Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
Tým vědců z univerzity v Sydney zveřejnil první recenzovanou studii popisující ničivé bělení korálů, ke kterému došlo na počátku roku 2024 na jižním pobřeží australského Velkého bariérového útesu. Zkoumali zdravotní stav 462 kolonií korálů na výzkumné stanici na ostrově One Tree Island po dobu 161 dní.
Bělení korálů znamená, že symbiotické mikroskopické řasy žijící uvnitř nich umírají vlivem změn v oceánu – zejména kvůli teplejší vodě. Řasy poskytují korálům energii, takže když zmizí, koráli mnohdy přijdou nejen o barvu, ale také o život. Není to pro ně nutně smrtící, ale podle této studie je smrt následkem vyblednutí až příliš častá.
Výsledky ukázaly, že 66 procent kolonií vybledlo do února 2024 a 80 procent do dubna. Do července pak odumřelo 44 procent vybělených kolonií, přičemž u některých rodů korálů, jako je Acropora, byla zaznamenána dokonce až 95procentní úmrtnost.
- V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).
„Naše výsledky zdůrazňují naléhavou potřebu přijmout opatření na ochranu korálových útesů, které jsou nejen centrem biologické rozmanitosti, ale mají také zásadní význam pro potravinovou bezpečnost a ochranu pobřeží. Jižní Velký bariérový útes nebyl navzdory svému chráněnému statusu imunní vůči extrémnímu tepelnému stresu, který vyvolal toto katastrofální bělení,“ uvádí vědci.
Výzkum také ukázal, jak složitá je souhra mezi tepelným stresem, vznikem onemocnění a úmrtností korálů. Zejména u korálů rodu Goniopora se objevila při bělení takzvaná nemoc černých pásů (black band disease, pozn. red.), která přispěla k vysoké míře úmrtnosti. Studie zdůrazňuje, že rychlý nástup bělení a onemocnění u korálů, dříve považovaných za odolné, představuje významnou výzvu pro předpovídání budoucího složení ekosystémů korálových útesů v oteplujícím se světě.
Hledá se řešení
„Tento výzkum je varovným signálem pro politiky a ochránce přírody,“ doplňují autoři. „Odolnost korálových útesů teď čelí větším výzvám než kdy předtím a my musíme najít strategie, které zvýší jejich schopnost odolávat klimatickým změnám. Tyto nové výzkumy jen podtrhují potřebu okamžitých a účinných zásahů do řízení, které by tyto ekosystémy ochránily.“
Důsledky tohoto výzkumu jdou nad rámec ekologie a ochrany přírody. Vzhledem k tomu, že Velký bariérový útes čelí rostoucím hrozbám způsobeným změnou klimatu, studie vyzývá ke společnému přístupu k ochraně, který by zahrnoval místní komunity, vědce i politiky.
Spolupracovnice vzdělávacího programu Sydney Horizon a spoluautorka studie Shawna Foová dodala: „Vidět dopady na útes, který se dosud masovému blednutí většinou vyhýbal, je strašné. Závažnost situace podtrhuje vysoká míra úmrtnosti a onemocnění, zejména v tak odlehlé a nedotčené oblasti.“ Přestože vysoce chráněný status útesu nemusel podle ní zabránit účinkům vlny veder, jeho role při usnadnění obnovy ale prý bude klíčová.
