Ryby zmatené bělením korálů nepoznají nepřítele od konkurenta

Stále častější bělení korálů podle nového výzkumu ztěžuje některým druhům útesových ryb rozeznávání svých konkurentů. Jaké mohou být dlouhodobé dopady těchto změn a které ryby se jim snaží přizpůsobit, zatím není úplně jasné.

Ekologové zkoumali útesy v pěti indopacifických oblastech. Zjistili, že po rozsáhlém úbytku korálů způsobeném jejich bělením došlo k narušení schopnosti tamních ryb identifikovat případné rivaly a správně na ně reagovat.  

Autoři studie (vyšla v časopise Proceedings of the Royal Society B) se domnívají, že tyto změny mohou mít vliv na přežití celých druhů, protože další globální oteplování zvyšuje také pravděpodobnost úbytku korálů.

Sally Keithová, která výzkum vedla, uvedla: „Protože ryby umí rozpoznat své konkurenty, mohou se kvalifikovaně rozhodnout, jaké řešení konfliktu zvolí – jestli pokračovat v konfliktu, eskalovat ho anebo z něj ustoupit. Ušetří tak cennou energii a vyhnou se zraněním.“ 

Stopování klipek

Nastalou situaci vědci popsali na klipkách; provedli více než 3700 pozorování jejich osmatřiceti druhů na útesech před a po událostech bělení korálů a porovnali jejich chování.  

Po úhynu korálů způsobeném bělením byla signalizace mezi rybami různých druhů méně častá, přičemž setkání přerostla v pronásledování ve více než 90 procentech případů – oproti 72 procentům před událostí. Vědci také zjistili, že vzdálenost těchto honiček se po bělení zvýšila a ryby vynaložily více energie na odhánění potenciálních konkurentů než dříve.  

Doktorka Keithová dodává: „Tím, že pochopíme, jak chování reaguje na skutečné změny prostředí, a tím, že zjistíme, že tyto změny jsou stejné bez ohledu na lokalitu, můžeme začít předpovídat, jak se mohou ekologická společenstva měnit do budoucna.“

Zatím není jasné, jestli jsou ryby schopné změnit svoje pravidla dostatečně rychle na to, aby se změnám přizpůsobily. Adaptace ryb je podle expertů jen drobná a navíc zvířata stojí energii. Pokud se takových maličkých změn nahromadí více, mohlo by to mít znatelně větší dopad, varuje expertka na mořské ekosystémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 2 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 3 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 4 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 6 hhodinami
Načítání...