Měnící se klima má drastický dopad na některá nejcennější místa světového dědictví, varuje americká televize CNN. Stoupající hladiny ocánů ohrožují Benátky, vyšší teploty ničí unikátní grónské ledovce a sucha poškozují Yellowstonský národní park.
Do současnosti bylo na seznam míst s mimořádným významem pro lidstvo zapsáno přes tisíc položek. S tím, jak se svět zejména vlivem lidské činnosti otepluje, ovšem mohou některé z těchto lokalit o svůj mimořádný význam přijít, nebo dokonce zcela zaniknout.
Snad nejsmutnějším příkladem této proměny je impozantní ledovcový fjord v grónském Ilulissatu, kde ledovec Sermeq Kujalleq částečně vlivem globálního oteplování rychle taje doslova před očima. Grónské úřady dokonce do fjordu lákají lidi, kteří chtějí vidět globální oteplování na vlastní oči a jako na místo, které je třeba vidět, „než bude pozdě“.
„Prakticky každé místo zapsané na seznamu světového dědictví je do nějaké míry ohroženo změnou klimatu,“ upozorňuje Adam Markham z americké nevládní organizace Union of Concerned Scientists (Svaz znepokojených vědců).
Může zmizet polovina yellowstonských mokřad
Na některých místech je bezprostřední nebezpečí zcela jasné. Například americký Yellowstonský národní park zažívá oproti dřívějšku teplejší zimy s menším množstvím sněhových srážek, řeky v něm se oteplují, jezera a mokřady se zmenšují a prodlužují se období s rizikem požárů. Upozorňují na to ve společné zprávě Program OSN pro životní prostředí, UNESCO a Union of Concerned Scientists.
Vědci odhadují, že téměř polovina mokřadů v oblasti, jejímž jádrem Yellowstonský park je, by mohla v příštích letech zmizet a že místo hustých lesů se zde budeme setkávat jen s mnohem řidším lesním porostem.
Kvůli meteorologickému jevu El Niño se oteplují vody v oceánu kolem Galapág, čímž jsou ohroženy zdroje potravy, díky nimž přežívá mnoho zdejších druhů. Stoupající hladina oceánu a vyšší vlny znamenají riziko pro obrovské sochy na Velikonočním ostrově – hrozí jejich převrácení.
Čtvrtina památek v ohrožení
Každou čtvrtou položku na Seznamu světového dědictví OSN podle hodnocení Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) silně ohrožují změny klimatu. Jde o „nejrychleji rostoucí hrozbu“, uvádí tato organizace.
Stoupající teplota vody v mořích má v posledních letech negativní dopad na korálové útesy, jako je atol Aldabra v Indickém oceánu, Belizský bariérový útes nebo australský Velký bariérový útes. Vzestup teploty vody v letech 2016 a 2017 zničil asi polovinu korálů Velkého bariérového útesu i mnoho dalších jinde ve světě.
A pokud se změna klimatu nezpomalí, IUCN předvídá temnou budoucnost i pro další místa. Mechtild Rösslerová z UNESCO říká, že tato organizace průběžně sleduje dopad změn klimatu na světové dědictví lidstva. „Pokud tato místa nedokážeme ochránit před těmito hrozbami – a jde o četná rizika – jak pak bude vypadat budoucnost?“ ptá se.
„Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví říká, že místa mimořádného významu… je třeba předat budoucím generacím. Pokud nebudeme mít co předat, pak půjde o dramatickou situaci,“ říká.
Vize? Index zranitelnosti
Podle Adama Markhama z Union of Concerned Scientists by jedním z řešení mohlo být vytvoření indexu zranitelnosti vůči klimatu. To by zemím, které se o místa světového významu starají, umožnilo lépe pochopit a sledovat klimatické změny a dokázat na ně účinněji reagovat.
Rösslerová říká, že je nezbytné vytvořit strategie, jak se přizpůsobit mimořádným událostem vyvolaným počasím. Často je při tom podle ní dobré čerpat ze znalostí a zkušeností místních lidí. Například v přírodně-kulturní oblasti Sierra de Tramuntana na španělské Mallorce, která se potýká s nedostatkem vody, lidé s úspěchem obnovili tradiční zavlažovací systémy.
Markham nicméně připouští, že není možné chránit všechna místa, zejména ne ta v méně rozvinutých částech světa. Je přesvědčen, že lidé, kteří se o perly světového dědictví starají, přemýšlejí o tom, jak se se změnami klimatu vypořádat. Pochybuje naopak, že vlády jednotlivých zemí dělají dost pro to, aby změny zpomalily, a připomíná, že v souvislosti s klimatickými změnami vždy dojde řeč na splnění cílů stanovených pařížskou dohodou.
Tou se světoví politici v roce 2015 zavázali udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně“ v porovnání s teplotou v předindustriálním období. „Tomu se bohužel momentálně nijak neblížíme,“ upozorňuje Markham. „Pokud nebude splněna pařížská dohoda, ztratíme mnoho položek ze seznamu světového dědictví,“ varuje.
