Izrael je pod stále větším tlakem USA. Mezitím zabil syny šéfa Hamásu

3 minuty
Události: Tlak na Izrael
Zdroj: ČT24

Izraelské ministerstvo obrany hledá podle tisku novou lokalitu, skrze kterou by nákladní vozy s humanitární pomocí mohly vjíždět do Pásma Gazy. Mělo by se jednat o odlehlejší místo, než je Erez, aby demonstranti měli větší potíže se tam dostat. Americký prezident Joe Biden mezitím v rozhovoru pro stanici Univisión nazval přístup Netanjahua v Pásmu Gazy chybou. Agentura Reuters s odkazem na tiskovou agenturu Šiháb, blízkou Hamásu, později uvedla, že při izraelském úderu v Gaze byli zabiti tři synové a další příbuzní šéfa teroristického hnutí Ismáíla Haníji. Ten smrt svých dětí potvrdil stanici al-Džazíra. Izraelská armáda úder později potvrdila a prohlásila, že všichni tři muži byli příslušníky vojenského křídla Hamásu.

Protesty na izraelské straně několikrát zablokovaly provoz na přechodu Kerem Šalom. Protesty organizovali příznivci pravice, ale také někteří příbuzní rukojmí držených palestinským hnutím Hamás. Podle demonstrantů by Izrael neměl dovolit převoz humanitární pomoci, dokud Hamás rukojmí nepropustí.

Izrael minulý týden oznámil, že dočasně otevře pro pomoc do Pásma Gazy přechod Erez a přístav v izraelském městě Ašdod. Stalo se tak krátce po telefonátu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Biden v telefonátu označil humanitární situaci v Pásmu Gazy za nepřijatelnou. Kritizoval také izraelský úder na pracovníky humanitární organizace World Central Kitchen. Izrael uvedl, že útok byl omylem.

„Myslím, že to, co (Netanjahu, pozn. red.) dělá, je chyba. Nesouhlasím s jeho přístupem,“ prohlásil podle agentury AFP v rozhovoru se španělskojazyčnou televizní stanicí Univisión Biden v jednom z nejkritičtějších vyjádření vůči Netanjahuovi od říjnového začátku izraelské ofenzivy. USA jsou přitom pro židovský stát klíčovým partnerem.

Izrael údajně povolí návrat 150 tisíc Palestinců na sever Gazy

Biden v rozhovoru se stanicí Univisión zopakoval apel na to, aby Izrael umožnil na šest až osm týdnů nepodmíněný přísun humanitární pomoci do oblasti, jejíž obyvatelé trpí kvůli úderům izraelské armády.

Netanjahu tvrdí, že Izrael hodlá ukončit operace až po úplném zničení struktur Hamásu. O příměří s hnutím vyjednává za pomoci prostředníků, Hamás však dosud nepřistoupil na izraelské podmínky.

Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované izraelské činitele ve středu napsala, že Izrael při těchto rozhovorech v Káhiře udělal ústupek ohledně návratu Palestinců na sever Pásma Gazy. Podle těchto zdrojů by Izrael na základě amerického návrhu příměří přistoupil na to, že se do severní části Gazy vrátí 150 tisíc Palestinců, a to bez bezpečnostních kontrol. Výměnou za to by Hamás musel poskytnout seznam žen, seniorů a nemocných osob, které zadržuje jako rukojmí a kteří jsou zároveň stále naživu.

Kancelář izraelského premiéra se k věci odmítla vyjádřit. Izrael podle zdrojů Reuters odhaduje, že Hamás v tuto chvíli ještě dohodu uzavřít nechce.

Izrael zabil příbuzné šéfa Hamásu

Agentura Reuters s odkazem na palestinská média uvedla, že izraelský vzdušný úder v Gaze zabil tři syny vůdce politického křídla Hamásu Ismáíla Haníji. Smrt tří svých dětí krátce nato arabské stanici al-Džazíra potvrdil sám Haníja, který zůstává v bezpečí v Kataru. Současně prohlásil, že tato událost nebude mít vliv na požadavky hnutí při vyjednávání o dohodě o příměří. Izraelská armáda úder později rovněž potvrdila a prohlásila, že všichni tři muži byli příslušníky vojenského křídla teroristického hnutí.

Tři synové šéfa Hamásu a také tři jeho vnoučata zahynuli v automobilu, který zasáhla střela odpálená z dronu, když cestovali v oblasti uprchlického tábora Šatí za příbuznými u příležitosti prvního dne muslimského svátku Íd Al-fitr. Uvedla to podle Reuters tisková agentura Hamásu i příbuzní na sociálních sítích.

Izrael čelí kritice za humanitární situaci v Pásmu Gazy a výzvám, aby umožnil navýšení dovozu jídla a dalšího nezbytného zboží na palestinské území. Podle organizací OSN na severu Pásma Gazy hrozí hladomor. Podle Izraele navýšení pomoci blokují problémy s distribucí na palestinském území. Teď tam míří čtyři stovky kamionů s pomocí denně. V současnosti fungují pro přepravu pomoci do Pásma Gazy přechody Rafáh, jenž se nachází na hranici s Egyptem, Kerem Šalom a Brána 96, které jsou na hranici s Izraelem.

Armáda židovského státu zahájila vojenské operace v reakci na teroristické útoky Hamásu a jeho spojenců, při nichž v říjnu zemřelo na dvanáct set Izraelců a 250 rukojmí bylo odvlečeno do Pásma. V zajetí je podle agentury Reuters stále 133 rukojmí. Podle úřadů ovládaných Hamásem zemřelo od té doby přes 33 tisíc Palestinců, přičemž podle Izraele bylo zabito na třináct tisíc členů Hamásu. Tato čísla nelze nezávisle ověřit.

Izrael prý bude případný íránský útok opětovat

Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac také zareagoval na slova íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který řekl davu v Teheránu, že „zlovolný režim udělal chybu. Musí být potrestán, a také bude,“ čímž narážel na Izraeli připisovaný útok na íránský konzulát v Damašku z 1. dubna. Při úderu zahynulo sedm členů íránských revolučních gard včetně dvou generálů. Írán po útoku veřejně varoval, že žádná izraelská ambasáda už není v bezpečí.

„Pokud Írán zaútočí ze svého území, Izrael odpoví a zaútočí v Íránu," uvedl Kac na sociální síti X v hebrejštině a perštině a označil Chameneího.

Íránem podporovaný Hizballáh od října intenzivně ostřeluje sever Izraele, na což armáda odpovídá vzdušnými údery na území Libanonu. Šéf mise OSN v Libanonu (UNIFIL) Aroldo Lazaro hrozbu eskalace bojů na izraelsko-libanonské hranici označil za skutečnou. „UNIFIL vyzývá k zastavení bojů, k trvalému příměří a k dlouhodobému řešení konfliktu,“ uvedl.

Také v Jemenu s Íránem spříznění jemenští šíitští povstalci od začátku války opakovaně útočí na obchodní lodě v Rudém moři a snaží se posílat útočné drony a rakety na izraelský Ejlat. Povstalci tvrdí, že tak činí na podporu Palestinců v Pásmu Gazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...