Oteplování oceánů způsobí, že žraločí mláďata budou menší a zranitelnější, varují vědci

Změna klimatu ohrožuje také žraloky. Ti se totiž vlivem rostoucích teplot vody rodí menší, zranitelnější a vyčerpaní. Upozornila na to nová studie, kterou zveřejnil časopis Scientific Reports. Podle vědců hrozí, že v budoucnu budou mít tyto paryby v oceánech problém přežít.

Vědecký tým se zaměřil na žralůčka okatého, který žije v oblasti Velkého bariérového útesu. Díky spolupráci s New England Aquarium sledoval,  jak tato paryba reaguje na zvýšení teploty.

„Zjistili jsme, že čím je voda teplejší, tím se vše děje rychleji. A to může být pro žraloky problém,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Carolyn Wheelerová z University of Massachusetts Boston.

„Embrya rostla rychleji a rychleji také využívala své žloutkové váčky, které jsou jejich jediným zdrojem potravy,“ dodala Wheelerová. To podle ní mělo za následek, že se mláďata vylíhla dřív, byla menší a potřebovala okamžitě nakrmit.

Vejcorodí žraloci jako nejohroženější

Podle spoluautorky studie Jodie Rummerové z James Cook University bude mít voda v okolí Velkého bariérového útesu ke konci tohoto století během léta průměrnou teplotu přesahující dokonce 31 stupňů Celsia.

Stoupající teploty oceánů budou hlavní hrozbou pro žraloky, zejména pro ty vejcorodé, podotýká Rummerová. Žraloci se totiž o svá nakladená vajíčka nestarají. To znamená, že musí být schopna přežít odkázaná sama na sebe až čtyři měsíce.

„Žralůčci okatí jsou známí pro svou odolnost vůči změnám,“ uvedla dále Rummerová.  „Pokud se ani tento druh nedokáže vyrovat s oteplováním vody, jak se pak s tímto problémem vypořádají jiné, zranitelnější druhy,“ dodala. 

Podle Johna Mandelmana z New England Aquarium, který na studii dohlížel, je nezbytné, aby se na tuto problematiku soustředil vědecký výzkum. To by mohlo přispět k posílení ochrany živočichů, které jsou stoupajícími oceánskými teplotami nejohroženější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 2 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
před 4 hhodinami

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.