Při útoku na humanitární konvoj v Pásmu Gazy zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Podle informací agentury AP se obětí úderu stali tři Britové, Australanka, Polák, člověk s americko-kanadským občanstvím a palestinský řidič. Společnost WCK, která dodává do Gazy humanitární pomoc, se rozhodla pozastavit v pásmu své aktivity. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později přiznal, že vůz humanitární organizace zasáhla izraelská armáda, šlo podle něj o neúmyslný tragický incident.
Izraelský úder v Gaze zabil sedm pracovníků charitativní organizace
Události: Po útoku Izraele zemřelo v pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků (zdroj: ČT24)
Pracovníci WCK jeli ve dvou obrněných autech označených logem organizace a v dalším vozidle. Přestože pohyby konvoje byly koordinovány s izraelskou armádou, byla auta zasažena, když opouštěla sklad v Dajr Balahu, kde pracovníci vyložili více než sto tun humanitární potravinové pomoci dopravené do Pásma Gazy po moři, sdělila WCK.
„Není to jen útok na World Central Kitchen, je to útok na humanitární organizace, které pomáhají v těch nejhroznějších podmínkách, kdy je (nedostatek) potravin využíván jako válečná zbraň,“ řekla výkonná ředitelka WCK Erin Goreová.
„Byl to tragický případ, kdy naše síly neúmyslně zasáhly nevinné lidi v Pásmu Gazy. To se ve válce stává a my to důkladně vyšetříme. Jsme v kontaktu s vládami, kterých se to týká, a uděláme vše pro to, aby se to nestalo znovu,“ řekl v úterý podle deníku Ha'arec Netanjahu při propouštění z jeruzalémské nemocnice, kde úspěšně podstoupil operaci kýly.
Terčem izraelského úderu měl být ozbrojený příslušník palestinského teroristického hnutí Hamás, který však společně s konvojem sklad v Dajr Balahu neopustil, napsal izraelský list Haarec. Izraelský dron podle zdrojů Haarecu z izraelské obrany vypálil postupně na humanitární konvoj WCK tři střely.
Podle zdrojů izraelského deníku byly vozy na střeše a bocích jasně označeny logem WCK, velení jednotky zodpovědné za bezpečnost trasy, kterou konvoj projížděl, však identifikoval v nákladním voze ozbrojeného muže a pojal podezření, že se jedná o teroristu. O několik minut později opustily všechny tři vozy sklad bez nákladního vozu, v němž se údajně měl nacházet ozbrojený muž. Podle zdrojů z izraelské obrany ozbrojenec nakonec sklad neopustil a vozidla WCK jela po trase, kterou předem schválila izraelská armáda.
Bezpečnostní analytik Otakar Foltýn komentuje situaci ohledně obětí v Pásmu Gazy (zdroj: ČT24)
Výzvy k vyšetření
K důslednému a transparentní vyšetření incidentu vyzval český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Šéf diplomacie také vyjádřil rodinám obětí soustrast. „Důsledné a transparentní vyšetřování oznámené Izraelem by mělo vnést jasno do tohoto incidentu. Zajištění bezpečnosti humanitárních pracovníků je prvořadé,“ napsal na síti X.
Evropská unie, Polsko, Španělsko, Británie, Spojené státy, Austrálie či Kypr odsoudily pondělní incident a žádají důkladné vyšetření okolností.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell útok odsoudil a vyzval k urgentnímu vyšetření okolností. Dodal, že incident je dalším důkazem toho, že je nutné okamžité příměří. „Humanitární pracovníci musí být vždy chráněni v souladu s mezinárodním humanitárním právem. Vyzýváme k důkladnému vyšetření této tragédie,“ uvedla ve svém prohlášení Evropské komise. „Požadujeme objasnění, co se stalo a jak se to stalo. Izraelci jsou si vědomi toho, co od nich očekáváme,“ doplnil Peter Stano, mluvčí EK pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
„Hluboké znepokojení“ vyjádřil také Bílý dům. „Poskytovatelé humanitární pomoci musí být chráněni, protože dodávají zoufale potřebnou pomoc. Naléháme na Izrael, aby rychle vyšetřil, co se stalo,“ citoval deník El País Adrienne Watsonovou, mluvčí americké Národní bezpečnostní rady. K rychlému, důkladnému a nestrannému vyšetřování vyzval i americký ministr zahraničí Antony Blinken. „O tomto konkrétním incidentu jsme hovořili přímo s izraelskou vládou. Naléhali jsme na rychlé, důkladné a nestranné vyšetřování, abychom přesně pochopili, co se stalo,“ řekl Blinken.
Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné úder silně odsoudil. „Ochrana humanitárních pracovníků je morální a právní imperativ, který musí dodržovat každý,“ řekl. „Nic nemůže ospravedlnit takovou tragédii,“ dodal.
Británie si kvůli incidentu předvolala izraelského velvyslance. Britský ministr zahraničí David Cameron v rozhovoru se svým izraelským protějškem Jisraelem Kacem označil incident za „naprosto nepřijatelný“. „Izrael musí naléhavě vysvětlit, co se stalo, a provést větší změny, aby zaručil bezpečnost humanitárních pracovníků na místě,“ uvedl Cameron v prohlášení.
