Ve vyjednávání o zastavení bojů v Gaze strany pokročily, tvrdí zdroj z Egypta. Hamás to popírá

Jednání o příměří v Pásmu Gazy pokročila. Všechny strany našly shodu na základních bodech, informovala egyptská státní televize AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj na egyptské straně. Žádná z delegací však na jednání v Káhiře zprávu ihned nepotvrdila a později ji popřela teroristická organizace Hamás. Podle Izraele se v neděli do Gazy dostalo nejvíce kamionů s humanitární pomocí od 7. října.

Izrael a teroristické hnutí Hamás za asistence Egypta, Kataru a Spojených států o možném zastavení bojů jednají měsíce, v egyptské metropoli se v neděli konalo další kolo vyjednávání. Podle informací deníku Ha'arec se očekávalo, že Američané přijdou s novým návrhem zahrnujícím ústupky na obou stranách včetně propuštění rukojmí, která drží Hamás.

AlQahera News uvedla, že delegace Hamásu a Kataru již Káhiru opustily a vrátí se do dvou dní k jednáním o finální dohodě. Žádné oficiální oznámení o vývoji jednání bezprostředně po zprávě nepřišlo.

Signály o pokroku se nicméně objevily i v izraelských médiích. „Tentokrát je to jiné. Jsme nejblíž dohodě za měsíce,“ citovala televizní stanice Channel 12 nejmenovaný zdroj obeznámený s průběhem jednání. Zpráva televize přitom vývoj spojovala s tlakem, který na delegace vyvíjí USA.

Jiný izraelský činitel ale serveru Ynet řekl, že v tuto chvíli „nevidí dohodu na obzoru“, jelikož mezi oběma stranami stále panují velké neshody. Také představitel Hamásu, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters sdělil, že „zatím k žádnému pokroku nedošlo“. „Postoj okupace se nezměnil, a tudíž v káhirských jednáních nezaznělo nic nového,“ prohlásil zdroj z Hamásu.

8 minut
Publicista Pavel Novotný o aktuální situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Jednání o příměří v posledních týdnech stagnovala

Válka v Gaze trvá již šest měsíců. Hamás, který USA či Evropská unie považují za teroristickou organizaci, 7. října zaútočil na komunity v jižním Izraeli, přičemž jeho bojovníci zabili na 1200 lidí a dalších asi 250 unesli. Izrael pak zahájil masivní bombardování hustě zalidněné Gazy a posléze i pozemní ofenzivu. Pokračující boje podle úřadů kontrolovaných Hamásem zabily přes 33 tisíc Palestinců.

Západní představitelé volají po dohodě na příměří, která by vedla k propuštění zbývajících desítek rukojmí a navýšení přísunu humanitární pomoci do válkou sužované oblasti. Jednání ovšem v posledních týdnech stagnovala a Hamás před víkendem dal najevo, že stále trvá na požadavku úplného stažení Izraelců z Gazy.

Izrael v neděli oznámil stažení téměř všech pozemních jednotek z jihu Pásma s vysvětlením, že vojáci se stáhli, aby se připravili na další operace. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím uvedl, že podmínkou pro příměří je propuštění rukojmí.

Hamás půl roku po útoku na izraelském území stále vězní asi 130 unesených lidí. Po dohodě o jejich propuštění volají i Izraelci při pravidelných manifestacích. V neděli se na takovémto shromáždění v Jeruzalémě sešly tisíce lidí, za propuštění rukojmí demonstrovali také lidé v New Yorku.

Příliv humanitární pomoci v neděli vzrostl, tvrdí Izrael

Do Gazy se také v neděli podle úřadu COGAT spadající pod izraelské ministerstvo obrany dostalo pozemní cestou nejvíce pomoci za jeden den od začátku izraelského tažení. Kontrolami na hranicích podle něj v neděli prošlo přes tři stovky kamionů s humanitární pomocí včetně 228 naložených jídlem. 

„Toto je nejvyšší počet kamionů s pomocí přesunutých do Gazy během jediného dne od začátku války. Není žádný limit na množství pomoci, která může být zprostředkována pro civilisty v Gaze,“ uvedl COGAT.

Zpráva přichází po nespočtu apelů od západních činitelů o potřebě navýšit přísun humanitární pomoci na palestinské území s více než dvěma miliony obyvatel. Například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý měsíc uvedla, že lidé v Gaze potřebují asi 500 kamionů denně.

V Gaze panuje vážný nedostatek potravin, někteří pozorovatelé již hovoří o hladomoru, zejména na severu území. Pozemní hraniční přechody kontroluje Izrael, který čelí podezření, že ve válce využívá hlad jako zbraň. Charitativní organizace World Central Kitchen, která v oblasti ve velkém zprostředkovávala potraviny, minulý týden svou činnost pozastavila poté, co Izraelci při sérii úderů zabili sedm jejích pracovníků.

Izrael útok označil za chybu a po mezinárodní kritice oznámil, že znovu otevře hraniční přechod Erez do severní části Pásma Gazy a dočasně využije svůj přístav Ašdod pro přepravu pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 29 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo tři desítky raket a přes šest set padesát dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 47 mminutami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 4 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 5 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 7 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 10 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 12 hhodinami
Načítání...