Senátoři odmítli nominaci advokáta Petra Poledníka na ústavního soudce. Do funkce ho navrhl prezident Miloš Zeman jako nástupce Kateřiny Šimáčkové, která loni přešla k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Zamítnutí horní komoře doporučily i senátní výbory.
Kritici vytýkali Poledníkovi mimo jiné to, že s výjimkou rozhodcovské zkušenosti nepůsobil u žádného soudu a jeho publikační činnost je zaměřena většinou na historii advokacie. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský po navržení Poledníka také zalitoval, že prezident nenavrhl ženu, neboť ústavní soudkyní je nyní pouze Milada Tomková.
Poledník uvedl, že by Ústavnímu soudu mohl přispět 42 lety své praxe. Výtky, že například nerespektoval při exekučních řízeních rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonných exekucích, označil za zástupné. Zdůraznil, že nikdy nebyl vyšetřován ani kárně stíhán. Neúspěch své nominace přičítal tomu, že neměl v Senátu politickou podporu. „Respektuji to a beru na vědomí,“ dodal.
Odmítnutí Poledníka Senátem znamená, že Ústavní soud bude nadále pokračovat v oslabení, místo 15 členů jich má jen 14. „Jsem přesvědčen, že Ústavní soud zvládne plnění svých ústavních povinností i při dočasné absenci jednoho soudce – ostatně, zvládá to již půl roku. Takový stav by však neměl trvat delší dobu,“ uvedl Rychetský.
Sedmdesátiletý Poledník v advokacii působí od roku 1976 po absolvování Právnické fakulty nynější Masarykovy univerzity v Brně. Nemá specializaci, ale zvýšený zájem věnuje trestnímu právu. Je také členem Slovenské advokátní komory. „Složení soudcovského sboru by mohl obohatit jako odborník z aplikační praxe bez úzkého zaměření,“ uvedl v žádosti Zeman. Proti Poledníkově nominaci se vyslovili už dříve zástupci senátorských frakcí.
Poledník k důvodům nominace již dříve řekl, že se s prezidentem nezná. Poznamenal ale, že má advokátní kancelář v Brně, kde Ústavní soud sídlí, a že je v právnických kruzích trochu známý. Argumentoval také tím, že šesti procentům ústavních stížností, na kterých se podílel, bylo Ústavním soudem vyhověno, přičemž Ústavní soud takto rozhoduje v osmi procentech došlých stížností.
