Oteplování oceánů způsobí, že žraločí mláďata budou menší a zranitelnější, varují vědci

Změna klimatu ohrožuje také žraloky. Ti se totiž vlivem rostoucích teplot vody rodí menší, zranitelnější a vyčerpaní. Upozornila na to nová studie, kterou zveřejnil časopis Scientific Reports. Podle vědců hrozí, že v budoucnu budou mít tyto paryby v oceánech problém přežít.

Vědecký tým se zaměřil na žralůčka okatého, který žije v oblasti Velkého bariérového útesu. Díky spolupráci s New England Aquarium sledoval,  jak tato paryba reaguje na zvýšení teploty.

„Zjistili jsme, že čím je voda teplejší, tím se vše děje rychleji. A to může být pro žraloky problém,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Carolyn Wheelerová z University of Massachusetts Boston.

„Embrya rostla rychleji a rychleji také využívala své žloutkové váčky, které jsou jejich jediným zdrojem potravy,“ dodala Wheelerová. To podle ní mělo za následek, že se mláďata vylíhla dřív, byla menší a potřebovala okamžitě nakrmit.

Vejcorodí žraloci jako nejohroženější

Podle spoluautorky studie Jodie Rummerové z James Cook University bude mít voda v okolí Velkého bariérového útesu ke konci tohoto století během léta průměrnou teplotu přesahující dokonce 31 stupňů Celsia.

Stoupající teploty oceánů budou hlavní hrozbou pro žraloky, zejména pro ty vejcorodé, podotýká Rummerová. Žraloci se totiž o svá nakladená vajíčka nestarají. To znamená, že musí být schopna přežít odkázaná sama na sebe až čtyři měsíce.

„Žralůčci okatí jsou známí pro svou odolnost vůči změnám,“ uvedla dále Rummerová.  „Pokud se ani tento druh nedokáže vyrovat s oteplováním vody, jak se pak s tímto problémem vypořádají jiné, zranitelnější druhy,“ dodala. 

Podle Johna Mandelmana z New England Aquarium, který na studii dohlížel, je nezbytné, aby se na tuto problematiku soustředil vědecký výzkum. To by mohlo přispět k posílení ochrany živočichů, které jsou stoupajícími oceánskými teplotami nejohroženější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.