Svět zasáhly dvě silné bouře současně. Sam se pohybuje kolem USA, Mindulle míří k Japonsku

Letošní sezona hurikánů a tajfunů sice není tak dramatická jako ta loňská, přesto přináší nejedno překvapení a není nouze ani o neobvyklé události. Aktuálně se na naší planetě nacházejí dvě poměrně výrazné tropické cyklóny – tajfun Mindulle na severozápadě tropického Pacifiku a hurikán Sam, který postupuje přes teplé vody středního Atlantiku.

Oba systémy dosáhly o víkendu výrazné intenzity a na družicových záběrech bylo možné sledovat jak výrazná oka (tedy bezoblačné oblasti v centru), tak i symetricky uspořádané pásy mohutných bouřkových mraků otáčejících se kolem příslušného oka.

Rapidní vývoj Sama z hurikánu 1. stupně v hurikán 4. stupně:

Hurikán Sam, který vznikl nad středním Atlantikem v polovině minulého týdne, prošel během víkendu prudkým vývojem – za 24 hodin se z hurikánu 1. stupně stal hurikánem 4. stupně – rychlost větru v blízkosti centra se tak zvýšila asi o 100 km/h (ze 130 km/h na 230 km/h). Tomu napomohly mimořádně příznivé podmínky v centrální části Atlantiku – ať už jde o proudění a vlhkost v atmosféře nebo o teplotu vody, která je asi o stupeň vyšší než obvykle. A obecně platí, že čím teplejší voda, tím potenciálně silnější hurikán. Rychlosti zesilování pomohla i malá velikost Sama – malé hurikány totiž snadněji rychle sílí, ale i rychle slábnou.

Četné blesky ve stěně oka bouře jsou důkazem značné intenzity Sama:

O intenzitě a jisté výjimečnosti hurikánu Sam svědčí také neobvykle silná blesková aktivita v oblacích obklopujících oko hurikánu – obecně totiž blesků v tropických cyklónách bývá spíš méně. A navíc tak silný hurikán v tropickém Atlantiku v prostoru mezi Malými Antilami a Afrikou na podzim je věc naprosto mimořádná. V dostupných záznamech najdeme po polovině září jen jediný silný hurikán v této oblasti – a to Lorenzo, který vznikl koncem září 2019 a později zasáhly jeho zbytky Irsko.

Od okamžiku největší síly Sam sice přechodně zeslábl, teď ale opět mírně sílí a opět se stal hurikánem 4. stupně s rychlostmi větru přesahujícími 220 km/h. Jde tedy nadále o takzvaný silný hurikán, tedy o hurikán s rychlostmi větru dosahujícími alespoň 180 kilometrů za hodinu. Podle nejčerstvějších předpovědí se na tom zřejmě nic měnit nebude až do víkendu. Jeho dráha se přitom bude ubírat vcelku tradičním směrem kolem Azorské tlakové výše: Nejprve tedy bude směřovat k severozápadu, v polovině týdne se pak stočí k severu a koncem týdne až k severovýchodu.

Vývoj předpovědi hurikánu Sam
Zdroj: NOAA

Měl by se vyhnout obydleným územím. Bermudy by měl v sobotu minout asi pět set kilometrů východně, a na začátku příštího týdne se nad severozápadním Atlantikem nejspíš změní na tlakovou níži našich mírných zeměpisných šířek, podle některých modelů i poměrně hlubokou. A následně se zapojí do západovýchodní cirkulace nad oceánem, jeho zbytky by mohly dorazit na Britské ostrovy ve druhé polovině příštího týdne.

Každopádně už ale nebude mít svůj tropický charakter. Díky tomu, že jeho dráha nejspíš mine obydlená území, přestavují hlavní riziko vlny a mořské proudy, které Sam vytváří, a které už zasáhly Malé Antily, a postupně dorazí i na Bahamy, Bermudy a východní pobřeží USA a Kanady. Na to jsou ale tamní obyvatelé zvyklí. 

  • Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
  • Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
  • Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
  • Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.

Sam je už osmnáctou tropickou níží, která vznikla v Atlantiku v této sezoně, a čtvrtým silným hurikánem. Oproti loňské dosud nejaktivnější sezoně jsou to sice nižší čísla, přesto už teď je jasné, že i letošní sezona bude nadprůměrně aktivní. Máme před sebou navíc dva měsíce, kdy můžou tropické bouře a hurikány v oblasti Atlantiku vznikat.

Nad centrálním a východním Atlantikem jsou v tuto chvíli přitom nejméně už další dva potenciální kandidáti na vývin v tropickou bouři. Ty by nesly jména Victor a Wanda (v mezičase krátce existovala bouře Teresa). To jsou ale poslední jména na letošním seznamu jmen pro Atlantik. Pak se bude muset sáhnout po takzvaném pomocném seznamu, který do loňského roku tvořila písmena řecké abecedy. Od letoška už se ale používají klasická jména, a po Wandě by tak mohly přijít bouře Adria, Braylen, Caridad.

Dynamická bouře v Pacifiku

Zatímco dění v Atlantiku je ve střední Evropě i kvůli geografické blízkosti vnímané výrazněji, v minulých dnech jsme mohli sledovat i působivý vývoj v severozápadním tropickém Pacifiku. Tajfun Mindulle prodělal během víkendu explozivní vývoj na supertajfun. Za 24 hodin se rychlost větru zvýšila až o 130 km/h, což už je opravdu výjimečná intenzita zesílení. Z Mindulle se tak stal už pátý tajfun nejsilnější, tedy páté kategorie, letošního roku na Zemi a rychlosti větru dosáhly až 265 km/h. Od té doby sice mírně zeslábl, ale stále jde o mohutný tajfun s rychlostmi větru kolem 205 km/h.

Předpověď vývoje tajfunu Mindulle
Zdroj: NOAA

Podobně jako Sam, i Mindulle se zatím vyhýbá obydleným územím. To se ale může změnit koncem týdne, kdy se přiblíží k Japonsku. V sobotu ráno (našeho času) by měl být dokonce blízko Tokia. Plný úder zatím modely nepředpokládají, ale na přesnější předpověď je zatím ještě brzy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 21 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 21 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 22 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026
Načítání...