Izraelská armáda oznámila stažení většiny svých jednotek z jihu Pásma Gazy. Ministr obrany Joav Galant odpoledne uvedl, že vojáci se stáhli, aby se připravili na další operace. V Gaze pokračuje konflikt, který rozpoutala teroristická organizace Hamás svým útokem na Izrael před půlrokem. Izrael také v noci provedl vzdušné údery v údolí Bikáa na východě Libanonu proti pozicím další teroristické organizace Hizballáh. Zároveň Jeruzalém čelí opakovanému volání po míru.
Izraelské pozemní jednotky poslední čtyři měsíce operovaly na jihu Pásma Gazy kolem města Chán Júnis. Nyní se podle mluvčího armády všechny až na jednu brigádu stahují. Zůstává brigáda Nahal, která má za úkol zabezpečit koridor, který protíná Pásmo Gazy napříč od oblasti Beeri na jihu Izraele až k pobřeží. Podle webu The Times of Israel to armádě umožní zasahovat v severní a střední části pásma, znemožňuje to Palestincům vrátit se na sever, a naopak umožňuje přístup humanitárním organizacím.
„Jednotky odcházejí a připravují se na své další mise. Příkladem takových misí je operace v nemocnici al-Šífa a budoucí mise v oblasti Rafáhu,“ řekl Galant na setkání s vojenskými představiteli.
Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby přitom před tímto oznámením v rozhovoru s televizí ABC News řekl, že snížení počtu izraelských vojenských jednotek vypadá jako krok pro jejich „odpočinek a zotavení“ a nemusí nutně znamenat další operace.
„Skončila bitva o Chán Júnis, při které Izrael čtyři měsíce drtil kapacity Hamásu v tomto jihogazánském městě. Ale zároveň to také znamená, že po stažení izraelských jednotek mají Palestinci volný pohyb v rámci jižní poloviny Pásma Gazy,“ komentoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Poznamenal, že pár hodin po stažení jednotek vylétly na Izrael právě z oblasti Chán Júnisu nové rakety Hamásu.
Stažení jednotek označil Borek za evidentní výsledek tlaku USA a izraelských limitů. Upozornil, že židovský stát nemá na udržování trvalé okupace v Gaze finance ani lidské síly. „Izrael má devět a půl milionu obyvatel a je zhruba na stejné ekonomické úrovni, jako je Česká republika nebo Itálie, prostě takový lepší průměr v rámci Evropy,“ nastínil. Izrael navíc podle něj nemá na udržování okupačních sil ani diplomaticky. „Okno možnosti, které Izrael měl po 7. říjnu, se po Novém roce začalo přivírat a od února se zavírá naplno v tom smyslu, že se Spojené státy distancují od Izraele,“ vysvětlil.
Stažení se z Chán Júnisu podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna má logiku. „Izrael nikdy nedeklaroval, že by chtěl Pásmo Gazy okupovat dlouhodobě,“ podotkl. Dodal, že izraelské stažení souvisí s tím, že Jeruzalém musí držet jednotky na severu kvůli Hizballáhu operujícímu z Libanonu, velká část armády je navíc tvořena záložníky. „Izrael si nemůže dovolit armádu držet v těch velkých počtech skrze povolání záložníků donekonečna,“ vysvětlil.
Zpravodaj ještě před oznámením izraelského ministra obrany řekl, že zpráva o stažení zřejmě znamená, že je patrně odložena invaze do Rafáhu. Tím, že armáda zůstává na hranici Pásma Gazy a na koridoru oddělující jih a sever, si podle něj Izrael ponechává sever Pásma Gazy jako vyjednávací kartu pro případná budoucí jednání.
Foltýn v rozhovoru pro ČT poznamenal, že Hamás v tuto chvíli kontroluje z Pásma Gazy prakticky pouze jižní část – zejména právě město Rafáh a okolí. „Nicméně tím oznámeným stažením izraelské armády z města Chán Júnis se oblast kontrolovaná izraelskými obrannými silami trochu zmenšila. Chán Júnis je prakticky vyklizený, to ale neznamená, že by ho Hamás začal okamžitě kontrolovat,“ míní.
