Prezident Petr Pavel tento týden obešle 23 institucí, aby mu předložily kandidáty na nové ústavní soudce. Návrhy bude probírat konzultační panel, který povede ústavní právník Jan Kysela. Prezident to uvedl na pondělní tiskové konferenci. Ústavní soudce jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a jeho konzultačním panelem. Zmínil také, že jmenuje Zemanem odmítnuté profesory. Doplnil, že prezidentská kancelář se kompletně přestěhuje na Pražský hrad do konce března.
Kandidáty bude posuzovat na základě několika kritérií. Obsahovat budou profesní zkušenost, odbornost v různých oblastech práva – evropského, mezinárodního nebo správního – nebo různost regionální, generační a genderovou. S procesem výběru bude chtít ve čtvrtek 30. března seznámit vedení Senátu. Pavel chce nové ústavní soudce jmenovat bezprostředně poté, co je Senát schválí.
Soudci Ústavního soudu (ÚS) by měli být podle prezidenta hodnotově a názorově různorodí. „Soud nemá být složený pouze z konzervativců, liberálů a socialistů, lidí pravice nebo jenom levice,“ doplnil prezident.
„Chci zdůraznit, že Ústavní soud řeší spory na pomezí práva a politiky. Vzniká určitá hořkost nad tím, že se Ústavní soud chová příliš aktivisticky. Je důležité, aby ústavní soudci měli vhled do problematiky práva a politiky,“ dodal prezident.
Chci transparentnější proces, říká prezident
Pavel řekl, že proces jmenování chce učinit transparentnějším. Tento týden obešle 23 institucí, které by měly předložit své kandidáty. Bude mezi nimi Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, Soudcovská unie, Unie státních zástupců, Unie podnikových právníků, Advokátní komora, Notářská komora, právnické fakulty a krajské soudy.
Návrhy bude hodnotit konzultační panel, který také navrhne kandidáty na ústavní soudce. Povede jej Kysela a bude mít šest dalších členů. Budou jimi bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Ivana Janů, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, ústavní právník Marek Antoš, ústavní právník David Kosař a bývalý místopředseda Senátu Jiří Šesták. Tento týden se Pavel chce se členy panelu sejít. Do konce března bude jednat i s vedením Senátu, kterému proces výběru ústavních soudců představí.
S kandidáty na soudce se Pavel podle své mluvčí Markéty Řehákové osobně také sejde. Jména prvních tří nominovaných kandidátů zveřejní prezident během prvních sta dní ve funkci.
„Prezident stojí na konci toho procesu. Nejprve proběhne celý proces nominací, potom posuzování nejenom konzultačním panelem, ale i v Senátu, a teprve na základě toho, až bude shoda mezi Senátem a mnou, tedy i tím konzultačním panelem, tak teprve přistoupím ke jmenování,“ popsala hlava státu.
Je to pokrok, míní Vystrčil
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zmínil, že nemá bližší informace, než jsou zveřejněné na stránkách Pražského hradu. „Nenašel jsem nikde v tom procesu, že by byly věci dopředu se Senátem konzultovány. V tuhle chvíli počkám, pokud přijde nějaká další zpráva nebo sdělení od pana prezidenta,“ konstatoval Vystrčil.
Vítá, že proces výběru a nominace kandidátů do Ústavního soudu je nějakým způsobem popsán a sdělen veřejnosti. „Je to pokrok oproti tomu, jakým způsobem to probíhalo dříve, alespoň jak já to mohu posuzovat. Ale do jaké míry a v jakém okamžiku do toho bude, nebo nebude Senát nebo některá jeho instituce či orgán zapojen, nevím,“ uvedl Vystrčil.
Téma jmenování nových ústavních soudců v pondělí vyvstalo i při pracovním obědě premiéra Petra Fialy (ODS) se soudci v brněnské vile Tugendhat k třiceti letům české justice. Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka po jeho skončení řekl, že by mezi kandidáty uvítal i liberální advokáty.
„Bude to na prezidentovi a na schvalování Senátem, ale určitě je dobré se podívat do všech právních odvětví. Nemají tam být jen akademici, jenom soudci, já bych tam třeba osobně uvítal i nějaké liberální advokáty, kteří budou myslet na svobodu jednotlivce a chránit ji,“ řekl Šimka. Doplnil, že by byl šťastný, kdyby šlo třeba i o soudce z Nejvyššího správního soudu. Uvedl, že u nich mají kvalitní lidi, kteří by určitě velmi dobře reprezentovali.
