Ústavní soud je po odchodu Kateřiny Šimáčkové k Evropskému soudu pro lidská práva nekompletní. Nového člena bude vybírat prezident. Šimáčková v Interview ČT24 sdělila, že by si přála, aby ji nahradila další žena. Mluvila také o tom, co si představuje pod pojmem „mužské právo.“
Jak jdete nahoru, žen ubývá, říká Šimáčková. Na Ústavním soudu chce místo sebe nástupkyni
Interview ČT24: Kateřina Šimáčková o právu i soudech (zdroj: ČT24)
Po konci Šimáčkové zůstane v obsazení Ústavního soudu jen jedna žena. Šimáčková si přeje, aby na uvolněné místo přišla další žena, protože obecně považuje za důležité respektovat rovnoprávné zastoupení.
„V justici máme šedesát procent žen, soudkyň. A jak jdete nahoru po těch kariérních žebříčcích, tak žen ubývá. Asi není úplně nezbytné, abychom hledali stoprocentní balanci, ale v českém právnickém prostředí je velké množství talentovaných, pracovitých, viditelných žen. Přijde mi líto, že by u Ústavního soudu zůstala jen jedna, byť si místopředsedkyně Milady Tomkové hluboce vážím,“ vysvětluje. V pořadu zmínila, že by místo sebe doporučila například Barbaru Havelkovou, Danielu Zemanovou či Věru Gavlasovou.
Šimáčková používá pojem mužské právo, v němž podle ní žijeme. Napsala o tom i knihu a připravuje další. „Ukazujeme na to, že pravidla sice vypadají neutrálně, ale zasahují různým způsobem do životů mužů a do životů žen. A právě na ženy, které se věnují například pečovatelským profesím nebo péči v rodinném životě, právo nebere zdaleka takový zřetel jako na průměrného a ještě privilegovaného muže, pro kterého jsou ta pravidla primárně připravována,“ uvedla.
Uvědomila si to například u případu, v němž mimochodem se svojí kolegyní z Ústavního soudu Tomkovou hlasovala každá jinak. Případ se týkal pracujících cizinek s dlouhodobým pobytem, které při porodu i s dítětem vypadnou ze systému veřejného zdravotního pojištění. Jiné soudy prý shledaly, že je to nespravedlivé, Ústavní soud ale podle Šimáčkové rozhodl v neprospěch žen s tím, že otázky sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění náleží zákonodárcům.
Ovlivnili ji političtí vězni
„Když v zákonodárném těle máte zejména muže, lidi z bohatší nebo privilegovanější skupiny, kteří třeba celý život dělají politiku, tak mimo jejich rámec soustředění jim mohou uniknout některé případy. A opravdu si myslím že zrovna ty ženské otázky někdy unikají,“ doplnila.
Šimáčková teď míří do Evropského soudu pro lidská práva, je podle ní důležité, aby tam Česko mělo dobré i ženské zastoupení. Věří, že tam bude dělat dobrou práci pro Evropu i pro Česko.
Soudkyně při nástupu k Ústavnímu soudu řekla, že ji ovlivnili dva soudci, političtí vězni Antonín Procházka a Zdeněk Kessler. „Ti lidé ve svém životě prokázali, že svoboda a lidská práva pro ně nejsou jen slova, ale dokázali za to ručit svým osobním osudem,“ myslí si. Současná generace soudců podle ní už takové „velké příběhy“ nenabízí, může ale nabídnout pracovitost a empatii.
Je Ústavní soud nezávislý?
Empatie podle ní ale měla „přestávku“ třeba v případu autistické dívky v ústavu, která byla znásilňovaná pacientem, kdy soud rozhodl, že nemá nárok na tak vysoké odškodné, protože není schopná kvůli handicapu pochopit, co se jí stalo. Podle Šimáčkové to je v demokratické společnosti nepřijatelné. Podle ní může být důvodem takového rozhodnutí zaměření soudů pouze na trest a pachatele, nikoliv na civilněprávní otázky, což je právě odškodnění. Zároveň ale dodala, že se to v poslední době mění a soudy zdůrazňují pozici poškozeného.
Obavu o nezávislost Ústavního soudu prý nikdy neměla, souvisí to prý s dobře nastaveným způsobem ustanovení soudců. „To znamená, že to není jedna politická síla, která by je vybírala,“ uvedla s tím, že je tady korekce Senátem, což znamená, že neprojde jednoznačně politický kandidát konkrétního prezidenta.