Kateřina Šimáčková

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku přiřkl nárok na odškodnění ve výši 25 tisíc eur a tisíc eur jako kompenzaci za právní výlohy (celkem 647 490 korun) Češce, kterou údajně sexuálně napadl a znásilnil kněz, který byl jejím učitelem na teologické fakultě.

Evropské volby, které se uskuteční příští rok, budou příležitostí i výzvou pro demokracii. V projevu v Evropském parlamentu to prohlásil český prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že klíčem k míru a prosperitě v Evropě jsou její jednota a rozmanitost. Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině. Hlava státu se při návštěvě Štrasburku setkala také s předsedkyní EP Robertou Metsolaovou, hovořili spolu především o Ruskem napadené Ukrajině, evropských hodnotách, dezinformacích a populismu.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavního soudce Pavla Simona, soudce a předsedu senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Pavel je přesvědčen, že Simon splňuje odborné i morální požadavky kladené na soudce Ústavního soudu (ÚS). Senát má na posouzení nominace 60 dnů.

Poslanecká sněmovna v pátek zamítla razantnější zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Poslanci též hlasovali o sněmovních kandidátech na státní vyznamenání a novele drážního zákona. Dolní komora se shodla také na vládním návrhu, který zruší více než deset tisíc zastaralých a nadbytečných právních předpisů. Poslanci projednali i návrh nového zákona o veřejných dražbách. Jeho cílem je sjednocení a zjednodušení pravidel pro jejich konání s ohledem na převažující elektronickou formu. Do sněmovny se vrátila také debata o manželství pro stejnopohlavní páry.

Ústavní soud bude na několik měsíců opět kompletní. Senát schválil nominaci Jana Svatoně na místo, které koncem předminulého roku uvolnila Kateřina Šimáčková. Senátoři také volili členy úřadu pro dohled nad politickými stranami. Dopoledne podpořili předlohu o spolupráci ministerstva financí s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), do sněmovny naopak vrátili s pozměňovacími návrhy novelu, která má změnit fungování Národní sportovní agentury.

Prezident Miloš Zeman navrhl Senátu na jmenování do funkce soudce Ústavního soudu (ÚS) Jana Svatoně, bývalého děkana brněnské právnické fakulty. Informoval o tom ve středu v tiskovém prohlášení mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Předseda ÚS Pavel Rychetský označil Svatoně za velmi kvalitního kandidáta. Svatoň ČTK napsal, že nabídku ucházet se o post ústavního soudce přijal.

V pátek a sobotu se koná druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Voliči rozhodují o zbývajících 24 kandidátech, kteří se snaží získat či obhájit křeslo v horní komoře parlamentu. Ač v druhém kole bývá zájem o volby nízký, hlasování je to důležité. Třeba i proto, že nově složený Senát bude rozhodovat o většině ústavních soudců.

Senát je horní komorou českého parlamentu. Má své výlučné pravomoce a v některých případech je jeho zapojení do procesu politického rozhodování nezbytné. Vedle toho ale zaznívají hlasy – i z řad některých českých politiků – které označují Senát za zbytečný a chtěly by jej nechat „vyhladovět“. Tito politici mluví například i o tom, že je slabý a že jím lidé pohrdají. V čem je Senát důležitý a proč ho Česko potřebuje? A proč by voliči neměli podceňovat účast v senátních volbách?

Senátoři odmítli nominaci advokáta Petra Poledníka na ústavního soudce. Do funkce ho navrhl prezident Miloš Zeman jako nástupce Kateřiny Šimáčkové, která loni přešla k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Zamítnutí horní komoře doporučily i senátní výbory.

Kandidaturu advokáta Petra Poledníka na ústavního soudce ve středu odmítl senátní ústavně-právní výbor. Zachoval se stejně jako výbor pro lidská práva. Horní komora o nominaci rozhodne za týden. Očekává se, že ani ona neschválí v tajném hlasování návrh na jmenování bývalého místopředsedy České advokátní komory mezi ústavní soudce, který předložil prezident Miloš Zeman.

Senátní výbor pro lidská práva a petice odmítl nominaci advokáta Petra Poledníka na ústavního soudce. Proti podpoře kandidatury bývalého místopředsedy České advokátní komory, kterého nominoval prezident Miloš Zeman, hlasovalo v tajné volbě všech osm přítomných členů výboru. Poledníkovi vytýkají malé zkušenosti i to, že údajně pochybil při exekučních řízeních.

