Ryby zmatené bělením korálů nepoznají nepřítele od konkurenta

Stále častější bělení korálů podle nového výzkumu ztěžuje některým druhům útesových ryb rozeznávání svých konkurentů. Jaké mohou být dlouhodobé dopady těchto změn a které ryby se jim snaží přizpůsobit, zatím není úplně jasné.

Ekologové zkoumali útesy v pěti indopacifických oblastech. Zjistili, že po rozsáhlém úbytku korálů způsobeném jejich bělením došlo k narušení schopnosti tamních ryb identifikovat případné rivaly a správně na ně reagovat.  

Autoři studie (vyšla v časopise Proceedings of the Royal Society B) se domnívají, že tyto změny mohou mít vliv na přežití celých druhů, protože další globální oteplování zvyšuje také pravděpodobnost úbytku korálů.

Sally Keithová, která výzkum vedla, uvedla: „Protože ryby umí rozpoznat své konkurenty, mohou se kvalifikovaně rozhodnout, jaké řešení konfliktu zvolí – jestli pokračovat v konfliktu, eskalovat ho anebo z něj ustoupit. Ušetří tak cennou energii a vyhnou se zraněním.“ 

Stopování klipek

Nastalou situaci vědci popsali na klipkách; provedli více než 3700 pozorování jejich osmatřiceti druhů na útesech před a po událostech bělení korálů a porovnali jejich chování.  

Po úhynu korálů způsobeném bělením byla signalizace mezi rybami různých druhů méně častá, přičemž setkání přerostla v pronásledování ve více než 90 procentech případů – oproti 72 procentům před událostí. Vědci také zjistili, že vzdálenost těchto honiček se po bělení zvýšila a ryby vynaložily více energie na odhánění potenciálních konkurentů než dříve.  

Doktorka Keithová dodává: „Tím, že pochopíme, jak chování reaguje na skutečné změny prostředí, a tím, že zjistíme, že tyto změny jsou stejné bez ohledu na lokalitu, můžeme začít předpovídat, jak se mohou ekologická společenstva měnit do budoucna.“

Zatím není jasné, jestli jsou ryby schopné změnit svoje pravidla dostatečně rychle na to, aby se změnám přizpůsobily. Adaptace ryb je podle expertů jen drobná a navíc zvířata stojí energii. Pokud se takových maličkých změn nahromadí více, mohlo by to mít znatelně větší dopad, varuje expertka na mořské ekosystémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 17 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...