Jan Svatoň bude ústavním soudcem. Senát potvrdil jeho nominaci

Nahrávám video

Ústavní soud bude na několik měsíců opět kompletní. Senát schválil nominaci Jana Svatoně na místo, které koncem předminulého roku uvolnila Kateřina Šimáčková. Senátoři také volili členy úřadu pro dohled nad politickými stranami. Dopoledne podpořili předlohu o spolupráci ministerstva financí s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), do sněmovny naopak vrátili s pozměňovacími návrhy novelu, která má změnit fungování Národní sportovní agentury.

Senát schválil 57 hlasy z 68 nominaci Svatoně do Ústavního soudu. Napodruhé se Zemanovi podařilo prosadit nástupce Šimáčkové, která se v prosinci 2021 vzdala místa, protože se stala soudkyní Evropského soudu pro lidská práva. Zatímco jarní nominaci Petra Poledníka Senát velmi důrazně zamítl (podpořilo ji jen pět senátorů), nyní již Jana Svatoně schválil.

Bývalý děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity a někdejší prorektor téže vysoké školy šel do rozhodujícího hlasování s jednomyslnou podporou senátního ústavně-právního výboru, rovněž předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský jej označil jako velmi kvalitního kandidáta.

Svatoň v kandidátské řeči senátorům řekl, že si je vědom reálného významu Ústavního soudu, ale také jeho odpovědnosti před společností a obyvatelstvem. Chtěl by dbát nejen na kontrolu ústavnosti, ale také na důsledný respekt k právům a svobodám jednotlivců a skupin, nediskriminaci a sociální solidaritu. Odmítl zkratkovitý a formalistický přístup při rozhodování soudu.

Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) se Svatoně dotázala, jak by se jako ústavní soudce vypořádal s návrhem na protiústavnost zákona špatně koncipovaného nebo špatně přijatého. Svatoň uvedl, že by přihlédl k hodnotové akceptovatelnosti zákona, jeho společenské potřebě a k závažnosti chyb při jeho přijetí.

Svatoň je odborníkem na ústavní právo a státovědu. Kromě pedagogického působení má zkušenosti i přímo z Ústavního soudu. V minulosti byl asistentem ústavního soudce Vojena Güttlera, nyní působí ve stejné pozici u Vladimíra Sládečka.

Potvrzení nového ústavního soudce byl nejviditelnější bod nynější 6. schůze, ale nebyl jediný. Senátoři zvolili také tři nové členy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Budou jimi právník Aleš Zpěvák a politologové Aneta Pinková a Petr Vymětal.

Změny ve sportovní agentuře

Dopoledne horní komora podpořila zákon, který má ministerstvu financí umožnit získat při spolupráci s OLAF právo vyžádat si od bank a družstevních záložen výpis transakcí a získávat také informace v centrální evidenci účtů. Resort tak v tomto případě pravděpodobně získá právo prolomit bankovní tajemství. Podvodem má být podle předlohy také úplatkářství nebo jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Evropské unie. Senátní hospodářský výbor dříve doporučil novelu schválit, senátní ústavně-právní výbor ji nepodpořil ani neodmítl.

Do Poslanecké sněmovny vrátili senátoři novelu o změnách řízení Národní sportovní agentury (NSA). Podle poslanců, kteří ji připravili, by měla agenturu nově vést tříčlenná rada v čele s předsedou jmenovaná vládou. Na činnost by dohlížela desetičlenná dozorčí komise volená rovným dílem poslanci a senátory.

Senát schválil dva pozměňovací návrhy. Chce omezit pravomoci Národního rozhodčího soudu pro sport, s jehož vytvořením novela také počítá, a chce zbavit obce povinnosti zpracovávat plány rozvoje sportu. Kvůli těmto návrhům se novela vrací do dolní komory.

Zrušení povinnosti zpracovávat obecní plány rozvoje sportu zdůvodnil předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra snahou ulehčit obcím administrativní zátěž. Povinnost vypracovávat takové plány by podle úpravy měla být zachována na úrovni krajů. 

Před koncem přestávky se shromáždili přítomní senátoři okolo řečnického pultíku, každý držel papír s natištěným textem „#WeRemember“. Tím připomněli nadcházející Mezinárodní den památky obětí holocaustu, který připadá na 27. ledna, kdy ovšem Senát jednat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 46 mminutami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 5 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 7 hhodinami

Evropský pohled