U Irska poprvé pozorovali žraloka kladivouna. Připlaval díky oteplujícím se oceánům

Posádka irské vládní výzkumné lodi pozorovala v polovině července žraloka kladivouna. Stalo se to v irských vodách a je to úplně poprvé v dějinách, co zde byl tento velký a člověku nebezpečný predátor spatřen.

Žralok kladivoun může měřit téměř šest metrů a váží přes pět metráků. Obyčejně tato zvířata žijí v teplých tropických mořích, ale v létě migrují za chladnější vodou. Již dříve se tito velcí predátoři dostávali i do vod v okolí britských ostrovů; pozorování z posledních let ukazují, že rok od roku jsou viděni více severně. Rekordním byl zatím nález mrtvého kladivouna na pobřeží Cornwallu v létě roku 2004.

Podle biologů je objev tohoto žraloka až v irských vodách dalším přesvědčivým důkazem o tom, že se světové oceány oteplují a mořská fauna se tomu přizpůsobuje. Podle vyjádření oceánologa Simona Boxalla pro deník The Times je možné, že se kladivouni budou u irských břehů v budoucnu objevovat častěji. „Mohl to být jeden velmi ztracený žralok, ale pravděpodobnější je, že se naše oceány oteplují,“ prohlásil vědec.

Během posledních desítek let dochází k rychlému oteplování mořské vody na severu, takže se v britských vodách objevuje čím dál více druhů, které byly ještě nedávno považovány za exotické. „Neexistuje jediný důvod, proč by v našich vodách nemohli žít kladivouni nebo třeba velcí bílí žraloci,“ řekl Boxall.

Budoucnost oceánů

Data britské organizace Environmental Protection Agency z roku 2016 říkají, že globální teploty oceánů stoupají asi o 0,07 stupně Celsia za desetiletí. Může to vypadat jako velmi malý nárůst, ale do roku 2100 by to mohlo znamenat, že teploty mořské vody vzrostou o 1,2 – 3,2 stupně Celsia.

A to všechno má dopad na mořský život – například v oblasti australského Velkého bariérového útesu množství velkých druhů žraloků klesá. Konkrétně u pobřeží Queenslandu jich od padesátých let dvacátého století ubylo 74–92 procent. Podle Boxalla tito tvorové ale nevymřeli, jen se přesouvají do chladnějších vod. „Neznamená to ale, že na nás čeká masová invaze kladivounů,“ uklidňuje Boxall.

Co víme o kladivounech

Žraloci kladivouni jsou typičtí hlavou ve tvaru písmene T, která připomíná kladivo. Je adaptací na jejich způsob života a zejména lovu: útočí na rychle se pohybující kořist, takže jim oči daleko od sebe pomáhají s lepší orientací v prostoru.

Na lov této menší a mrštné kořisti se adaptoval i zbytek jejich těla, například jejich drobná tlama; v poměru k velikosti jejich těla je na žraloky nezvykle malá.

Věda zná devět druhů kladivounů, ten pozorovaný u Irska byl podle biologů kladivoun obecný, jeden z nejrozšířenějších druhů kladivounů.

Kladivouni mohou útočit na člověka, podle mezinárodní databáze ISAF se ví o 34 útocích na lidi, z toho bylo 17 nevyprovokovaných a jeden skončil lidskou smrtí. Největší škody způsobují rybářům, které připravují o kořist – ale přitom jsou sami lidmi lovení, nejvíce kvůli hřbetním ploutvím a také jako přísady pro tradiční čínskou medicínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 9 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 11 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
včera v 17:10

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
včera v 14:24

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánovčera v 13:12

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
včera v 12:01

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánovčera v 11:59

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
včera v 11:55
Načítání...