Pacient s HIV trpěl leukémií. Léčba rakoviny ho zřejmě zbavila viru

Muž, který žil s virem HIV od 80. let minulého století, se podle lékařů zřejmě vyléčil, stal se tak teprve čtvrtým takovým případem v historii, informoval web BBC.

Muž je známý jako pacient z „Města naděje“ podle nemocnice City of Hope v kalifornském Duarte, kde se léčil. Mnoho jeho přátel zemřelo na HIV v době, kdy ještě nebyly rozšířeny antiretrovirové léky, které by dokázaly lidem zajistit téměř normální délku života.

„Když mi byl v roce 1988 diagnostikován virus HIV, myslel jsem si stejně jako mnoho dalších, že je to rozsudek smrti. Nikdy jsem si nepomyslel, že se dožiji dne, kdy už nebudu mít HIV,“ uvedl pacient.

Nyní šestašedesátiletý muž, který si nepřeje být jmenován, přestal dokonce užívat léky na HIV. Lékaři se primárně nesnažili vyléčit jej z HIV, diagnostikovali mu však před třemi lety leukémii, a proto se lékařský tým rozhodl, že pacient potřebuje transplantaci kostní dřeně. Shodou okolností byl jeho dárce odolný vůči viru HIV. U některých lidí, včetně dárce, se totiž vyskytuje mutace chemokinového receptoru CCR5, a nedochází tak k nákaze buněk virem HIV.

Složitý zákrok

Lékaři pacienta po transplantaci pečlivě sledovali a hladina viru se v jeho těle stala nedetekovatelnou. Nyní je již více než 17 měsíců v remisi.

Prvním vyléčeným případem na světě byl v roce 2011 Timothy Ray Brown, známý jako berlínský pacient. Nicméně pacient z Kalifornie je nejstarším pacientem, který byl takto vyléčen, a zároveň žil s HIV nejdéle.

Transplantace kostní dřeně však podle odborníků bohužel nepřinese revoluci v léčbě HIV pro 38 milionů lidí na světě, kteří jsou v současné době nakaženi. „Je to složitý zákrok s významnými potenciálními vedlejšími účinky. Pro většinu lidí žijících s HIV to tedy není vhodná volba. Vědci však zkoumají způsoby, jak se zaměřit na mutaci receptoru CCR5 pomocí genové terapie,“ dodala Jana Dickter, lékařka infekčního oddělení v kalifornské nemocnici City of Hope.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
před 1 hhodinou

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
před 5 hhodinami

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
před 6 hhodinami

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
včera v 16:35
Načítání...