Zástupkyní ombudsmanky se stala Šimůnková. Dříve byla zmocněnkyní vlády pro lidská práva

Zástupkyní veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové se stala Monika Šimůnková, která dříve působila jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Do nové funkce ji ve středu v tajném hlasování zvolili poslanci. Vyhověli návrhu Senátu a také prezidenta Miloše Zemana. Šimůnkové ve volbě konkurovala právnička Lenka Marečková, rovněž Zemanova kandidátka.

Šimůnková získala 89 ze 173 hlasů, tedy o dva více, než bylo třeba. Pro Marečkovou hlasovalo 29 poslanců, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Šimůnková působila jako zmocněnkyně pro lidská práva za vlády Petra Nečase (ODS), řídila vládní sekci pro lidská práva. Pracovala také v Nadaci Naše dítě a v Českém helsinském výboru. V současnosti je členkou výboru pro práva dítěte při radě vlády pro lidská práva.

Signatářka Charty 77 Marečková v minulosti pracovala například na ministerstvech spravedlnosti a školství i v kanceláři prezidenta Václava Havla. Nyní je hlavní inspektorkou ochrany lidských práv na ministerstvu obrany.

Sněmovna se funkci pokoušela tento rok obsadit už dvakrát, na jaře a v létě ale z voleb vítěz nevyšel. Do první i druhé volby zástupce ombudsmanky Zeman nominoval právníka, někdejšího poslance ČSSD Stanislava Křečka, jemuž skončilo funkční období zástupce veřejné ochránkyně práv letos v dubnu, a dalšího exposlance ČSSD a právníka Zdeňka Koudelku.

Senát vyslal do první volby právničku Markétu Seluckou a bývalou ústavní soudkyni a senátorku Elišku Wagnerovou. Do druhé volby nominovala horní komora opět Seluckou a svého bývalého místopředsedu za Starosty Jiřího Šestáka.

Křeček podle dřívějších informací mluvčí ombudsmanky ve funkci zůstává, dokud nesloží slib jeho nástupkyně.

Monika Šimůnková působila v letech 1997 až 2003 v řadě advokátních kanceláří zaměřených například na auditorské a daňové poradenství. Mezi lety 2004 až 2010 působila jako právnička a zástupkyně ředitelky Nadace Naše dítě, v roce 2015 byla několik měsíců ředitelkou této nadace. Současně byla členkou panelu odborníků ministerstva práce a sociálních věcí pro problematiku mezinárodních únosů dětí, působila i jako členka pracovní skupiny ministerstva spravedlnosti pro mediaci v netrestních věcech.

V letech 2011 až 2013 byla Šimůnková zmocněnkyní vlády pro lidská práva, řídila také vládní sekci pro lidská práva. Zmocněnkyní ji jmenoval kabinet premiéra Petra Nečase (ODS). Ve funkci například podporovala odstranění vepřína na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku. Iniciovala také českou verzi kampaně Rady Evropy Jedno z pěti - Stop sexuálnímu zneužívání dětí a zasadila se o vznik sekce pro děti na webových stránkách ombudsmana jako předstupně zřízení instituce dětského ombudsmana. Vedla českou delegaci obhajující plnění Úmluvy o právech dítěte před ženevským Výborem OSN pro dětská práva. V této funkci ale zároveň čelila kritice za to, že byla málo vidět a málo se o její činnosti vědělo.

V říjnu 2013 byla z pozice šéfky vládní sekce pro lidská práva odvolána. Podle tehdejšího premiéra Jiřího Rusnoka byla důvodem její špatná práce v týmu a pracovní morálka. Šimůnková důvody označila za zástupné. Za odvoláním podle ní stálo to, že kabinet nepřikládal lidským právům patřičnou důležitost. Šimůnková poté 17. října 2013 na post vládní zmocněnkyně pro lidská práva rezignovala.

Mimo jiné iniciovala vznik bezplatné Linky právní pomoci při nadaci Naše dítě, která začala fungovat v listopadu 2005. Linka poskytuje odbornou pomoc rodinám s dětmi v krizových životních situacích.

Působila také jako vedoucí projektu Internet Hotline, první české internetové horké linky pro boj s dětskou pornografií a pro bezpečnější internet. Jako odbornice na právní ochranu dětí se zabývala mimo jiné mezinárodními kauzami únosů dětí jedním z rodičů či nebezpečím zneužívání dětí prostřednictvím internetu.

V roce 2006 získala ocenění Právník roku v kategorii rodinné právo, v roce 2014 obdržela cenu Právník roku v kategorii občanská a lidská práva.

Monika Šimůnková se narodila 25. prosince 1972 v Praze. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 2002 složila advokátní zkoušku.

V době svého zvolení zástupkyní veřejné ochránkyně práv byla členkou výboru pro práva dítěte při radě vlády pro lidská práva.  

Monika Šimůnková (v roce 2013)
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.