Zpráva o Austrálii popsala dramatické zhoršení životního prostředí

Australské úřady zveřejnily dlouho očekávanou zprávu o stavu životního prostředí tohoto kontinentu. Experti v ní popsali, že v roce 2021 došlo k závažnému zhoršení biologické rozmanitosti, znečištění přírody i úbytku míst, kde se daří životu.

Podle nové vládní zprávy je stav životního prostředí v Austrálii špatný a zhoršuje se. Tato zpráva se v zemi vydává každých pět let – původně měla vyjít už vloni, ale tehdy ji liberální vláda nezveřejnila. Nová ministryně životního prostředí Tanya Pliberseková označila její výsledky za „šokující“ a popsala je je jako „příběh krize a úpadku“. 

Podle reportu Austrálie přišla o více druhů savců než jakýkoliv jiný kontinent na světě – je to už více než stovka druhů, mezi nimi například osm druhů klokanů. Jednou z hlavních příčin tohoto úpadku je ničení životního prostředí.

Téměř polovina země je totiž využívána k pastvě ovcí a dobytka, což má negativní dopad na biodiverzitu. Stát se potýká s masivním úbytkem lesů – od roku 1990 bylo vykáceno přibližně 6,1 milionu hektarů původního lesa. Tyto změny znamenají, že Austrálie zaznamenala třetí největší úbytek organického uhlíku v půdě, a to hned po Číně a Spojených státech.

Pětiletka hrůzy

K mnoha nejhorším změnám došlo v posledních pěti letech, kdy bylo za ohrožené prohlášeno 202 živočišných a rostlinných druhů. Za poslední dekádu pak do kategorie ohrožených propadlo 377 druhů.

Dalším problémem je, že se země potýká s invazí nepůvodních druhů, přičemž řada z nich se na kontinent dostala úmyslně. Nyní je zde více zavlečených cizokrajných druhů rostlin než původních druhů.

Zpráva upozorňuje, že příliš nefungují ani ochranná opatření; i druhy, které se snaží vláda a neziskové organizace ochraňovat a podporovat, vykazují jen malé zlepšení. V této zprávě přitom ještě nejsou zahrnuté dopady „černého léta“ 2019 až 2020, kdy při požárech buše podle odhadů zemřely asi tři miliardy zvířat.

Trpí i život ve vodě

Experti současně ve zprávě varují, že okyselování oceánů dosahuje kritického bodu a ohrožuje existenci mladých korálů. Stále častější a intenzivnější jsou roky, kdy dochází k takzvanému bělení korálů; Velký bariérový útes zažil masové bělení v letech 2016, 2017, 2020 a také letos.

Zvyšování hladiny moří ovlivňuje už nyní řadu nízko položených pobřežních oblastí, včetně důležitých mokřadů Kakadu v Severním teritoriu. Očekává se přitom, že hladiny oceánů se budou ještě více zvyšovat, takže se tyto problémy budou jen zvětšovat. Naopak řeky mají v posledních letech vody nedostatek – v povodí řeky Murray-Darling, jednom z nejdůležitějších australských povodí, byly v roce 2019 zaznamenány rekordně nízké hladiny vody.

Likvidace dědictví původních obyvatel

Na této zprávě se poprvé podílel i autor, který patří mezi původní obyvatele Austrálie. A současně se v ní poprvé objevila zvláštní kapitola, která se věnuje právě domorodému dědictví.

Ani v tomto ohledu není pozitivní; místa, která jsou pro domorodce důležitá, jsou i nadále ničena – to je příklad soutěsky Juukan, jejíž části byly v roce 2020 vyhozeny do povětří společností Rio Tinto za účelem těžby železné rudy. K tomuto pokračujícímu ničení dochází navzdory jasnému přání tradičních vlastníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
před 11 hhodinami

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
před 13 hhodinami

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
před 14 hhodinami

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
před 17 hhodinami
Načítání...