Ryby zmatené bělením korálů nepoznají nepřítele od konkurenta

Stále častější bělení korálů podle nového výzkumu ztěžuje některým druhům útesových ryb rozeznávání svých konkurentů. Jaké mohou být dlouhodobé dopady těchto změn a které ryby se jim snaží přizpůsobit, zatím není úplně jasné.

Ekologové zkoumali útesy v pěti indopacifických oblastech. Zjistili, že po rozsáhlém úbytku korálů způsobeném jejich bělením došlo k narušení schopnosti tamních ryb identifikovat případné rivaly a správně na ně reagovat.  

Autoři studie (vyšla v časopise Proceedings of the Royal Society B) se domnívají, že tyto změny mohou mít vliv na přežití celých druhů, protože další globální oteplování zvyšuje také pravděpodobnost úbytku korálů.

Sally Keithová, která výzkum vedla, uvedla: „Protože ryby umí rozpoznat své konkurenty, mohou se kvalifikovaně rozhodnout, jaké řešení konfliktu zvolí – jestli pokračovat v konfliktu, eskalovat ho anebo z něj ustoupit. Ušetří tak cennou energii a vyhnou se zraněním.“ 

Stopování klipek

Nastalou situaci vědci popsali na klipkách; provedli více než 3700 pozorování jejich osmatřiceti druhů na útesech před a po událostech bělení korálů a porovnali jejich chování.  

Po úhynu korálů způsobeném bělením byla signalizace mezi rybami různých druhů méně častá, přičemž setkání přerostla v pronásledování ve více než 90 procentech případů – oproti 72 procentům před událostí. Vědci také zjistili, že vzdálenost těchto honiček se po bělení zvýšila a ryby vynaložily více energie na odhánění potenciálních konkurentů než dříve.  

Doktorka Keithová dodává: „Tím, že pochopíme, jak chování reaguje na skutečné změny prostředí, a tím, že zjistíme, že tyto změny jsou stejné bez ohledu na lokalitu, můžeme začít předpovídat, jak se mohou ekologická společenstva měnit do budoucna.“

Zatím není jasné, jestli jsou ryby schopné změnit svoje pravidla dostatečně rychle na to, aby se změnám přizpůsobily. Adaptace ryb je podle expertů jen drobná a navíc zvířata stojí energii. Pokud se takových maličkých změn nahromadí více, mohlo by to mít znatelně větší dopad, varuje expertka na mořské ekosystémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 13 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 16 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 18 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 20 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 20 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
před 23 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.