Pacient s HIV trpěl leukémií. Léčba rakoviny ho zřejmě zbavila viru

Muž, který žil s virem HIV od 80. let minulého století, se podle lékařů zřejmě vyléčil, stal se tak teprve čtvrtým takovým případem v historii, informoval web BBC.

Muž je známý jako pacient z „Města naděje“ podle nemocnice City of Hope v kalifornském Duarte, kde se léčil. Mnoho jeho přátel zemřelo na HIV v době, kdy ještě nebyly rozšířeny antiretrovirové léky, které by dokázaly lidem zajistit téměř normální délku života.

„Když mi byl v roce 1988 diagnostikován virus HIV, myslel jsem si stejně jako mnoho dalších, že je to rozsudek smrti. Nikdy jsem si nepomyslel, že se dožiji dne, kdy už nebudu mít HIV,“ uvedl pacient.

Nyní šestašedesátiletý muž, který si nepřeje být jmenován, přestal dokonce užívat léky na HIV. Lékaři se primárně nesnažili vyléčit jej z HIV, diagnostikovali mu však před třemi lety leukémii, a proto se lékařský tým rozhodl, že pacient potřebuje transplantaci kostní dřeně. Shodou okolností byl jeho dárce odolný vůči viru HIV. U některých lidí, včetně dárce, se totiž vyskytuje mutace chemokinového receptoru CCR5, a nedochází tak k nákaze buněk virem HIV.

Složitý zákrok

Lékaři pacienta po transplantaci pečlivě sledovali a hladina viru se v jeho těle stala nedetekovatelnou. Nyní je již více než 17 měsíců v remisi.

Prvním vyléčeným případem na světě byl v roce 2011 Timothy Ray Brown, známý jako berlínský pacient. Nicméně pacient z Kalifornie je nejstarším pacientem, který byl takto vyléčen, a zároveň žil s HIV nejdéle.

Transplantace kostní dřeně však podle odborníků bohužel nepřinese revoluci v léčbě HIV pro 38 milionů lidí na světě, kteří jsou v současné době nakaženi. „Je to složitý zákrok s významnými potenciálními vedlejšími účinky. Pro většinu lidí žijících s HIV to tedy není vhodná volba. Vědci však zkoumají způsoby, jak se zaměřit na mutaci receptoru CCR5 pomocí genové terapie,“ dodala Jana Dickter, lékařka infekčního oddělení v kalifornské nemocnici City of Hope.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 15 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 21 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 21 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 22 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...