V sobotu ještě izraelští vojáci v Chán Júnisu byli. Armáda oznámila, že ve městě vyzvedli tělo uneseného člověka, tvrdí, že jej zavraždili únosci. V sobotu odpoledne také padli v bojích s palestinskými ozbrojenci v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy čtyři izraelští vojáci.
Útok Hamásu 7. října
Izraelské obranné síly podle jejich statistiky ztratily od začátku války proti Hamásu 604 lidí. Konflikt rozpoutal Hamás loni 7. října, kdy se izraelské osady staly cílem rozsáhlého útoku.
Ulice v jihoizraelském Ofakim jsou nejvzdálenějším místem, kam před půl rokem Hamás pronikl. Šmuelovi a jeho manželce se krátce předtím narodila dvojčata, 7. říjen měl být dnem rodinného štěstí. „Manželčina rodina pochází ze severu, z druhého konce státu Izrael. A její rodiče přijeli za námi na slavnost obřízky. My bydlíme v domě mých rodičů. Rodiče manželky přespávali naproti, tři domy odtud. A ráno najednou začal ten útok a mého tchána zavraždili,“ vzpomínal. Jen v tomto městě zemřelo 47 lidí.
Ozbrojenci Hamásu tehdy povraždili na dvanáct set lidí a zhruba 250 dalších unesli. Necelou polovinu rukojmí Hamás propustil v listopadu, kdy se podařilo dojednat dočasné příměří. Ostatní buď teroristé stále zadržují, nebo již nejsou naživu.
Úřady spravované Hamásem tvrdí, že při izraelských odvetných akcích zemřelo více než 33 tisíc lidí. Údaj ale nelze nezávisle ověřit.
Sunak vyzval ke konci bojů. Londýn ale hájí právo Izraele bránit svou bezpečnost
V předvečer výročí teroristických útoků na Izrael vyzval k ukončení bojů britský premiér Rishi Sunak, který ale zároveň zdůraznil, že klíčový krok musí učinit Hamás. „Tento strašný konflikt musí skončit. Rukojmí musí být propuštěni. (Pásmo Gazy) musí být zaplaveno humanitární pomocí, kterou se ze všech sil snažíme dopravovat po zemi, vzduchem i po moři,“ uvedl.
Dodal, že děti v Gaze potřebují okamžitou humanitární pauzu v bojích, která povede k dlouhodobě udržitelnému příměří. To je podle něj nejrychlejší způsob, jak dostat rukojmí z Gazy a pomoc do Gazy.
Sunak zároveň ujistil o podpoře Izraele. „Nadále hájíme právo Izraele zničit hrozbu ze strany teroristů z Hamásu a bránit svou bezpečnost,“ podotkl. „Avšak celé Spojené království je šokováno krveprolitím a zděšeno vraždou statečných britských hrdinů, kteří dováželi jídlo potřebným,“ dodal s odkazem na pondělní útok na konvoj potravinové charity World Central Kitchen, při němž zahynulo v Pásmu Gazy sedm pracovníků této mezinárodní organizace včetně tří Britů. Izraelská armáda po vyšetření incidentu uvedla, že úder byl hrubou chybou a důsledkem mylné identifikace cíle.
Britská ministerstva zahraničí a obrany v sobotu oznámila, že v rámci mezinárodního úsilí o vytvoření nového humanitárního námořního koridoru začne začátkem května dodávat pomoc do Pásma Gazy také loď britského námořnictva. Ministr zahraničí David Cameron uvedl, že v rámci tohoto úsilí, na němž se podílejí Spojené státy, Kypr a další partnerské země, vznikne u pobřeží Gazy nové dočasné molo. Přislíbil rovněž 9,7 milionu liber (téměř 300 milionů korun) na vybavení pro doručování pomoci a logistické expertizy, které pomohou zavést námořní koridor z Kypru do Gazy.
I americký spojenec otevřeně kritizuje izraelský způsob vedení války. „Musí mít jako prioritu ochranu civilistů,“ prohlásil v pátek ministr zahraničí USA Antony Blinken.
