Svět zasáhly dvě silné bouře současně. Sam se pohybuje kolem USA, Mindulle míří k Japonsku

Letošní sezona hurikánů a tajfunů sice není tak dramatická jako ta loňská, přesto přináší nejedno překvapení a není nouze ani o neobvyklé události. Aktuálně se na naší planetě nacházejí dvě poměrně výrazné tropické cyklóny – tajfun Mindulle na severozápadě tropického Pacifiku a hurikán Sam, který postupuje přes teplé vody středního Atlantiku.

Oba systémy dosáhly o víkendu výrazné intenzity a na družicových záběrech bylo možné sledovat jak výrazná oka (tedy bezoblačné oblasti v centru), tak i symetricky uspořádané pásy mohutných bouřkových mraků otáčejících se kolem příslušného oka.

Rapidní vývoj Sama z hurikánu 1. stupně v hurikán 4. stupně:

Hurikán Sam, který vznikl nad středním Atlantikem v polovině minulého týdne, prošel během víkendu prudkým vývojem – za 24 hodin se z hurikánu 1. stupně stal hurikánem 4. stupně – rychlost větru v blízkosti centra se tak zvýšila asi o 100 km/h (ze 130 km/h na 230 km/h). Tomu napomohly mimořádně příznivé podmínky v centrální části Atlantiku – ať už jde o proudění a vlhkost v atmosféře nebo o teplotu vody, která je asi o stupeň vyšší než obvykle. A obecně platí, že čím teplejší voda, tím potenciálně silnější hurikán. Rychlosti zesilování pomohla i malá velikost Sama – malé hurikány totiž snadněji rychle sílí, ale i rychle slábnou.

Četné blesky ve stěně oka bouře jsou důkazem značné intenzity Sama:

O intenzitě a jisté výjimečnosti hurikánu Sam svědčí také neobvykle silná blesková aktivita v oblacích obklopujících oko hurikánu – obecně totiž blesků v tropických cyklónách bývá spíš méně. A navíc tak silný hurikán v tropickém Atlantiku v prostoru mezi Malými Antilami a Afrikou na podzim je věc naprosto mimořádná. V dostupných záznamech najdeme po polovině září jen jediný silný hurikán v této oblasti – a to Lorenzo, který vznikl koncem září 2019 a později zasáhly jeho zbytky Irsko.

Od okamžiku největší síly Sam sice přechodně zeslábl, teď ale opět mírně sílí a opět se stal hurikánem 4. stupně s rychlostmi větru přesahujícími 220 km/h. Jde tedy nadále o takzvaný silný hurikán, tedy o hurikán s rychlostmi větru dosahujícími alespoň 180 kilometrů za hodinu. Podle nejčerstvějších předpovědí se na tom zřejmě nic měnit nebude až do víkendu. Jeho dráha se přitom bude ubírat vcelku tradičním směrem kolem Azorské tlakové výše: Nejprve tedy bude směřovat k severozápadu, v polovině týdne se pak stočí k severu a koncem týdne až k severovýchodu.

Vývoj předpovědi hurikánu Sam
Zdroj: NOAA

Měl by se vyhnout obydleným územím. Bermudy by měl v sobotu minout asi pět set kilometrů východně, a na začátku příštího týdne se nad severozápadním Atlantikem nejspíš změní na tlakovou níži našich mírných zeměpisných šířek, podle některých modelů i poměrně hlubokou. A následně se zapojí do západovýchodní cirkulace nad oceánem, jeho zbytky by mohly dorazit na Britské ostrovy ve druhé polovině příštího týdne.

Každopádně už ale nebude mít svůj tropický charakter. Díky tomu, že jeho dráha nejspíš mine obydlená území, přestavují hlavní riziko vlny a mořské proudy, které Sam vytváří, a které už zasáhly Malé Antily, a postupně dorazí i na Bahamy, Bermudy a východní pobřeží USA a Kanady. Na to jsou ale tamní obyvatelé zvyklí. 

  • Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
  • Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
  • Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
  • Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.

Sam je už osmnáctou tropickou níží, která vznikla v Atlantiku v této sezoně, a čtvrtým silným hurikánem. Oproti loňské dosud nejaktivnější sezoně jsou to sice nižší čísla, přesto už teď je jasné, že i letošní sezona bude nadprůměrně aktivní. Máme před sebou navíc dva měsíce, kdy můžou tropické bouře a hurikány v oblasti Atlantiku vznikat.

Nad centrálním a východním Atlantikem jsou v tuto chvíli přitom nejméně už další dva potenciální kandidáti na vývin v tropickou bouři. Ty by nesly jména Victor a Wanda (v mezičase krátce existovala bouře Teresa). To jsou ale poslední jména na letošním seznamu jmen pro Atlantik. Pak se bude muset sáhnout po takzvaném pomocném seznamu, který do loňského roku tvořila písmena řecké abecedy. Od letoška už se ale používají klasická jména, a po Wandě by tak mohly přijít bouře Adria, Braylen, Caridad.

Dynamická bouře v Pacifiku

Zatímco dění v Atlantiku je ve střední Evropě i kvůli geografické blízkosti vnímané výrazněji, v minulých dnech jsme mohli sledovat i působivý vývoj v severozápadním tropickém Pacifiku. Tajfun Mindulle prodělal během víkendu explozivní vývoj na supertajfun. Za 24 hodin se rychlost větru zvýšila až o 130 km/h, což už je opravdu výjimečná intenzita zesílení. Z Mindulle se tak stal už pátý tajfun nejsilnější, tedy páté kategorie, letošního roku na Zemi a rychlosti větru dosáhly až 265 km/h. Od té doby sice mírně zeslábl, ale stále jde o mohutný tajfun s rychlostmi větru kolem 205 km/h.

Předpověď vývoje tajfunu Mindulle
Zdroj: NOAA

Podobně jako Sam, i Mindulle se zatím vyhýbá obydleným územím. To se ale může změnit koncem týdne, kdy se přiblíží k Japonsku. V sobotu ráno (našeho času) by měl být dokonce blízko Tokia. Plný úder zatím modely nepředpokládají, ale na přesnější předpověď je zatím ještě brzy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 2 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 3 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 6 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 20 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 22 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...