Senát asi neschválí nominaci bývalého místopředsedy České advokátní komory Petra Poledníka na ústavního soudce. Vedle senátorů STAN ji nepodpoří pravděpodobně ani frakce ODS a TOP 09, uvedl ve středu její předseda Zdeněk Nytra. Jejich kluby mají v Senátu většinu. Poledníka nominoval prezident Miloš Zeman jako nástupce Kateřiny Šimáčkové, která přešla loni k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Jen jednou týdně se budou od 17. ledna opět testovat žáci a zaměstnanci ve školách. Rozhodla o tom vláda, která v prvních dvou lednových týdnech požadovala testování dvojí. Začne i rozšířené testování ve firmách, které se naopak uskuteční dvakrát týdne. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je přesvědčen, že státní systémy jsou připravené na hromadné hlášení karantén po pozitivních testech. Vláda projednala i pravidla pro takzvanou pracovní karanténu. Podle Válka bude umožněna jen zcela výjimečně a pouze ve zdravotnictví a sociálních službách. Hasičů nebo energetiků se tedy týkat nebude. Případné rozšíření na další odvětví by vláda zvážila, kdyby to bylo nezbytné.

Ústavní soud podle předsedy Pavla Rychetského vstupuje do nového roku v dobré kondici, ačkoli má o jednoho člena méně. Očekává, že prezident jmenuje brzy soudce nového, nepředpokládá ale, že s ním bude jméno konzultovat. V Interview ČT24 se Rychetský vyjádřil také k čekání na jmenování předsedy Nejvyššího správního soudu nebo k senátorské stížnosti na povinné očkování proti covidu-19.

Ústavní soud je po odchodu Kateřiny Šimáčkové k Evropskému soudu pro lidská práva nekompletní. Nového člena bude vybírat prezident. Šimáčková v Interview ČT24 sdělila, že by si přála, aby ji nahradila další žena. Mluvila také o tom, co si představuje pod pojmem „mužské právo.“

Končící ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková pokládá za důležité, aby ji nahradila opět žena, a to přinejmenším ze symbolických důvodů. Jinak by v současné sestavě Ústavního soudu (ÚS) zůstala jediná žena, a to Milada Tomková. V justici je přitom žen šedesát procent, řekla ve středu novinářům. Kandidáta či kandidátku na uprázdněnou pozici navrhne prezident Miloš Zeman, musí získat souhlas Senátu. Hrad chce s nominací počkat na nového ministra spravedlnosti.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti klientek porodní asistentky, která se od roku 2015 neúspěšně domáhala rozšíření svého oprávnění také na vedení fyziologického porodu v sociálním prostředí pacientek, tedy v podstatě na domácí porody. Klientky se chtěly řízení účastnit, což jim ale justice neumožnila. V podstatě tak přišly o možnost vyjádřit se k záležitosti, která je pro ně zásadní.

Soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie. Ocenění převzala v úterý na francouzském velvyslanectví v Praze. V prosinci Šimáčková nastoupí k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Zaměstnancům náleží odměna i za dobu, kdy jsou podniku k dispozici, připravení okamžitě zasáhnout. Ústavní soud vyhověl stížnosti bývalého hasiče z ostravského letiště, který se soudí o peníze za přestávky na jídlo a oddech. I během přestávek totiž musel být neustále připravený k akci a v případě požáru zasáhnout nejpozději do tří minut i na nejvzdálenějším místě letiště.

Policie podle Ústavního soudu nesmí „preventivně“ zjišťovat totožnost účastníků shromáždění, dokud pro to nemá nějaký objektivní důvod, který také musí kontrolovanému člověku vysvětlit. ÚS vyhověl stížnosti návštěvníka Klimakempu v Louce u Litvínova v roce 2018. Musel ukázat občanský průkaz už na nádraží. Podle ústavní stížnosti nebyl ke kontrole žádný důvod a ze strany policie šlo jen o „psychologickou disciplinaci“ účastníků akce.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy zvolilo Kateřinu Šimáčkovou novou soudkyní Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Devítileté funkční období jí začne prvního listopadu. Šimáčková, která nyní působí u českého Ústavního soudu, nahradí Aleše Pejchala.

Po týdnu od podání odmítl Ústavní soud stížnost dědičky majetku Karla des Fours Walderode Johanny Kammerlanderové z Rakouska. A to pro předčasnost, protože řízení v restituční kauze soudy ještě pravomocně neskončily, přestože se táhne už 29 let.

Průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni vzrostla z 263 na 281 dní. Déle tam trvala i trestní řízení, namísto 195 dní průměrně 201. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu české justice za uplynulý rok, kterou zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti. Délky řízení mírně ovlivnila pandemie covidu-19, která ale podle ministryně Marie Benešové (za ANO) jinak do chodu justice příliš nezasáhla.

Kvůli zrušení části volebního zákona Ústavním soudem padlo trestní oznámení. Na tři ústavní soudce je podaly členky Institutu svobody a demokracie Jana Bobošíková a Hana Lipovská. Ústavní soudce Pavla Rychetského, Jana Filipa a Kateřinu Šimáčkovou podezírají ze zneužití pravomoci úřední osoby a z maření přípravy a průběhu voleb.