Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová v pořadu 90' ČT24 podotkla, že pokud se třicet let po sametové revoluci řeší předlistopadové angažmá soudců, svědčí to o tom, že většina lidí neví, jak tuto situaci po revoluci řešil zákon. Reagovala tak na nynější kauzu kolem schváleného kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ona by prý Fremra jmenovala. Podle ní nelze optikou dneška soudit konkrétní tehdejší rozhodnutí. Soudci byli při rozhodování vázáni zákonem a neměli úniku, tvrdí.
Komunistické soudce řešil už porevoluční zákon, podotkla Brožová a varovala před uplatněním dnešní optiky
84 minut
90’ ČT24: Má být Robert Fremr ústavním soudcem?
Brožová souhlasí s tvrzením bývalé členky Ústavního soudu Elišky Wagnerové, která upozornila na to, že těch, kteří před rokem 1989 soudili kauzy typu ilegální emigrace, je mnoho – a soudí dodnes. Wagnerová zdůraznila, že všem z oblasti justice je jasné, že jakožto trestní soudce musel tyto případy soudit a nijak jej to v jejích očích nediskvalifikuje, protože jinak by to muselo diskvalifikovat všechny soudce.
Podobně se vyjádřila i Brožová, která podotkla, že trest za opuštění republiky byla norma poplatná komunistickému režimu. „Jako taková byla součástí běžné agendy všech soudců, pokud komunistický režim měl zájem, aby došlo k politickým procesům, (…) tak tyto kauzy byly přidělovány a zákonnými soudci byli funkcionáři soudu – místopředseda a předsedové. Tyto kauzy soudili řadoví soudci, a nikoliv k politickým procesům předurčeni funkcionáři loajální režimu,“ uvedla Brožová s tím, že soudci tehdy byli při rozhodování vázáni zákonem a neměli úniku.
Zmínila, že zná případy soudců, kteří se tomuto rozhodování vzepřeli, ale není jich mnoho. „V tehdejším režimu to mohli být pouze jednotlivci, protože platila vázanost zákonem i v podmínkách komunistického režimu. Tak je potřeba přistoupit i k hodnocení kauzy doktora Fremra. Optikou dneška nelze soudit ta konkrétní rozhodnutí,“ zdůraznila.
Porevoluční zákon komunistické soudce podle ní řešil. „Tehdy zákonodárce rozhodl o kontinuitě soudců totalitního režimu,“ uvedla s tím, že ale byla s ohledem na potřebu očisty soudcovského stavu stanovena lhůta, do které bylo možné vznést pochybnosti a řešit selhání soudců.
„Soudce musí rozhodovat ne s pocitem strachu, že na něj bude někdo vytahovat jeho minulost, ale aby mohl být nezávislý a spravedlivý, tak musí být plnohodnotný. A ta porevoluční společnost dychtivá po odstraňování zlořádu komunismu toto dobře věděla,“ uvedla s tím, že společnost si tehdy byla vědoma toho, že nemůže rozkládat „budoucí procesy nalézání práva, nápravu společnosti soudci, kteří se budou třepat před tím, že budou konfrontování svými selháními v minulosti“.
Zmínila, že fungovaly porevoluční orgány. „Tam ta rozhodnutí doktora Fremra – kauza Olšanské hřbitovy – prošla. Nevidím žádný důvod, proč by se nyní zpětně po třiceti letech měla celá kauza znovu prošetřovat,“ dodala s tím, že jde o souzení na dálku, které není konfrontováno s realitou, ve které tehdy justice fungovala.
Věc se musí prošetřit, shodli se Marvanová a Canov
Senátor a místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (STAN + SLK) v pořadu zmínil, že nové informace jsou závažné, pokud jsou pravdivé. Podotkl, že on Fremra předtím do pozice ústavního soudce schválil. Dodal, že sám spis týkající se souzení emigrantů neviděl. „Nicméně pokud soudil emigranty, s čímž souviselo i zabavování majetku, tak to sice bylo v souladu s pořádkem v tehdejším socialistickém Československu, ale nikoliv v souladu s mezinárodními závazky Československa, což bylo přijato v Helsinkách v roce 1975,“ podotkl.