Ve stejném smyslu se v pondělí v Brně vyjádřil na setkání s novináři i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Předpokládám, že pod vedením docenta Kysely budou vybrána taková jména, která Senát bez problémů schválí. Bavili jsme se i o tom, že by bylo dobré, aby byl Ústavní soud barevný v tom smyslu, aby v něm byla zastoupena různá právnická povolání i akademická sféra,“ přiblížil Blažek.
„Byl bych nerad, kdyby tento postup mohl znamenat větší prodlevu, protože ústavní soud se začne dost dramaticky a rychle vyprazdňovat. A je privilegiem i povinností prezidenta zajistit, aby se nevyprázdnil, aby mohl navázat na hodnotový systém a pokračovat,“ zdůraznil ve vysílání ČT24 předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Věří, že členové poradní komise jsou vybráni tak, aby se na jménech nominantů shodli. Doplnil, že on sám Pavlovi po jeho zvolení při schůzce nějaká jména navrhl.
Už začátkem května na Ústavním soudu končí tři jeho zástupci – Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Do konce listopadu pak tuto soudní instituci opustí další čtyři funkcionáři včetně Rychetského samotného.
Pavel chce jmenovat Zemanem odmítnuté profesory
Prezident rovněž dodal, že jmenuje profesory, které odmítl jeho předchůdce Miloš Zeman, pokud dostane potvrzující stanovisko příslušných orgánů vysokých škol. Zeman v minulosti nejmenoval profesory historika umění Jiřího Fajta a fyzika Ivana Ošťádala.
Podle Pavla od doby, kdy byli nominováni, mohly nastat události, které by mohly být zásadní pro rozhodnutí, jestli jim titul profesora přiznat, nebo nepřiznat. „I proto bych chtěl jenom víceméně konfirmační stanovisko těch doporučujících orgánů. V případě, že proběhne, nemám problém jmenování uskutečnit,“ řekl Pavel. Jmenování profesorů navrhuje vědecká nebo umělecká rada příslušné vysoké školy.
Pavel upřesnil, že zatím žádné nominace od vysokých škol nedostal. Dodal, že se spolehne na akademické prostředí, aby posoudilo, zda dotyčný splnil všechna kritéria, aby mu byl přiznán titul profesora.
Zeman na jaře 2015 odmítl podepsat jmenovací dekrety tří tehdy navržených kandidátů, zdůvodnil to jejich prohřešky z minulosti. Soud v roce 2021 pravomocně rozhodl, že nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory nebylo v souladu se zákonem. Zeman pak neuspěl ani se svými kasačními stížnostmi u Nejvyššího správního soudu. Přesto je během svého mandátu nejmenoval.
Třetí nejmenovaný, Jan Eichler z Vysoké školy ekonomické v Praze, vzal už v roce 2016 žalobu na prezidenta zpět a Zeman ho v roce 2021 profesorem jmenoval.
Prezidentské stěhování do konce března
Celá kancelář prezidenta Petra Pavla by měla na Pražském hradě působit do konce března. Pavel prozatím úřaduje v Hrzánském paláci. Prostory na Hradě se nyní kontrolují a připravují. Pavel již před prezidentskou inaugurací avizoval, že před přesunem na Hrad bude chtít nechat prostory prezidentského sídla prohlédnout.
V rozhovoru pro týdeník Respekt v únoru řekl, že prostředí na Hradě považuje za nevyhovující z bezpečnostního hlediska a obává se mimo jiné odposlechů. „Příprava kanceláří a prostor probíhá, nejen bezpečnostně-technická, kterou provádějí orgány, které jsou k tomu určeny,“ komentoval proces prezident.
Pavel také minulý týden řekl, že pokud se podaří díky vybavení prosvětlit Lumbeho vilu, bude v ní přes týden s manželkou Evou rád bydlet. „Je potřeba tam vymalovat, možná trochu změnit nábytek. Je to otázka několika týdnů,“ uvedl. O víkendech by podle dřívějších vyjádření Pavel rád jezdil do svého domova v Černoučku na Litoměřicku.
