Australské úřady zveřejnily dlouho očekávanou zprávu o stavu životního prostředí tohoto kontinentu. Experti v ní popsali, že v roce 2021 došlo k závažnému zhoršení biologické rozmanitosti, znečištění přírody i úbytku míst, kde se daří životu.
Zpráva o Austrálii popsala dramatické zhoršení životního prostředí
Podle nové vládní zprávy je stav životního prostředí v Austrálii špatný a zhoršuje se. Tato zpráva se v zemi vydává každých pět let – původně měla vyjít už vloni, ale tehdy ji liberální vláda nezveřejnila. Nová ministryně životního prostředí Tanya Pliberseková označila její výsledky za „šokující“ a popsala je je jako „příběh krize a úpadku“.
Podle reportu Austrálie přišla o více druhů savců než jakýkoliv jiný kontinent na světě – je to už více než stovka druhů, mezi nimi například osm druhů klokanů. Jednou z hlavních příčin tohoto úpadku je ničení životního prostředí.
Téměř polovina země je totiž využívána k pastvě ovcí a dobytka, což má negativní dopad na biodiverzitu. Stát se potýká s masivním úbytkem lesů – od roku 1990 bylo vykáceno přibližně 6,1 milionu hektarů původního lesa. Tyto změny znamenají, že Austrálie zaznamenala třetí největší úbytek organického uhlíku v půdě, a to hned po Číně a Spojených státech.
Pětiletka hrůzy
K mnoha nejhorším změnám došlo v posledních pěti letech, kdy bylo za ohrožené prohlášeno 202 živočišných a rostlinných druhů. Za poslední dekádu pak do kategorie ohrožených propadlo 377 druhů.
Dalším problémem je, že se země potýká s invazí nepůvodních druhů, přičemž řada z nich se na kontinent dostala úmyslně. Nyní je zde více zavlečených cizokrajných druhů rostlin než původních druhů.
Zpráva upozorňuje, že příliš nefungují ani ochranná opatření; i druhy, které se snaží vláda a neziskové organizace ochraňovat a podporovat, vykazují jen malé zlepšení. V této zprávě přitom ještě nejsou zahrnuté dopady „černého léta“ 2019 až 2020, kdy při požárech buše podle odhadů zemřely asi tři miliardy zvířat.
Trpí i život ve vodě
Experti současně ve zprávě varují, že okyselování oceánů dosahuje kritického bodu a ohrožuje existenci mladých korálů. Stále častější a intenzivnější jsou roky, kdy dochází k takzvanému bělení korálů; Velký bariérový útes zažil masové bělení v letech 2016, 2017, 2020 a také letos.
Zvyšování hladiny moří ovlivňuje už nyní řadu nízko položených pobřežních oblastí, včetně důležitých mokřadů Kakadu v Severním teritoriu. Očekává se přitom, že hladiny oceánů se budou ještě více zvyšovat, takže se tyto problémy budou jen zvětšovat. Naopak řeky mají v posledních letech vody nedostatek – v povodí řeky Murray-Darling, jednom z nejdůležitějších australských povodí, byly v roce 2019 zaznamenány rekordně nízké hladiny vody.
Likvidace dědictví původních obyvatel
Na této zprávě se poprvé podílel i autor, který patří mezi původní obyvatele Austrálie. A současně se v ní poprvé objevila zvláštní kapitola, která se věnuje právě domorodému dědictví.
Ani v tomto ohledu není pozitivní; místa, která jsou pro domorodce důležitá, jsou i nadále ničena – to je příklad soutěsky Juukan, jejíž části byly v roce 2020 vyhozeny do povětří společností Rio Tinto za účelem těžby železné rudy. K tomuto pokračujícímu ničení dochází navzdory jasnému přání tradičních vlastníků.