Potápěči objevili u Tahiti nedotčený korálový útes. Je tak hluboko, že na něj nemůže ani změna klimatu

Nahrávám video

Vědci u pobřeží Tahiti objevili nedotčený, tři kilometry dlouhý útes s obřími korály ve tvaru růže. Nalezli jej ve vodách, o kterých předpokládají, že jsou dostatečně hluboké, aby korály ochránily před bělením způsobeným oteplováním oceánu. Informovala o tom agentura Reuters.

Útes, který se nachází v hloubce více než 30 metrů, podle odhadů rostl pětadvacet let. Některé z korálů měří v průměru více než dva metry.

„Bylo kouzelné pozorovat obrovské, nádherné korály ve tvaru růže, které se táhnou, kam až oko dohlédne. Bylo to jako umělecké dílo,“ řekl francouzský fotograf Alexis Rosenfeld, který vedl mezinárodní tým potápěčů, kteří objev učinili.

Většina známých korálových útesů na světě se nachází v teplejších vodách v hloubce do 25 metrů, uvedlo UNESCO. Útes u Tahiti leží v takzvané zóně soumraku 30 až 120 metrů pod hladinou, kde je stále dostatek světla pro růst a rozmnožování korálů.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Teplejší oceány zabíjí korály

Korály bělají v důsledku různých stresujících faktorů, jako jsou změny teploty, světla nebo živin. Bělení nastává, když se korály v důsledku oteplování mořské vody začnou zbavovat barevných řas, které jim dopravují výživné látky.

Asi nejznámější australský Velký bariérový útes, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, je od roku 2016 postižen závažným bělením přibližně 80 procent korálů.

Objev u břehů Tahiti naznačuje, že v oceánech může být mnohem více neznámých velkých útesů, protože podle vědců je zmapováno jen asi dvacet procent celého mořského dna.

„Vyvstává také otázka, jak se korálové útesy stávají odolnějšími vůči změně klimatu,“ řekl vedoucí oddělení pro oceány v UNESCO Julian Barbiere. Podle Barbiera je třeba zmapovat větší část oceánského dna, aby bylo možné lépe chránit mořskou biologickou rozmanitost.„O povrchu Měsíce nebo Marsu toho víme více než o hlubších částech oceánu,“ prohlásil vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 1 hhodinou

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 11 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 18 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 21 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026
Načítání...