Dodal, že soudce se měl odvolat na mezinárodní závazky a podle toho lidi zprostit. Canov v souvislosti se slovy Elišky Wagnerové zmínil, že je velkorysá. „Na druhou stranu, když toto praskne, tak se něco činit musí,“ uvedl s tím, že se třeba ukáže, že Fremr řadu lidí osvobodil nebo jim dal bagatelní tresty. Podotkl, že by se měly prověřit i případy předsedy ÚS Josefa Baxy či Pavla Šámala, protože jde rovněž o trestní soudce, a pokud by se něco nalezlo, tak je potřeba je vyzvat k abdikaci.
Podobně se v pořadu vyjádřila i místopředsedkyně senátního ústavně-právního výboru Hana Kordová Marvanová (za ODS), podle níž se problém netýká jen Fremra, ale velkého množství trestních soudců před rokem 1989. „Nerada bych z toho dělala kauzu jen pana doktora Fremra. Je to problém, který se zde dosud neodkryl a pro mě je vážný, protože to byly čistě politické procesy,“ dodala.
Podotkla, že je ráda, že prezident Petr Pavel uznal, že jde o závažné skutečnosti a je třeba je prověřit. Dodala, že informace o tom, že Josef Fremr odsoudil 105 lidí kvůli emigraci, jsou pravdivé. „Mě na to upozornil historik Petr Blažek, že jde o naléhavou věc,“ uvedla s tím, že si následně skutečnost ověřila u pracovníka archivu hlavního města Prahy.
Hrad měl být důslednější, shodují se Oberfalzer s Válkovou
Tým expertů okolo prezidenta Pavla měl využít všechny možné zdroje k tomu, aby v případě soudce Fremra zjistil ohledně jeho minulosti co nejvíce. Shodli se na tom v Událostech, komentářích místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) a exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).
Oberfalzer zmínil, že pro něj byly už zveřejněné informace během projednávání kandidátů na ústavní soudce v Senátu závažné. „Nedokázal se vyhnout vlivu komunistické strany a chtěl budovat kariéru, musel tomu vlivu pomáhat,“ poznamenal. Doufal, že horní komora pro soudce Fremra nevysloví souhlas.
„Pro mě je podstatné, jestli mluvil, nebo nemluvil pravdu o tom, že se nikdy nepodílel na žádných politických perzekucích,“ řekla Válková. Považuje nyní za důležité, aby se celá kauza prošetřila. Také uvedla, že pokud by radila prezidentovi, tak by Fremra na ústavního soudce za takových okolností nenavrhla.
24 minut
Události, komentáře: Jaká budoucnost Ústavního soudu se rýsuje?
Komentátor Bohumil Pečinka k tomu dodal, že prezident byl svým expertním týmem uveden v omyl a je to podle něj na rezignaci celého týmu. Druhá věc je podle něj také ta, že i Senát byl mystifikován tím, co řekl soudce Fremr při schvalování, protože neříkal pravdu. Pečinka upozornil, že v celém spisu ke kauze Olšanské hřbitovy nejsou přímé důkazy a také lze vidět jasnou manipulaci StB.
Oberfalzer si myslí, že Senát tak nesplnil svou úlohu. „Senátoři měli informace dostatečné, ale vezmeme-li v úvahu, že pan doktor Fremr nám neřekl pravdu, už to vzbuzuje pochybnosti a myslím si, že není možné jmenovat někoho, o kom je pochybnost,“ dodal. Panel expertů by podle něj měl v budoucnu kontaktovat i historiky, pokud bude mezi kandidáty soudce s listopadovou minulostí.
Válková souhlasí, že to není otázka legislativy, ale zdrojů, které měli experti okolo prezidenta využít. „Jak znám členy toho týmu, a kdyby na to narazili, tak profesor (Jan) Kysela by ho ani nenavrhl,“ uzavřela.
