Potápěči objevili u Tahiti nedotčený korálový útes. Je tak hluboko, že na něj nemůže ani změna klimatu

Nahrávám video
Události: Vědci odhalili u Tahiti téměř nedotčený korálový útes
Zdroj: ČT24

Vědci u pobřeží Tahiti objevili nedotčený, tři kilometry dlouhý útes s obřími korály ve tvaru růže. Nalezli jej ve vodách, o kterých předpokládají, že jsou dostatečně hluboké, aby korály ochránily před bělením způsobeným oteplováním oceánu. Informovala o tom agentura Reuters.

Útes, který se nachází v hloubce více než 30 metrů, podle odhadů rostl pětadvacet let. Některé z korálů měří v průměru více než dva metry.

„Bylo kouzelné pozorovat obrovské, nádherné korály ve tvaru růže, které se táhnou, kam až oko dohlédne. Bylo to jako umělecké dílo,“ řekl francouzský fotograf Alexis Rosenfeld, který vedl mezinárodní tým potápěčů, kteří objev učinili.

Většina známých korálových útesů na světě se nachází v teplejších vodách v hloubce do 25 metrů, uvedlo UNESCO. Útes u Tahiti leží v takzvané zóně soumraku 30 až 120 metrů pod hladinou, kde je stále dostatek světla pro růst a rozmnožování korálů.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Teplejší oceány zabíjí korály

Korály bělají v důsledku různých stresujících faktorů, jako jsou změny teploty, světla nebo živin. Bělení nastává, když se korály v důsledku oteplování mořské vody začnou zbavovat barevných řas, které jim dopravují výživné látky.

Asi nejznámější australský Velký bariérový útes, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, je od roku 2016 postižen závažným bělením přibližně 80 procent korálů.

Objev u břehů Tahiti naznačuje, že v oceánech může být mnohem více neznámých velkých útesů, protože podle vědců je zmapováno jen asi dvacet procent celého mořského dna.

„Vyvstává také otázka, jak se korálové útesy stávají odolnějšími vůči změně klimatu,“ řekl vedoucí oddělení pro oceány v UNESCO Julian Barbiere. Podle Barbiera je třeba zmapovat větší část oceánského dna, aby bylo možné lépe chránit mořskou biologickou rozmanitost.„O povrchu Měsíce nebo Marsu toho víme více než o hlubších částech oceánu,“ prohlásil vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby mezi sebou šíří drby o moči a vodě

Houbové sítě si mezi sebou vyměňují spoustu informací. V novém experimentu japonských mykologů se ukázalo, že si předávají odlišné informace v závislosti na tom, jestli na ně dopadají kapky vody nebo moči. A tato komunikace je opravdu bleskurychlá.
7. 4. 2026

Artemis II obletěla Měsíc a vrací se k Zemi

Čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion splnili hlavní cíl mise Artemis II. Dokázali proletět kolem Měsíce, vyfotografovali ho z odvrácené strany a nyní už směřují k Zemi, kde by měli přistát v noci z pátku na sobotu.
7. 4. 2026

Na obloze září zelená kometa. Brzy může být vidět pouhým okem

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.
7. 4. 2026

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
7. 4. 2026
Načítání...