Svět zasáhly dvě silné bouře současně. Sam se pohybuje kolem USA, Mindulle míří k Japonsku

Letošní sezona hurikánů a tajfunů sice není tak dramatická jako ta loňská, přesto přináší nejedno překvapení a není nouze ani o neobvyklé události. Aktuálně se na naší planetě nacházejí dvě poměrně výrazné tropické cyklóny – tajfun Mindulle na severozápadě tropického Pacifiku a hurikán Sam, který postupuje přes teplé vody středního Atlantiku.

Oba systémy dosáhly o víkendu výrazné intenzity a na družicových záběrech bylo možné sledovat jak výrazná oka (tedy bezoblačné oblasti v centru), tak i symetricky uspořádané pásy mohutných bouřkových mraků otáčejících se kolem příslušného oka.

Rapidní vývoj Sama z hurikánu 1. stupně v hurikán 4. stupně:

Hurikán Sam, který vznikl nad středním Atlantikem v polovině minulého týdne, prošel během víkendu prudkým vývojem – za 24 hodin se z hurikánu 1. stupně stal hurikánem 4. stupně – rychlost větru v blízkosti centra se tak zvýšila asi o 100 km/h (ze 130 km/h na 230 km/h). Tomu napomohly mimořádně příznivé podmínky v centrální části Atlantiku – ať už jde o proudění a vlhkost v atmosféře nebo o teplotu vody, která je asi o stupeň vyšší než obvykle. A obecně platí, že čím teplejší voda, tím potenciálně silnější hurikán. Rychlosti zesilování pomohla i malá velikost Sama – malé hurikány totiž snadněji rychle sílí, ale i rychle slábnou.

Četné blesky ve stěně oka bouře jsou důkazem značné intenzity Sama:

O intenzitě a jisté výjimečnosti hurikánu Sam svědčí také neobvykle silná blesková aktivita v oblacích obklopujících oko hurikánu – obecně totiž blesků v tropických cyklónách bývá spíš méně. A navíc tak silný hurikán v tropickém Atlantiku v prostoru mezi Malými Antilami a Afrikou na podzim je věc naprosto mimořádná. V dostupných záznamech najdeme po polovině září jen jediný silný hurikán v této oblasti – a to Lorenzo, který vznikl koncem září 2019 a později zasáhly jeho zbytky Irsko.

Od okamžiku největší síly Sam sice přechodně zeslábl, teď ale opět mírně sílí a opět se stal hurikánem 4. stupně s rychlostmi větru přesahujícími 220 km/h. Jde tedy nadále o takzvaný silný hurikán, tedy o hurikán s rychlostmi větru dosahujícími alespoň 180 kilometrů za hodinu. Podle nejčerstvějších předpovědí se na tom zřejmě nic měnit nebude až do víkendu. Jeho dráha se přitom bude ubírat vcelku tradičním směrem kolem Azorské tlakové výše: Nejprve tedy bude směřovat k severozápadu, v polovině týdne se pak stočí k severu a koncem týdne až k severovýchodu.

Vývoj předpovědi hurikánu Sam
Zdroj: NOAA

Měl by se vyhnout obydleným územím. Bermudy by měl v sobotu minout asi pět set kilometrů východně, a na začátku příštího týdne se nad severozápadním Atlantikem nejspíš změní na tlakovou níži našich mírných zeměpisných šířek, podle některých modelů i poměrně hlubokou. A následně se zapojí do západovýchodní cirkulace nad oceánem, jeho zbytky by mohly dorazit na Britské ostrovy ve druhé polovině příštího týdne.

Každopádně už ale nebude mít svůj tropický charakter. Díky tomu, že jeho dráha nejspíš mine obydlená území, přestavují hlavní riziko vlny a mořské proudy, které Sam vytváří, a které už zasáhly Malé Antily, a postupně dorazí i na Bahamy, Bermudy a východní pobřeží USA a Kanady. Na to jsou ale tamní obyvatelé zvyklí. 

  • Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
  • Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
  • Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
  • Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.

Sam je už osmnáctou tropickou níží, která vznikla v Atlantiku v této sezoně, a čtvrtým silným hurikánem. Oproti loňské dosud nejaktivnější sezoně jsou to sice nižší čísla, přesto už teď je jasné, že i letošní sezona bude nadprůměrně aktivní. Máme před sebou navíc dva měsíce, kdy můžou tropické bouře a hurikány v oblasti Atlantiku vznikat.

Nad centrálním a východním Atlantikem jsou v tuto chvíli přitom nejméně už další dva potenciální kandidáti na vývin v tropickou bouři. Ty by nesly jména Victor a Wanda (v mezičase krátce existovala bouře Teresa). To jsou ale poslední jména na letošním seznamu jmen pro Atlantik. Pak se bude muset sáhnout po takzvaném pomocném seznamu, který do loňského roku tvořila písmena řecké abecedy. Od letoška už se ale používají klasická jména, a po Wandě by tak mohly přijít bouře Adria, Braylen, Caridad.

Dynamická bouře v Pacifiku

Zatímco dění v Atlantiku je ve střední Evropě i kvůli geografické blízkosti vnímané výrazněji, v minulých dnech jsme mohli sledovat i působivý vývoj v severozápadním tropickém Pacifiku. Tajfun Mindulle prodělal během víkendu explozivní vývoj na supertajfun. Za 24 hodin se rychlost větru zvýšila až o 130 km/h, což už je opravdu výjimečná intenzita zesílení. Z Mindulle se tak stal už pátý tajfun nejsilnější, tedy páté kategorie, letošního roku na Zemi a rychlosti větru dosáhly až 265 km/h. Od té doby sice mírně zeslábl, ale stále jde o mohutný tajfun s rychlostmi větru kolem 205 km/h.

Předpověď vývoje tajfunu Mindulle
Zdroj: NOAA

Podobně jako Sam, i Mindulle se zatím vyhýbá obydleným územím. To se ale může změnit koncem týdne, kdy se přiblíží k Japonsku. V sobotu ráno (našeho času) by měl být dokonce blízko Tokia. Plný úder zatím modely nepředpokládají, ale na přesnější předpověď je zatím ještě brzy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 14 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 16 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 20 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...