Zpravodaj ČT David Borek komentuje situaci v Izraeli (zdroj: ČT24)
Australský premiér Anthony Albanese potvrdil, že jednou z mrtvých je australská humanitární pracovnice Lalzawmi Frankcomová. Ta podle stanice ABC News pracovala pro WCK pět let, sídlila v Bangkoku, kde měla na starosti činnost společnosti na asijském kontinentu. Vláda se podle Albaneseho spojila s izraelským velvyslancem a „očekává vyvození plné odpovědnosti za úmrtí pracovníků charity, které je zcela nepřijatelné“, vzkázal australský premiér.
„Vyjadřujeme hlubokou soustrast rodině dobrovolníka, který poskytoval pomoc palestinskému lidu v Pásmu Gazy,“ uvedlo polské ministerstvo zahraničí v příspěvku na sociální síti X. „Osobně jsem požádal izraelského velvyslance o urychlené vysvětlení,“ napsal polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Ujistil mě, že Polsko brzy dostane výsledky vyšetřování,“ dodal.
„Žádám izraelskou vládu, aby objasnila okolnosti tohoto brutálního útoku,“ uvedl španělský premiér Pedro Sánchez a dodal, že je jím zděšen. Sánchez to prohlásil po návštěvě palestinského uprchlického tábora v Jordánsku a apeloval rovněž na Izrael, aby povolil větší množství humanitární pomoci do Pásma Gazy. Připomněl, že k tomu vyzval několikrát i Mezinárodní soudní dvůr (ICJ).
K důkladnému a transparentnímu vyšetření smrti humanitárních pracovníků vyzval svůj izraelský protějšek také britský premiér Rishi Sunak. O vzájemném telefonátu informovala Sunakova kancelář.
Sunak podle mluvčí Downing Street Netanjahuovi řekl, že „je zděšen včerejším (pondělním, pozn. red.) zabitím humanitárních pracovníků, včetně tří britských občanů, při vzdušném úderu v Pásmu Gazy, a požadoval důkladné a transparentní nezávislé vyšetřování toho, co se stalo“. Britský premiér také podle mluvčího uvedl, že v Pásmu Gazy „přišlo o život příliš mnoho humanitárních pracovníků a běžných civilistů a že situace je čím dál více neúnosná“.
Námořní koridor do Gazy
WCK v důsledku incidentu pozastavila své aktivity na palestinském území. Spolu se španělskou nevládní organizací Open Arms organizuje dodávky humanitárních zásob do Pásma Gazy po námořním koridoru z Kypru. „Izrael byl nakloněn tomu, aby se otevřela námořní trasa z Kypru na pobřeží Gazy, protože umožňovala zvýšit kapacitu humanitární pomoci a obejít Hamás jako faktického vládce alespoň části Gazy,“ řekl zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. A to se teď nemusí dařit, právě organizace World Central Kitchen se totiž podílela na vytvoření alternativní námořní trasy pro doručování pomoci do Gazy.
- globální organizace distribuující jídlo na místech zasažených živelní pohromou i ve válečných konfliktech
- její pracovníci aktivně pomáhají na Ukrajině, která se od února 2022 brání obnovené ruské invazi
- pomáhala i v Izraeli po útoku Hamásu ze 7. října 2023
- sídlo má v USA
- založil ji kuchař José Andrés
Podporu dodávkám pomoci skrze námořní koridor přeruší i Spojené arabské emiráty (SAE), které ji ve velké míře financovaly, píše agentura Reuters. Představitel SAE uvedl, že svoje aktivity pozastavují do doby, než se zvýší bezpečnostní záruky a incident bude plně prošetřen. Kypr, odkud lodě s pomocí vypluly, a nyní se vracejí částečně nevyložené, by chtěl v dodávkách koridorem pokračovat, připouští však, že je nezbytná lepší koordinace.
Právě koordinaci s humanitárními organizacemi při distribuci pomoci chce Izrael v reakci na útok posílit. Podle deníku Ha'arec to řekl izraelský ministr obrany Joav Galant. Podle agentury Reuters Galant zmínil možnost, že by Izrael mohl otevřít koordinační středisko pro aktivity nevládních a humanitárních organizací, jež v Pásmu Gazy působí.
Představitelé nevládních organizací či OSN tvrdí, že útoky na humanitární pracovníky během války v Pásmu Gazy nejsou ojedinělé. Od začátku současné války v Pásmu Gazy podle výzkumné společnosti Aid Worker Security Database zahynulo kolem dvou set humanitárních pracovníků.
Úterní útok na humanitární konvoj je pro Izrael velkým diplomatickým problémem, který přichází zrovna v době, kdy i izraelští spojenci zpochybňují metody, kterými židovský stát vede svou kampaň v Pásmu Gazy.
Konflikt začátkem loňského října podnítily útoky palestinského teroristického hnutí Hamás a přidružených organizací v jižním Izraeli, které přiměly Jeruzalém k zahájení pozemní ofenzivy v Pásmu Gazy s cílem Hamás zlikvidovat. Boje si podle pravidelného hlášení palestinských úřadů, které jsou pod kontrolou Hamásu, k pondělku vyžádaly 32 845 životů Palestinců, z toho většiny civilistů. Podle Izraele zahynulo přes třináct tisíc bojovníků Hamásu a šest set izraelských vojáků. Podobné údaje nelze rychle nezávisle ověřit.