Ryby zmatené bělením korálů nepoznají nepřítele od konkurenta

Stále častější bělení korálů podle nového výzkumu ztěžuje některým druhům útesových ryb rozeznávání svých konkurentů. Jaké mohou být dlouhodobé dopady těchto změn a které ryby se jim snaží přizpůsobit, zatím není úplně jasné.

Ekologové zkoumali útesy v pěti indopacifických oblastech. Zjistili, že po rozsáhlém úbytku korálů způsobeném jejich bělením došlo k narušení schopnosti tamních ryb identifikovat případné rivaly a správně na ně reagovat.  

Autoři studie (vyšla v časopise Proceedings of the Royal Society B) se domnívají, že tyto změny mohou mít vliv na přežití celých druhů, protože další globální oteplování zvyšuje také pravděpodobnost úbytku korálů.

Sally Keithová, která výzkum vedla, uvedla: „Protože ryby umí rozpoznat své konkurenty, mohou se kvalifikovaně rozhodnout, jaké řešení konfliktu zvolí – jestli pokračovat v konfliktu, eskalovat ho anebo z něj ustoupit. Ušetří tak cennou energii a vyhnou se zraněním.“ 

Stopování klipek

Nastalou situaci vědci popsali na klipkách; provedli více než 3700 pozorování jejich osmatřiceti druhů na útesech před a po událostech bělení korálů a porovnali jejich chování.  

Po úhynu korálů způsobeném bělením byla signalizace mezi rybami různých druhů méně častá, přičemž setkání přerostla v pronásledování ve více než 90 procentech případů – oproti 72 procentům před událostí. Vědci také zjistili, že vzdálenost těchto honiček se po bělení zvýšila a ryby vynaložily více energie na odhánění potenciálních konkurentů než dříve.  

Doktorka Keithová dodává: „Tím, že pochopíme, jak chování reaguje na skutečné změny prostředí, a tím, že zjistíme, že tyto změny jsou stejné bez ohledu na lokalitu, můžeme začít předpovídat, jak se mohou ekologická společenstva měnit do budoucna.“

Zatím není jasné, jestli jsou ryby schopné změnit svoje pravidla dostatečně rychle na to, aby se změnám přizpůsobily. Adaptace ryb je podle expertů jen drobná a navíc zvířata stojí energii. Pokud se takových maličkých změn nahromadí více, mohlo by to mít znatelně větší dopad, varuje expertka na mořské ekosystémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 1 hhodinou

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 2 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 4 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 19 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
včera v 11:29

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026
Načítání...