Ve vyjednávání o zastavení bojů v Gaze strany pokročily, tvrdí zdroj z Egypta. Hamás to popírá

Jednání o příměří v Pásmu Gazy pokročila. Všechny strany našly shodu na základních bodech, informovala egyptská státní televize AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj na egyptské straně. Žádná z delegací však na jednání v Káhiře zprávu ihned nepotvrdila a později ji popřela teroristická organizace Hamás. Podle Izraele se v neděli do Gazy dostalo nejvíce kamionů s humanitární pomocí od 7. října.

Izrael a teroristické hnutí Hamás za asistence Egypta, Kataru a Spojených států o možném zastavení bojů jednají měsíce, v egyptské metropoli se v neděli konalo další kolo vyjednávání. Podle informací deníku Ha'arec se očekávalo, že Američané přijdou s novým návrhem zahrnujícím ústupky na obou stranách včetně propuštění rukojmí, která drží Hamás.

AlQahera News uvedla, že delegace Hamásu a Kataru již Káhiru opustily a vrátí se do dvou dní k jednáním o finální dohodě. Žádné oficiální oznámení o vývoji jednání bezprostředně po zprávě nepřišlo.

Signály o pokroku se nicméně objevily i v izraelských médiích. „Tentokrát je to jiné. Jsme nejblíž dohodě za měsíce,“ citovala televizní stanice Channel 12 nejmenovaný zdroj obeznámený s průběhem jednání. Zpráva televize přitom vývoj spojovala s tlakem, který na delegace vyvíjí USA.

Jiný izraelský činitel ale serveru Ynet řekl, že v tuto chvíli „nevidí dohodu na obzoru“, jelikož mezi oběma stranami stále panují velké neshody. Také představitel Hamásu, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters sdělil, že „zatím k žádnému pokroku nedošlo“. „Postoj okupace se nezměnil, a tudíž v káhirských jednáních nezaznělo nic nového,“ prohlásil zdroj z Hamásu.

8 minut
Publicista Pavel Novotný o aktuální situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Jednání o příměří v posledních týdnech stagnovala

Válka v Gaze trvá již šest měsíců. Hamás, který USA či Evropská unie považují za teroristickou organizaci, 7. října zaútočil na komunity v jižním Izraeli, přičemž jeho bojovníci zabili na 1200 lidí a dalších asi 250 unesli. Izrael pak zahájil masivní bombardování hustě zalidněné Gazy a posléze i pozemní ofenzivu. Pokračující boje podle úřadů kontrolovaných Hamásem zabily přes 33 tisíc Palestinců.

Západní představitelé volají po dohodě na příměří, která by vedla k propuštění zbývajících desítek rukojmí a navýšení přísunu humanitární pomoci do válkou sužované oblasti. Jednání ovšem v posledních týdnech stagnovala a Hamás před víkendem dal najevo, že stále trvá na požadavku úplného stažení Izraelců z Gazy.

Izrael v neděli oznámil stažení téměř všech pozemních jednotek z jihu Pásma s vysvětlením, že vojáci se stáhli, aby se připravili na další operace. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím uvedl, že podmínkou pro příměří je propuštění rukojmí.

Hamás půl roku po útoku na izraelském území stále vězní asi 130 unesených lidí. Po dohodě o jejich propuštění volají i Izraelci při pravidelných manifestacích. V neděli se na takovémto shromáždění v Jeruzalémě sešly tisíce lidí, za propuštění rukojmí demonstrovali také lidé v New Yorku.

Příliv humanitární pomoci v neděli vzrostl, tvrdí Izrael

Do Gazy se také v neděli podle úřadu COGAT spadající pod izraelské ministerstvo obrany dostalo pozemní cestou nejvíce pomoci za jeden den od začátku izraelského tažení. Kontrolami na hranicích podle něj v neděli prošlo přes tři stovky kamionů s humanitární pomocí včetně 228 naložených jídlem. 

„Toto je nejvyšší počet kamionů s pomocí přesunutých do Gazy během jediného dne od začátku války. Není žádný limit na množství pomoci, která může být zprostředkována pro civilisty v Gaze,“ uvedl COGAT.

Zpráva přichází po nespočtu apelů od západních činitelů o potřebě navýšit přísun humanitární pomoci na palestinské území s více než dvěma miliony obyvatel. Například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý měsíc uvedla, že lidé v Gaze potřebují asi 500 kamionů denně.

V Gaze panuje vážný nedostatek potravin, někteří pozorovatelé již hovoří o hladomoru, zejména na severu území. Pozemní hraniční přechody kontroluje Izrael, který čelí podezření, že ve válce využívá hlad jako zbraň. Charitativní organizace World Central Kitchen, která v oblasti ve velkém zprostředkovávala potraviny, minulý týden svou činnost pozastavila poté, co Izraelci při sérii úderů zabili sedm jejích pracovníků.

Izrael útok označil za chybu a po mezinárodní kritice oznámil, že znovu otevře hraniční přechod Erez do severní části Pásma Gazy a dočasně využije svůj přístav Ašdod pro přepravu pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...