Zástupkyní ombudsmanky se stala Šimůnková. Dříve byla zmocněnkyní vlády pro lidská práva

Zástupkyní veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové se stala Monika Šimůnková, která dříve působila jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Do nové funkce ji ve středu v tajném hlasování zvolili poslanci. Vyhověli návrhu Senátu a také prezidenta Miloše Zemana. Šimůnkové ve volbě konkurovala právnička Lenka Marečková, rovněž Zemanova kandidátka.

Šimůnková získala 89 ze 173 hlasů, tedy o dva více, než bylo třeba. Pro Marečkovou hlasovalo 29 poslanců, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Šimůnková působila jako zmocněnkyně pro lidská práva za vlády Petra Nečase (ODS), řídila vládní sekci pro lidská práva. Pracovala také v Nadaci Naše dítě a v Českém helsinském výboru. V současnosti je členkou výboru pro práva dítěte při radě vlády pro lidská práva.

Signatářka Charty 77 Marečková v minulosti pracovala například na ministerstvech spravedlnosti a školství i v kanceláři prezidenta Václava Havla. Nyní je hlavní inspektorkou ochrany lidských práv na ministerstvu obrany.

Sněmovna se funkci pokoušela tento rok obsadit už dvakrát, na jaře a v létě ale z voleb vítěz nevyšel. Do první i druhé volby zástupce ombudsmanky Zeman nominoval právníka, někdejšího poslance ČSSD Stanislava Křečka, jemuž skončilo funkční období zástupce veřejné ochránkyně práv letos v dubnu, a dalšího exposlance ČSSD a právníka Zdeňka Koudelku.

Senát vyslal do první volby právničku Markétu Seluckou a bývalou ústavní soudkyni a senátorku Elišku Wagnerovou. Do druhé volby nominovala horní komora opět Seluckou a svého bývalého místopředsedu za Starosty Jiřího Šestáka.

Křeček podle dřívějších informací mluvčí ombudsmanky ve funkci zůstává, dokud nesloží slib jeho nástupkyně.

Monika Šimůnková působila v letech 1997 až 2003 v řadě advokátních kanceláří zaměřených například na auditorské a daňové poradenství. Mezi lety 2004 až 2010 působila jako právnička a zástupkyně ředitelky Nadace Naše dítě, v roce 2015 byla několik měsíců ředitelkou této nadace. Současně byla členkou panelu odborníků ministerstva práce a sociálních věcí pro problematiku mezinárodních únosů dětí, působila i jako členka pracovní skupiny ministerstva spravedlnosti pro mediaci v netrestních věcech.

V letech 2011 až 2013 byla Šimůnková zmocněnkyní vlády pro lidská práva, řídila také vládní sekci pro lidská práva. Zmocněnkyní ji jmenoval kabinet premiéra Petra Nečase (ODS). Ve funkci například podporovala odstranění vepřína na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku. Iniciovala také českou verzi kampaně Rady Evropy Jedno z pěti - Stop sexuálnímu zneužívání dětí a zasadila se o vznik sekce pro děti na webových stránkách ombudsmana jako předstupně zřízení instituce dětského ombudsmana. Vedla českou delegaci obhajující plnění Úmluvy o právech dítěte před ženevským Výborem OSN pro dětská práva. V této funkci ale zároveň čelila kritice za to, že byla málo vidět a málo se o její činnosti vědělo.

V říjnu 2013 byla z pozice šéfky vládní sekce pro lidská práva odvolána. Podle tehdejšího premiéra Jiřího Rusnoka byla důvodem její špatná práce v týmu a pracovní morálka. Šimůnková důvody označila za zástupné. Za odvoláním podle ní stálo to, že kabinet nepřikládal lidským právům patřičnou důležitost. Šimůnková poté 17. října 2013 na post vládní zmocněnkyně pro lidská práva rezignovala.

Mimo jiné iniciovala vznik bezplatné Linky právní pomoci při nadaci Naše dítě, která začala fungovat v listopadu 2005. Linka poskytuje odbornou pomoc rodinám s dětmi v krizových životních situacích.

Působila také jako vedoucí projektu Internet Hotline, první české internetové horké linky pro boj s dětskou pornografií a pro bezpečnější internet. Jako odbornice na právní ochranu dětí se zabývala mimo jiné mezinárodními kauzami únosů dětí jedním z rodičů či nebezpečím zneužívání dětí prostřednictvím internetu.

V roce 2006 získala ocenění Právník roku v kategorii rodinné právo, v roce 2014 obdržela cenu Právník roku v kategorii občanská a lidská práva.

Monika Šimůnková se narodila 25. prosince 1972 v Praze. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 2002 složila advokátní zkoušku.

V době svého zvolení zástupkyní veřejné ochránkyně práv byla členkou výboru pro práva dítěte při radě vlády pro lidská práva.  

Monika Šimůnková (v roce 2013)
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 1 hhodinou

Lidé si připomínají památku obětí předloňské tragédie na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomínají památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konají se ale i další akce, které pořádají spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven po 14:40, uvedla Správa železnic. Vlaky kvůli krádeži na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží nabíraly hodiny zpoždění. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout. Omezení provozu trvalo více než devět hodin.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 5 hhodinami

Štědrovečernímu jídlu v restauraci dávají přednost lidé starší 40 let, místa už téměř nejsou

Na Štědrý den bude otevřená asi třetina gastronomických podniků v Česku, včetně restaurací. Vyplývá to z dat pokladního systému Dotykačka. V Praze bude v provozu dokonce až čtyřicet procent podniků. Restaurace, které ČT oslovila, hlásí prakticky plnou obsazenost. Popularitu návštěv 24. prosince potvrdil i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Nejčastějšími hosty jsou lidé nad 40 let, většinou bez dětí.
před 8 hhodinami

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
před 10 hhodinami

Vláda plánuje změny u dálničních známek

Až pět procent řidičů jezdí po dálnicích načerno. Pokutu zaplatí jen v případě, že je zastaví celníci. Nová vláda to plánuje změnit. „Nebudeme čekat, že to policisté budou řešit na místě, a budeme to posílat obsílkami,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Loni celníci vybrali na pokutách za nezaplacené dálniční známky přes čtyřicet milionů. Letos bude částka podobná. Od Nového roku se také dálniční známky zdražují. Za roční ježdění po dálnicích zaplatí řidiči víc o 130 korun. Zdražují se i ostatní známky na méně dní, což je kvůli valorizaci a novým kilometrům dálnic. Nový kabinet plánuje zdražování zastavit, ale chystá i jiné změny. „Je tam také návrh na to, že přestaneme mít nulovou sazbu na elektromobily,“ dodal Bednárik.
před 11 hhodinami

České firmy už mají první smlouvy na Dukovany, další se čekají příští rok

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.
před 12 hhodinami
Načítání...