvořili počítačové modely předpovídající místa, kde se v subtropickém gyru v severním Pacifiku nejčastěji hromadí plasty. Na základě modelů se výzkumníkům podařilo nasbírat více než sto tun plastů a dalšího odpadu. Tento odpad byl předán týmu biologů, kteří zjistili, že pobřežní druhy –⁠ včetně sasanek a obojživelníků podobajících se krevetám –⁠ nejen přežívají, ale i prosperují.

Výsledky vyvolaly další otázky: v neposlední řadě, čím se tato zvířata živí? „Otevřený oceán nebyl až dosud pro pobřežní organismy obyvatelný,“ řekl Greg Ruiz ze Smithsonianova centra pro environmentální výzkum (SERC). „Částečně kvůli omezení biotopů –⁠ v minulosti tam nebyly plasty –⁠ a částečně, jak jsme se domnívali, proto, že to byla potravní poušť,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 16 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 18 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 20 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 22 hhodinami
Načítání...