Zpráva o Austrálii popsala dramatické zhoršení životního prostředí

Australské úřady zveřejnily dlouho očekávanou zprávu o stavu životního prostředí tohoto kontinentu. Experti v ní popsali, že v roce 2021 došlo k závažnému zhoršení biologické rozmanitosti, znečištění přírody i úbytku míst, kde se daří životu.

Podle nové vládní zprávy je stav životního prostředí v Austrálii špatný a zhoršuje se. Tato zpráva se v zemi vydává každých pět let – původně měla vyjít už vloni, ale tehdy ji liberální vláda nezveřejnila. Nová ministryně životního prostředí Tanya Pliberseková označila její výsledky za „šokující“ a popsala je je jako „příběh krize a úpadku“. 

Podle reportu Austrálie přišla o více druhů savců než jakýkoliv jiný kontinent na světě – je to už více než stovka druhů, mezi nimi například osm druhů klokanů. Jednou z hlavních příčin tohoto úpadku je ničení životního prostředí.

Téměř polovina země je totiž využívána k pastvě ovcí a dobytka, což má negativní dopad na biodiverzitu. Stát se potýká s masivním úbytkem lesů – od roku 1990 bylo vykáceno přibližně 6,1 milionu hektarů původního lesa. Tyto změny znamenají, že Austrálie zaznamenala třetí největší úbytek organického uhlíku v půdě, a to hned po Číně a Spojených státech.

Pětiletka hrůzy

K mnoha nejhorším změnám došlo v posledních pěti letech, kdy bylo za ohrožené prohlášeno 202 živočišných a rostlinných druhů. Za poslední dekádu pak do kategorie ohrožených propadlo 377 druhů.

Dalším problémem je, že se země potýká s invazí nepůvodních druhů, přičemž řada z nich se na kontinent dostala úmyslně. Nyní je zde více zavlečených cizokrajných druhů rostlin než původních druhů.

Zpráva upozorňuje, že příliš nefungují ani ochranná opatření; i druhy, které se snaží vláda a neziskové organizace ochraňovat a podporovat, vykazují jen malé zlepšení. V této zprávě přitom ještě nejsou zahrnuté dopady „černého léta“ 2019 až 2020, kdy při požárech buše podle odhadů zemřely asi tři miliardy zvířat.

Trpí i život ve vodě

Experti současně ve zprávě varují, že okyselování oceánů dosahuje kritického bodu a ohrožuje existenci mladých korálů. Stále častější a intenzivnější jsou roky, kdy dochází k takzvanému bělení korálů; Velký bariérový útes zažil masové bělení v letech 2016, 2017, 2020 a také letos.

Zvyšování hladiny moří ovlivňuje už nyní řadu nízko položených pobřežních oblastí, včetně důležitých mokřadů Kakadu v Severním teritoriu. Očekává se přitom, že hladiny oceánů se budou ještě více zvyšovat, takže se tyto problémy budou jen zvětšovat. Naopak řeky mají v posledních letech vody nedostatek – v povodí řeky Murray-Darling, jednom z nejdůležitějších australských povodí, byly v roce 2019 zaznamenány rekordně nízké hladiny vody.

Likvidace dědictví původních obyvatel

Na této zprávě se poprvé podílel i autor, který patří mezi původní obyvatele Austrálie. A současně se v ní poprvé objevila zvláštní kapitola, která se věnuje právě domorodému dědictví.

Ani v tomto ohledu není pozitivní; místa, která jsou pro domorodce důležitá, jsou i nadále ničena – to je příklad soutěsky Juukan, jejíž části byly v roce 2020 vyhozeny do povětří společností Rio Tinto za účelem těžby železné rudy. K tomuto pokračujícímu ničení dochází navzdory jasnému přání tradičních vlastníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 3 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 4 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 8 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 10 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 11 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 12 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
včera v 14:03

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.