Pokračují protesty proti Netanjahuově vládě
Izraelská vláda Benjamina Netanjahua nečelí v souvislosti s válkou proti Hamásu jen zahraniční kritice. V ulicích Tel Avivu pokračují protesty, jejichž účastníci postup kabinetu kritizují. „Netanjahu (...) tvrdil, že chce jít do války, vyhnat Hamás a přivést všechny rukojmí domů. Zničit Hamás se mu ale bohužel nepodařilo,“ shrnul účastník sobotního protestu Guy Horowitz.
Opozice vede kampaň za co nejrychlejší návrat izraelských rukojmí z Gazy. „Premiér Netanjahu je překážkou k tomu, abychom docílili návratu rukojmí,“ prohlásil už dříve synovec izraelského rukojmího Zahiro Šachar Mor.
V Káhiře se mezitím koná další kolo jednání o příměří. Zúčastnit se ho mají šéfové tajných služeb ze Spojených států, Izraele a Egypta a také katarský premiér. Obě strany se však neshodují na tom, jak konkrétně by měl klid zbraní vypadat. Izrael chce dočasné příměří, při němž by se vrátila rukojmí. Hamás naopak usiluje o trvalé příměří a odchod izraelských vojáků z Pásma Gazy.
Premiér Netanjahu ale zopakoval, že nepřistoupí na příměří, dokud Hamás nepropustí všechna rukojmí. Těch teroristé drží v Gaze stále přes sto, včetně dětí. Kolik jich žije, se neví.
Noční nálety na pozice Hizballáhu následovaly po sestřelení dronu
V noci na neděli Izrael provedl vzdušné údery také na východě Libanonu, kde od 8. října trvají přeshraniční potyčky, v nichž se libanonská teroristická organizace Hizballáh snaží podpořit spřízněný Hamás. Noční nálety cílily na výcvikový tábor ve vesnici Džanta u libanonsko-syrských hranic a na obec Sefri nedaleko města Baalbek, které bývá označováno za baštu Hizballáhu. Izraelská armáda uvedla, že údery mířily hlavně na infrastrukturu související s protivzdušnou obranou Hizballáhu.
Agentura Reuters, která o izraelských úderech informovala, je dala do souvislosti s prohlášením Hizballáhu, že se mu nad územím Libanonu podařilo sestřelit izraelský bezpilotní letoun. „Dron izraelské armády, který byl v sobotu 6. dubna večer sestřelen nad libanonským územím bojovníky islámského odporu, je typu Hermes 900,“ uvedl Hizballáh v prohlášení. Že šlo o odpověď na sestřelení bezpilotního prostředku, potvrdila později i izraelská armáda.
Naplnění izraelských cílů
Podle Borka se Izrael za půl roku bojů sice přiblížil svému cíli zajistit návrat rukojmí a zničit Hamás, žádný pocit triumfu ale v zemi nepanuje – tyto dva cíle totiž stále více stojí v přímém protikladu. „Na podzim Izrael robustním způsobem operoval Gaze a zároveň vyznával teorii, že právě tento vojenský tlak povede Hamás k tomu, že bude ochoten propustit rukojmí, nebo alespoň některá rukojmí. Právě proto, že krátkodobé příměří umožní Hamásu nabrat síly po razantním izraelském vpádu,“ připomněl.
Zpravodaj upozornil, že to už ale neplatí. „V tuto chvíli opravdu ta témata stojí proti sobě a je to obrovské dilema, je to, myslím, dějinné dilema pro izraelské politiky, protože hnutí Hamás, vědomo si toho, že Izrael chce rukojmí zpět, si nyní klade požadavek, aby v případě dohody o propuštění rukojmí Izrael natrvalo zastavil svou vojenskou akci,“ popsal situaci.
Bezpečnostní analytik Foltýn považuje izraelskou odvetnou akci do jisté míry za úspěšnou. „Dosud za těch několik měsíců operace byl Hamás minimálně z poloviny zlikvidován, respektive zásadně oslaben. Takže ta vojenská operace sice je dlouhá, mimořádně náročná na kolaterální škody, ale zároveň minimálně po vojenské stránce z hlediska snížení bojových schopností Hamásu je úspěšná,“ míní.
