Potápěči objevili u Tahiti nedotčený korálový útes. Je tak hluboko, že na něj nemůže ani změna klimatu

3 minuty
Události: Vědci odhalili u Tahiti téměř nedotčený korálový útes
Zdroj: ČT24

Vědci u pobřeží Tahiti objevili nedotčený, tři kilometry dlouhý útes s obřími korály ve tvaru růže. Nalezli jej ve vodách, o kterých předpokládají, že jsou dostatečně hluboké, aby korály ochránily před bělením způsobeným oteplováním oceánu. Informovala o tom agentura Reuters.

Útes, který se nachází v hloubce více než 30 metrů, podle odhadů rostl pětadvacet let. Některé z korálů měří v průměru více než dva metry.

„Bylo kouzelné pozorovat obrovské, nádherné korály ve tvaru růže, které se táhnou, kam až oko dohlédne. Bylo to jako umělecké dílo,“ řekl francouzský fotograf Alexis Rosenfeld, který vedl mezinárodní tým potápěčů, kteří objev učinili.

Většina známých korálových útesů na světě se nachází v teplejších vodách v hloubce do 25 metrů, uvedlo UNESCO. Útes u Tahiti leží v takzvané zóně soumraku 30 až 120 metrů pod hladinou, kde je stále dostatek světla pro růst a rozmnožování korálů.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Teplejší oceány zabíjí korály

Korály bělají v důsledku různých stresujících faktorů, jako jsou změny teploty, světla nebo živin. Bělení nastává, když se korály v důsledku oteplování mořské vody začnou zbavovat barevných řas, které jim dopravují výživné látky.

Asi nejznámější australský Velký bariérový útes, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, je od roku 2016 postižen závažným bělením přibližně 80 procent korálů.

Objev u břehů Tahiti naznačuje, že v oceánech může být mnohem více neznámých velkých útesů, protože podle vědců je zmapováno jen asi dvacet procent celého mořského dna.

„Vyvstává také otázka, jak se korálové útesy stávají odolnějšími vůči změně klimatu,“ řekl vedoucí oddělení pro oceány v UNESCO Julian Barbiere. Podle Barbiera je třeba zmapovat větší část oceánského dna, aby bylo možné lépe chránit mořskou biologickou rozmanitost.„O povrchu Měsíce nebo Marsu toho víme více než o hlubších částech oceánu,“ prohlásil vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 22 mminutami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
před 23 hhodinami

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...