Ve vyjednávání o zastavení bojů v Gaze strany pokročily, tvrdí zdroj z Egypta. Hamás to popírá

Jednání o příměří v Pásmu Gazy pokročila. Všechny strany našly shodu na základních bodech, informovala egyptská státní televize AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj na egyptské straně. Žádná z delegací však na jednání v Káhiře zprávu ihned nepotvrdila a později ji popřela teroristická organizace Hamás. Podle Izraele se v neděli do Gazy dostalo nejvíce kamionů s humanitární pomocí od 7. října.

Izrael a teroristické hnutí Hamás za asistence Egypta, Kataru a Spojených států o možném zastavení bojů jednají měsíce, v egyptské metropoli se v neděli konalo další kolo vyjednávání. Podle informací deníku Ha'arec se očekávalo, že Američané přijdou s novým návrhem zahrnujícím ústupky na obou stranách včetně propuštění rukojmí, která drží Hamás.

AlQahera News uvedla, že delegace Hamásu a Kataru již Káhiru opustily a vrátí se do dvou dní k jednáním o finální dohodě. Žádné oficiální oznámení o vývoji jednání bezprostředně po zprávě nepřišlo.

Signály o pokroku se nicméně objevily i v izraelských médiích. „Tentokrát je to jiné. Jsme nejblíž dohodě za měsíce,“ citovala televizní stanice Channel 12 nejmenovaný zdroj obeznámený s průběhem jednání. Zpráva televize přitom vývoj spojovala s tlakem, který na delegace vyvíjí USA.

Jiný izraelský činitel ale serveru Ynet řekl, že v tuto chvíli „nevidí dohodu na obzoru“, jelikož mezi oběma stranami stále panují velké neshody. Také představitel Hamásu, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters sdělil, že „zatím k žádnému pokroku nedošlo“. „Postoj okupace se nezměnil, a tudíž v káhirských jednáních nezaznělo nic nového,“ prohlásil zdroj z Hamásu.

Nahrávám video

Jednání o příměří v posledních týdnech stagnovala

Válka v Gaze trvá již šest měsíců. Hamás, který USA či Evropská unie považují za teroristickou organizaci, 7. října zaútočil na komunity v jižním Izraeli, přičemž jeho bojovníci zabili na 1200 lidí a dalších asi 250 unesli. Izrael pak zahájil masivní bombardování hustě zalidněné Gazy a posléze i pozemní ofenzivu. Pokračující boje podle úřadů kontrolovaných Hamásem zabily přes 33 tisíc Palestinců.

Západní představitelé volají po dohodě na příměří, která by vedla k propuštění zbývajících desítek rukojmí a navýšení přísunu humanitární pomoci do válkou sužované oblasti. Jednání ovšem v posledních týdnech stagnovala a Hamás před víkendem dal najevo, že stále trvá na požadavku úplného stažení Izraelců z Gazy.

Izrael v neděli oznámil stažení téměř všech pozemních jednotek z jihu Pásma s vysvětlením, že vojáci se stáhli, aby se připravili na další operace. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím uvedl, že podmínkou pro příměří je propuštění rukojmí.

Hamás půl roku po útoku na izraelském území stále vězní asi 130 unesených lidí. Po dohodě o jejich propuštění volají i Izraelci při pravidelných manifestacích. V neděli se na takovémto shromáždění v Jeruzalémě sešly tisíce lidí, za propuštění rukojmí demonstrovali také lidé v New Yorku.

Příliv humanitární pomoci v neděli vzrostl, tvrdí Izrael

Do Gazy se také v neděli podle úřadu COGAT spadající pod izraelské ministerstvo obrany dostalo pozemní cestou nejvíce pomoci za jeden den od začátku izraelského tažení. Kontrolami na hranicích podle něj v neděli prošlo přes tři stovky kamionů s humanitární pomocí včetně 228 naložených jídlem. 

„Toto je nejvyšší počet kamionů s pomocí přesunutých do Gazy během jediného dne od začátku války. Není žádný limit na množství pomoci, která může být zprostředkována pro civilisty v Gaze,“ uvedl COGAT.

Zpráva přichází po nespočtu apelů od západních činitelů o potřebě navýšit přísun humanitární pomoci na palestinské území s více než dvěma miliony obyvatel. Například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý měsíc uvedla, že lidé v Gaze potřebují asi 500 kamionů denně.

V Gaze panuje vážný nedostatek potravin, někteří pozorovatelé již hovoří o hladomoru, zejména na severu území. Pozemní hraniční přechody kontroluje Izrael, který čelí podezření, že ve válce využívá hlad jako zbraň. Charitativní organizace World Central Kitchen, která v oblasti ve velkém zprostředkovávala potraviny, minulý týden svou činnost pozastavila poté, co Izraelci při sérii úderů zabili sedm jejích pracovníků.

Izrael útok označil za chybu a po mezinárodní kritice oznámil, že znovu otevře hraniční přechod Erez do severní části Pásma Gazy a dočasně využije svůj přístav Ašdod pro přepravu pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že v noci čelila rozsáhlému dronovému útoku. Údery hlásí i Ukrajina

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli dva lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm, oznámil šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných, včetně dvou dětí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Syněhubov.
07:46Aktualizovánopřed 16 mminutami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 13 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 13 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled