Zástupkyní ombudsmanky se stala Šimůnková. Dříve byla zmocněnkyní vlády pro lidská práva

Zástupkyní veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové se stala Monika Šimůnková, která dříve působila jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Do nové funkce ji ve středu v tajném hlasování zvolili poslanci. Vyhověli návrhu Senátu a také prezidenta Miloše Zemana. Šimůnkové ve volbě konkurovala právnička Lenka Marečková, rovněž Zemanova kandidátka.

Šimůnková získala 89 ze 173 hlasů, tedy o dva více, než bylo třeba. Pro Marečkovou hlasovalo 29 poslanců, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Šimůnková působila jako zmocněnkyně pro lidská práva za vlády Petra Nečase (ODS), řídila vládní sekci pro lidská práva. Pracovala také v Nadaci Naše dítě a v Českém helsinském výboru. V současnosti je členkou výboru pro práva dítěte při radě vlády pro lidská práva.

Signatářka Charty 77 Marečková v minulosti pracovala například na ministerstvech spravedlnosti a školství i v kanceláři prezidenta Václava Havla. Nyní je hlavní inspektorkou ochrany lidských práv na ministerstvu obrany.

Sněmovna se funkci pokoušela tento rok obsadit už dvakrát, na jaře a v létě ale z voleb vítěz nevyšel. Do první i druhé volby zástupce ombudsmanky Zeman nominoval právníka, někdejšího poslance ČSSD Stanislava Křečka, jemuž skončilo funkční období zástupce veřejné ochránkyně práv letos v dubnu, a dalšího exposlance ČSSD a právníka Zdeňka Koudelku.

Senát vyslal do první volby právničku Markétu Seluckou a bývalou ústavní soudkyni a senátorku Elišku Wagnerovou. Do druhé volby nominovala horní komora opět Seluckou a svého bývalého místopředsedu za Starosty Jiřího Šestáka.

Křeček podle dřívějších informací mluvčí ombudsmanky ve funkci zůstává, dokud nesloží slib jeho nástupkyně.

Monika Šimůnková působila v letech 1997 až 2003 v řadě advokátních kanceláří zaměřených například na auditorské a daňové poradenství. Mezi lety 2004 až 2010 působila jako právnička a zástupkyně ředitelky Nadace Naše dítě, v roce 2015 byla několik měsíců ředitelkou této nadace. Současně byla členkou panelu odborníků ministerstva práce a sociálních věcí pro problematiku mezinárodních únosů dětí, působila i jako členka pracovní skupiny ministerstva spravedlnosti pro mediaci v netrestních věcech.

V letech 2011 až 2013 byla Šimůnková zmocněnkyní vlády pro lidská práva, řídila také vládní sekci pro lidská práva. Zmocněnkyní ji jmenoval kabinet premiéra Petra Nečase (ODS). Ve funkci například podporovala odstranění vepřína na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku. Iniciovala také českou verzi kampaně Rady Evropy Jedno z pěti - Stop sexuálnímu zneužívání dětí a zasadila se o vznik sekce pro děti na webových stránkách ombudsmana jako předstupně zřízení instituce dětského ombudsmana. Vedla českou delegaci obhajující plnění Úmluvy o právech dítěte před ženevským Výborem OSN pro dětská práva. V této funkci ale zároveň čelila kritice za to, že byla málo vidět a málo se o její činnosti vědělo.

V říjnu 2013 byla z pozice šéfky vládní sekce pro lidská práva odvolána. Podle tehdejšího premiéra Jiřího Rusnoka byla důvodem její špatná práce v týmu a pracovní morálka. Šimůnková důvody označila za zástupné. Za odvoláním podle ní stálo to, že kabinet nepřikládal lidským právům patřičnou důležitost. Šimůnková poté 17. října 2013 na post vládní zmocněnkyně pro lidská práva rezignovala.

Mimo jiné iniciovala vznik bezplatné Linky právní pomoci při nadaci Naše dítě, která začala fungovat v listopadu 2005. Linka poskytuje odbornou pomoc rodinám s dětmi v krizových životních situacích.

Působila také jako vedoucí projektu Internet Hotline, první české internetové horké linky pro boj s dětskou pornografií a pro bezpečnější internet. Jako odbornice na právní ochranu dětí se zabývala mimo jiné mezinárodními kauzami únosů dětí jedním z rodičů či nebezpečím zneužívání dětí prostřednictvím internetu.

V roce 2006 získala ocenění Právník roku v kategorii rodinné právo, v roce 2014 obdržela cenu Právník roku v kategorii občanská a lidská práva.

Monika Šimůnková se narodila 25. prosince 1972 v Praze. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 2002 složila advokátní zkoušku.

V době svého zvolení zástupkyní veřejné ochránkyně práv byla členkou výboru pro práva dítěte při radě vlády pro lidská práva.  

Monika Šimůnková (v roce 2013)
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 29 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...